Evropská banka pro obnovu a rozvoj před pěti lety vyškrtla Česko ze zaostalého Východu. Teď radíme jiným, jak získávat úvěry
Určit okamžik, kdy nějaká země přestane být v očích Západu mladou, rozvíjející se ekonomikou, které je nutné pomoci, a stane se rovnocenným partnerem těch bohatších, není snadné. Jedním z měřítek vyspělosti může být i pozice v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD), kde jsou vedle sebe čistí plátci i příjemci. Do společné kasy londýnské instituce založené v roce 1990 přispívá 64 zemí, do 30 států naopak pomoc v podobě zvýhodněných úvěrů plyne. Česko přešlo z jedné strany barikády na druhou před pěti lety. Rok 2008 byl oficiálně první, kdy jsme se stali s 0,85 procenta podílníky EBRD, kteří do společné pokladny platí, aniž by čerpali.
„Ten přechod byl velmi hladký. Po pravdě řečeno se tu náš byznys smrskával a ani z hlediska přechodu k tržnímu hospodářství už nebylo co řešit,“ řekl týdeníku Euro první viceprezident EBRD Varel D. Freeman. Američan s dlouholetou praxí ze Světové banky se na londýnskou adresu One Exchange Square, kde EBRD sídlí, přestěhoval v roce 2006. Žádné jiné zemi kromě Česka se za jeho působení takový řízený exit nepovedl. Může za to částečně hospodářská deprese, která přechod mnoha zemí do kategorie těch vyzrálých znesnadnila. „Jedním z příznaků krize je skutečnost, že jsme činní i v zemích, o nichž jsme si mysleli, že brzy z našich programů vystoupí,“ konstatuje Freeman. Má tím na mysli například Slovinsko nebo Polsko, kde počet projektů do roku 2008 strmě klesal, a nyní je naopak na desetiletém maximu.
Peníze pro poradce V Česku sice ještě některé projekty dobíhají, žádné peníze už k nám však neproudí. Což ovšem neznamená, že bychom nedokázali z EBRD už nic vytěžit. Skok do první, platící ligy znamenal i přístup k zakázkám pro české firmy. Zejména ty, které nabízejí konzultační a poradenskou činnost. Česko se na to dobře připravilo. Před pěti lety zřídilo při ministerstvu financí Fond technické spolupráce a vložilo do něj 14,5 milionu eur. Donorský fond je koncipován jako „malá domů“ – do programu technické pomoci pro projekty financované EBRD se mohou hlásit jen české firmy.
Ty se v roce 2011 činily. Čeští konzultanti se zapojili do 25 projektů a vyinkasovali 4,5 milionu eur. Kromě samotné EU, která na technickou pomoc jakožto celek dala 29 milionů eur, přispívají z národních zdrojů na konzultační podporu projektů EBRD víc už jen Rakušané.
Češi si předloni připsali také jeden z největších poradenských kontraktů. Zakázku na konzultaci financování trvale udržitelných projektů pro malé a střední firmy v Polsku v hodnotě 400 tisíc eur získala pražská firma Enviros. V roce 2010 si podobný projekt vyzkoušela na Slovensku. Tam se také podílí na spoluorganizování soutěže pro nejúspěšnější projekty energetické efektivity.
Česká aktivita je patrná i v žebříčcích národností konzultantů. Češi uzavírají první desítku, předstihli nejen Slováky a Maďary, ale také třeba Američany. Kromě toho se angažují i regionálně. V roce 2006 Česko při EBRD spoluzakládalo Fond zemí západního Balkánu (dnes Jednotný evropský fond pro západní Balkán), který si dal za cíl reformovat ekonomiky Albánie, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Černé Hory a Srbska, Chorvatska a nově také Kosova. Češi se v rámci balkánského programu podíleli například na projektu rekonstrukce městského vodovodu v hercegovské Čapljině. Vodohospodáři z Česka v rámci programu EBRD také hledají na severu Černé Hory lokality vhodné pro stavbu malých vodních elektráren. Z českého rozpočtu šel na rozvojové aktivity zastřešené balkánským fondem předloni jeden milion eur.
I když jde o peníze, které lze podle mezinárodních účtovacích standardů vykázat jako rozvojovou pomoc, EBRD se snaží o to, aby banka fungovala na základě tržních principů a vynášela svým akcionářům zisk. Což se jí zatím daří. Po dvou ztrátových krizových letech 2008 a 2009 banka v roce 2011 vykázala čistý zisk 137 milionů eur, přičemž celková hodnota podpořených projektů přesáhla 29 miliard eur. Tržní hodnoty jsou pro EBRD zásadní i v pomoci zemím, kde se trhy ještě neustálily. „Pomoc neznamená rozdávání darů a dotací. Chceme podporovat jednotlivé ekonomiky, ale ne tak, že budeme ovlivňovat ceny na trhu nebo demotivovat soukromé investory,“ zdůrazňuje Freeman.
