Brněnský antropolog sestavil jedinečný korpus znalostí o lidstvu
Když „nalistujete“ stranu 1922, dostanete se k očekávanému heslu Kniha. A je tam. Kniha dokumentů (Šu-ťing), Kniha historie (Šang-šu), Kniha mrtvých ze starého Egypta, Kniha proměn (I-ťing), Kniha Genesis, dokonce i mayská Kniha zpěvů z Dzitbalché… Ano, to všechno tam je; včetně knih lenních, gruntovních, městských a včetně knihtisku. Jenže obecné heslo KNIHA nenajdeme, což je pro nedávno vydaný Antropologický slovník, použijeme-li ono vědou nasáklé slovo, signifikantní. Práce, jíž spolu s kolektivem asi 170 kolegů vykonal renomovaný profesor antropologie a archeolog Jaroslav A. Malina (65), je gigantická, monumentální. Výsledná encyklopedie, na níž se podílel i reportér týdeníku EURO, čítá neuvěřitelných 4736 stran! Nicméně při vší té pestrosti materiálu vztaženého k lidem „v čase a prostoru“, jak říkávají antropologové, je slovník též trochu nejednotný. Tu něco chybí (jak mohli badatelé pominout pojem kuvade čili fenomén, kdy mužové v Amazonii či Baskicku imitovali porodní bolesti?), onde zase přebývá. Nic to však nemění na tom, že vzniklo dílo výjimečné, jež může být nadále doplňováno a opravováno. A hlavně: číst jej mohou všichni – je totiž k mání on-line a zdarma.
Cesta k ocenění nedoceněného
„Slovník byl budován jako integrální databáze poznatků, jichž bylo v oblasti věd o člověku, společnosti a kultuře dosaženo v kontextu vývoje antropologie a jejích subdisciplín, výzkumných metod, paradigmat a teorií. Na rozdíl od standardních anglosaských slovníků však rozšiřuje záběr o oblast krásné literatury a umění,“ píše v předmluvě Malina, hlavní editor a ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Záhy pak dodává, že je dílo – záměrně – nestandardní. Vznikalo jinak než výčtem témat, slavných osobností a následným zadáním práce pověřeným expertům. „Součástí dějin každé vědy jsou dosud nedocenění badatelé a relativně okrajová díla, jejichž objevení a prezentace pro vědeckou i laickou veřejnost výrazně rozšíří paradigma současné antropologie. V tomto smyslu lze vydání tohoto slovníku označit za příspěvek k obohacení ,epistemologických základů antropologie‘ o významné, avšak dosud opomíjené osobnosti a tematické okruhy vědy o člověku a kultuře,“ stojí v úvodu užitečné příručky, jež může být svým objemem a také otevřenou distribucí příkladem dalším vědeckým disciplínám v ČR.
Od áčka po žvýkací svaly
Proto encyklopedie zahrnuje téměř vše: od předložky s ablativem A až po Ž čili žvýkací svaly. Podtitul knihy zní „Co by mohl o člověku vědět každý člověk“, a dozvědět bychom se toho mohli hodně. Tematicky jsou pokryty jak oblasti antropologie fyzické (kosti, svaly, lebky, histologie či patologie), tak i sociálně-kulturní (pravěké společnosti, domorodci, jazyk, mytologie, umění, rituály nebo sexualita) doplněné o výčty etnik i kulturních areálů. Aby se čtenář nedostal na scestí, postarali se o jednotlivá hesla mladí doktorandi, ale i respektované kapacity. Pár příkladů? Sociologické pojmy kromě jiných připravili Miloslav Petrusek nebo Jan Keller, k dějinám a teorii antropologie přispěli Václav Soukup, František Vrhel či etnolog Zdeněk Uherek, pominout však nelze desítky specialistů, jakými jsou Jan Filipský (indologie), Milan Nakonečný (psychologie), Vojtěch Mornstein (biofyzika), Josef Kandert (Afrika), Jiří Prosecký (asyriologie), Jiří A. Svoboda (pravěké umění), Josef Kolmaš (tibetanistika), Jan Sýkora (japanistika), Václav Vančata (primatologie), Břetislav Vachala (egyptologie), Ivo Pospíšil (jazykověda), Dalibor Antalík (religionistika), Cyril Höschl (psychiatrie) a další.
