Co Čechům zůstane

Nebezpečný Paroubek

Fakta jsou fakta. Český kabinet, ovládaný sociálními demokraty, zahájil v únoru 2004 tajná jednání se zástupci americké administrativy o možném zřízení protiraketové základny na českém území. To je nezpochybnitelný fakt, doložitelný donedávna tajným vládním usnesením číslo 119/2004.
Důvěrná jednání s Američany zahájila stejná vláda, která pár měsíců před tím schválila dosud platnou Bezpečnostní strategii České republiky. Ta obsahuje známou větu o tom, že vláda „bude vytvářet podmínky pro připojení k projektům či systémům, které budou schopny zajistit ochranu českého území před raketovými technologiemi a zbraněmi hromadného ničení“. Jak jinak už vyjádřit Američanům podporu? Ještě předtím, v říjnu 2002, prohlásil současný hlavní manažer ČSSD a tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík, že on osobně by vybudování základny v Česku podpořil. Umístil by k nám senzory a radary, bez raket.
Česko-americké debaty trvaly v poklidu více než dva roky, od února 2004 do července 2006, a prakticky nikdo o nich neměl ani tušení. Jednali experti, ne politici. Nevěděl o nich prý ani současný šéf ČSSD Jiří Paroubek, protože - jak řekl, podléhaly stupni utajení. Česko se spolu s Polskem stalo horkým favoritem amerického výběru.
Letos v létě ale nastal zvrat. Bylo krátce po volbách a sociální demokracie potřebovala témata k rozbití rodící se trojkoalice a k polarizaci veřejného mínění a samozřejmě k ukojení „hladových“ žurnalistů. Ve středu 12. července Paroubkovi ministři z ničeho nic vládní usnesení číslo119 odtajnili. Ministerstvo obrany vzápětí na svých internetových stránkách oznámilo, že do Česka přijede tým odborníků americké Protiraketové agentury prozkoumat vojenské újezdy Boletice, Jince a Libavá.
Američané, kteří se do té doby snažili celou věc pečlivě utajit - i proto, aby předešli emotivním neinformovaným veřejným debatám (k jakým došlo v Kanadě, která spolupráci s USA vzápětí odmítla) - museli být nadšením bez sebe.
Do toho přišel Paroubek s řečmi o „citlivé psychice národa“ a s návrhem na uspořádání referenda. Referenda, které by podle něj muselo být „velmi silně většinové“. Kolem základny se rozpoutala mediální bouře. ODS byla pro, lidovci a zelení si nebyli jistí, jasně proti stáli komunisté. ČSSD vyhranila celou věc v podstatě tak, že kdo volil ODS, volil americké rakety. Kdo měl ale o raketách pochybnosti, patřil do tábora ČSSD.
Paroubek kolem základny rozehrál sice dramatickou a mediálně zajímavou, ale vzhledem k podstatě věci úplně nesmyslnou a dokonce až nebezpečnou hru. Vůbec mu v ní nejde o samotný protiraketový projekt, který by měl chránit nás a naše spojence před balistickými raketami Severní Koreje nebo Íránu. To by přece musel nechat celou záležitost dořešit na odborné úrovni a pak teprve odstartovat veřejné diskuse. Už s jasnými argumenty a s jasným postojem, který by mohl obhajovat a je jedno, zda pro nebo proti.
Jenže Paroubek dá spíše na průzkumy veřejného mínění a vnitrostranické „sondy“. Zadal proto všem základním organizacím ČSSD vypracovat průzkum názorů. Jakmile z něj vyplynulo, že sociální demokraté žádnou základnu nechtějí, běžel to okamžitě oznámit americkému velvyslanci. Vzápětí začal tvrdě kritizovat nového, značně proamerického, ministra zahraničních věcí Alexandra Vondru. Řekl, že o jeho kvalifikaci svědčí to, že podporoval spojeneckou akci v Iráku s tím, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení. „Nejdřív by měl zbraně v Iráku najít,“ řekl Paroubek na Vondrovu adresu (o tom, jak podporoval americké plány v Iráku „jeho“ manažer Tvrdík, se už Paroubek zmínit pozapomněl). Vondra kontroval: „Paroubkova snaha zneužít tématu protiraketové obrany v domácích volbách je v rozporu s našimi zájmy v NATO, a dokonce i s rozhodnutími předchozích vlád pod vedením sociální demokracie,“ prohlásil šéf české diplomacie. A má pravdu, fakta mluví v jeho prospěch.
Kvůli Paroubkovi a jeho taktice jsme nyní ve fázi, kdy se o základně jen planě tlachá. Bylo by pro nás výhodnější se nějak, jedno jak, rozhodnout. A v případě, že by odpověď zněla ano, začít s Američany vyjednávat o tom, co za to. Zrušení víz je samozřejmost, která sama o sobě nestačí. Mezi odborníky a diplomaty se už ale hovoří o tom, že Američané mají v zásobě další trumf: vybudují základnu v Rumunsku. A Čechům - včetně sociálních demokratů - zůstanou americká víza. A Paroubek.