Privatizaci vláda odmítá, ostatní řešení jsou polovičatá Levicová vláda v uplynulých čtyřech letech překvapila vůlí privatizovat. Špidlův koaliční kabinet by mohl být ještě odvážnější, zvláště potřebuje-li prostředky na likvidaci povodňových škod. Není. Svědčí o tom čerstvě vyjádřená neochota privatizovat moloch České pošty.
Privatizaci vláda odmítá, ostatní řešení jsou polovičatá
Levicová vláda v uplynulých čtyřech letech překvapila vůlí privatizovat. Špidlův koaliční kabinet by mohl být ještě odvážnější, zvláště potřebuje-li prostředky na likvidaci povodňových škod. Není. Svědčí o tom čerstvě vyjádřená neochota privatizovat moloch České pošty.
Licence, kterou má Česká pošta ze zákona, pozbude platnosti koncem roku 2003. Co bude dál? Minimem, nad nímž se rýsuje shoda, je vznik akciové společnosti s dominantním vlivem státu. Řada sociálních demokratů se při představě nestátní pošty osypává. Názor pravice je jasný. Poslanec za ODS Martin Říman byl uhranut privatizací Deutsche Post a volá buď po přizvání strategického investora, nebo přímo po odprodeji balíků akcií. US-DEU před volbami mínila nabídnout akcie České pošty investorům na burze. Po boku Vladimíra Špidly nicméně zkrotla.
Na Novém Zélandu se nezdražovalo
Praxe Nového Zélandu přitom ukazuje, že privatizace pošty nemusí vést ke zdražení služeb. Určitě však je s to zvednout jejich kvalitu. Na druhou stranu lze určitě najít i odstrašující případy, které odpůrci odstátnění jistě ochotně doplní smíšenými pocity, dejme tomu z odstranění monopolu ČSAD. Nicméně hledání člověka s převažujícím pozitivním dojmem ze služeb České pošty by strčilo do kapsy i legendární jehlu v kupce sena. Například z nedávné ankety Radiožurnálu vzešlo 86 % nespokojených respondentů.
To nejsou služby, ale šlendrián
Ačkoli od září platíme výrazně více za podání dopisu, balíky i složenky, Česká pošta nám nic nového či lepšího nenabízí. Naopak: mnozí její normálně pracující - klienti na okrajích měst a na venkově si musí zvykat na omezenou otevírací dobu, někde do šestnácti, jinde jen do třinácti hodin. Chceš, občane, poslat složenku? Vezmi si dovolenou! Přeješ si koupit poštovní známku? Strategie České pošty ti to brzy umožní pouze na jejích pobočkách! Nemáš při domácím převzetí zásilky přesně odpočítanou částku? Smůla! Mnohdy se musíš smířit s tím, že oficiálně nebude doručena, a nezbude ti než vydat se pro ni na poštu. Hodláš si vzít domů formuláře, abys je nemusel vždy vyplňovat před přepážkou? Kdepak! Pošta si je hlídá. Podle mluvčího ČP tvrzení, že si je lidé chtějí vyplnit doma, prý může, ale také nemusí, být pravda. Stěžují si nejen řadoví občané, ale i úřady měst a krajů. S přechodem pravomocí ze státní správy na obce rostou i výdaje. Starosta Bystřice nad Pernštejnem uvedl, že jeden úředník na sebe váže poštovné v hodnotě až čtvrt milionu korun. Tolik obce poště platit nemohou.
Koncesionářské poplatky pošta nezvládá
Nepříjemné zkušenosti mají též Český rozhlas a Česká televize, pro něž pošta vybírá koncesionářské poplatky. ČP leckdy přebere poukázku na platbu, aniž by ji zkontrolovala. Usnadňuje tak množení chyb (adresy zkomolené, neplatné) v důležitých databázích. Přihlášku k platbám přijme i od lidí, kteří již jednou platí (třeba doma, ale registrovat se chtějí i na chalupě), odhlášky z registrace bohorovně přebírá i od známých dlužníků. Při stěhování jsme často vinou pošty vedeni coby plátci na dvou místech pod různými variabilními symboly. Pošta neupozorňuje rozhlas a televizi ani na zemřelé poplatníky, přestože o nich samozřejmě ví. Byť má na starosti výběr poplatků, informační kampaně pro občany pošta zásadně neorganizuje. Za tyto „mimořádné“ služby si Česká pošta u veřejnoprávního rozhlasu a televize na jaře řekla o zvýšenou provizi - z 2,80 na 3,10 Kč na koncesionáře. Českou poštu nezajímá, že například pro Český rozhlas to znamená ročně dvanáctimilionovou zátěž navíc, a to za podmínek, kdy je výše koncesionářských poplatků neměnná, avšak náklady na provoz rozhlasu nepřetržitě stoupají. Prozatímním řešením zapeklité situace by mohlo být nové motivování České pošty: provizi za výběr by získala pouze za každého reálného platícího koncesionáře.
Strach z konkurence
Česká pošta se chlubí se sítí 3400 poboček, samofinancováním, lepšící se kvalitou, žehrá na růst nákladů (který ji ale u jiných nevzrušuje). Hlavně však dělá bubáka ze zavedení konkurence. Ta bude údajně myslet toliko na svůj zisk a nelukrativní klientelu nechá padnout. Ne, Česká pošta nás nemíní rozesmát. To se jen sama bojí, jak by ve skutečně tržním, konkurenčním prostředí přežívala. My se raději ptejme: Prospěje nám spíše státní monopol, nebo zákaznicky orientovaný soukromý subjekt? Vláda by si měla uvědomit, že ačkoli samoúčelné odstátňování určitě není spásonosné, Česká pošta potřebuje privátního vlastníka jako prase drbání.