Slušelo by se vyzvat čtenáře ke koupi nesmrtelným filmovým rčením: „No nekupte to!“ Jak jsme již uvedli, není potřeba. Bohudík i bohužel. Encyklopedie je volně ke stažení ve formátu PDF na stránkách Masarykovy univerzity, leč tištěnou si ji zatím do knihovniček pořídit nemůžete. V knihkupectvích je k dispozici pouze její třísetstránková verze s ilustracemi Vladimíra Renčína a přiloženým cédéčkem, na němž je komplet 20 tisíc „nevyužitých“ hesel. Takže: vznikne někdy ze zbývajících 4400 stran také obří KNIHA se skutečně velikým K?
(rozhovor)
Jaroslav Malina
Věda, jež má co říci
EURO: Jak dlouho Antropologický slovník vznikal? MALINA: Vlastně asi deset patnáct roků, neboť se odvíjel od naší edice učebních textů Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, které mapují celý obor od sexuality či primatologie až po studie o Tibetu. Těchto skript bylo vydáno 35 a vždy dbáme, aby moduly obsahovaly terminologický slovník. Postupně texty přibývaly, což nás přivedlo k myšlence vytvořit encyklopedii, jež by zachytila antropologii v její celistvosti. Oslovili jsme proto 170 spolupracovníků, kteří se k projektu postupně přidávali. Chtěli jsme rovněž udělat něco pro obor, který byl v Československu po roce 1948 systematicky ubíjen.
EURO: Není škoda, že korpus 20 tisíc hesel vyšel jen jako přídavek na CD? MALINA: Museli jsme to rozseknout, protože náklady na papírové vydání dvou tlustých svazků o 1500 stranách by dosáhly – a to jen z hlediska polygrafického – zhruba milion korun, což v dnešní ekonomické situaci nešlo. Sponzorské příspěvky od firem Roche, Hošek Motors, Novatech či tiskárny Expodata-Didot se pohybují v řádech desetitisíců, ale milion je už hodně zavazující. Přeci jen čtenářská obec pro naše dílo je také celkem omezená. Ale řeknu to takhle: když nám někdo dá milion korun, hned velkou knihu rádi vydáme.
EURO: Zatím se musíte spokojit s webem… MALINA: Internetová databáze přináší slovník širší veřejnosti; i z návštěvnosti – za necelé dva měsíce to již bylo přes osm tisíc čtenářů – je vidět zájem a doufáme, že také tím bude antropologie popularizována. Má to i další výhodu. Chytří čtenáři nám již píší, kde našli chyby, takže nyní máme příležitost hesla opravit v publikovaném souboru PDF. Chystáme už ale „proklikávací“ hypertextovou verzi i s odkazy.
EURO: Zveřejnili jste tisíce stran odborné práce – přesně v duchu Berlínské deklarace z roku 2003 a pojetí Free Online Scholarship. Domníváte se, že už je Česko připraveno na otevírání vědeckých zdrojů? Neobáváte se „vykradení“? MALINA: Je to zkušební balonek. Odpovědět nedokáži, ale dosavadní recenze tento krok vítají. Můžeme nasměrovat i další vědecké týmy. A musím doplnit: nemám pocit, že by tím člověk přicházel o nějaké duchovní vlastnictví… To všechno již je přeci známo! My to jen uspořádali, pokusili se shrnout a ukázat, že jde o vědu, jež má lidem stále co říci.
*
Nálepka:
Antropologický slovník je k dispozici na: http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/index.html
*
Popisek (kniha s CD):
Jaroslav Malina a kol.: Antropologický slovník aneb Co by mohl o člověku vědět každý člověk (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění), Brno – Akademické nakladatelství CERM 2009, 302 s. (v PDF verzi 4738 s.)