Technická pomoc jednotlivým zemím je sice důležitá, jádrem byznysu EBRD ale zůstává finanční investování. Nejen formou půjček, ale i přímými vstupy do kapitálu firem. To byl také příklad Česka, kde osm projektů z deseti řešilo otázky kapitalizace privátního sektoru a podíl projektů, kde byla partnerem státní správa, dosáhl jen tří procent.
Evropa bez hranic Důraz na soukromý sektor, především malé a střední firmy, chce EBRD zachovat i do budoucna.
„Naše aktivity se rozrostou směrem na jih a na východ,“ věští Freeman s tím, že přídomek „evropská“ platí spíš pro finance, nikoli pro regiony, kam proudí. Viceprezident londýnské rozvojové banky také věří, že mezinárodní instituce může právě v domě krize účinně suplovat práci komerčních bank. „Finanční trhy jsou dnes opatrnější než dříve, není k dispozici tolik úvěrů. S naší širokou členskou základnou si můžeme dovolit riziko rozložit,“ vysvětluje Freeman jednu z výhod úvěru či přímého kapitálu od EBRD. Důležitější než finanční měřítka jsou podle něj také zkušenosti banky – i ty poradenské, na nichž se podílí Česko. „K našim přednostem patří rovněž dialog s místními vládami, detailní přehled o regionálních trzích a také tržní disciplina. Mnoho firem nepůsobí mezinárodně, nemají přehled o zahraničních trzích a potřebují na tomto poli poradit a vzdělat,“ říká Freeman.
Ke standardní rozvojové úloze EBRD přibude ještě jedna v podobě dlouhodobých investic do přírodních zdrojů. Londýnská banka se chce do budoucna mnohem více soustředit na energetické projekty. „Určitě bude stoupat význam energetické účinnosti a zelených projektů. Musíme ale mít na paměti, aby byly udržitelné nejen po ekologické, ale i po tržní stránce,“ nabádá Freeman. Podle něj se například státní subvence do solárního byznysu časem vyřeší tím, že cena technologií spadne podobně, jako tomu bylo u počítačů. Investice do slunce pak nebudou zkreslovány subvencemi.
Investice do živlů Dobré projekty se neobejdou bez dobře napsaného investičního projektu. A tady Freeman vidí další šance pro české experty.
„Země, kde působíme, patří mezi velké znečišťovatele a energiemi se tu plýtvá. Šetrné zacházení s energetickými zdroji je určitě perspektivní oblastí,“ zdůrazňuje. Nové příležitosti slibuje Freeman i vodohospodářským projektům, které podle něj patří do trvale udržitelného byznysu s přírodními zdroji.
Šanci v nových poradenských tendrech mají i čeští zemědělští experti. „Klíčovou oblastí bude v následující dekádě agrobyznys.
Mnoho zemí, kde investujeme, je velmi úrodných, ale zemědělství tam skomírá,“ objasňuje viceprezident EBRD.
Sázka na dlouhodobé projekty opírající se o přírodní zdroje má kromě módní ekologické nálepky ještě jinou výhodu. EBRD se může těšit na to, že z jejích peněz něco zůstane i dalším generacím. To se v případě Česka v některých odvětvích příliš nepovedlo. Objemově největší balík půjček, kapitálu i záruk – přes 140 milionů eur – plynul v letech 1992–2007 do modernizace telekomunikací. Výsledkem je fakt, že ve srovnání s okolními zeměmi jsou u nás pomalé sítě a předražené volání i datové služby. Také 125 milionů eur, které londýnská banka v roce 1999 vložila do ČSOB, nemělo s dlouhodobou podporou bankovního sektoru příliš společného. A malých a středních firem už vůbec ne.
Lepší ruku při výběru projektů měla EBRD v případě výrobní sféry. S výjimkou zkrachovalé produkce motocyklů ve Strakonicích všechny podpořené fabriky stále vyrábějí – byť často střídaly majitele i značky. A Freeman věří, že recept na úspěšnou rozvojovou pomoc, která svým akcionářům vydělává, je jednoduchý. „Dejme dobrým podnikatelům s dobrým plánem možnost dostat se k penězům a investovat je,“ uzavírá Freeman.
I pomoc je byznys
Hospodářské výsledky EBRD (v mil. eur)
2007 2008 2009 2010 2011
Počet projektů 353 302 311 386 380
Investice do projektů 5583 5087 7861 9009 9051
Vložený kapitál 5198 5198 5198 6197 6199
Čistý zisk po odpisech 1884 -602 -746 1377 173
pramen: Evropská banka pro obnovu a rozvoj
O autorovi| BLAHOSLAV HRUŠKA • hruskab@mf.cz
