Ctirad Frčka (bývalý člen předsednictva ÚV SSM a předrevoluční šéfredaktor deníku ÚV SSM Mladá fronta) se i po revoluci věnoval médiím. V letech 1993 až 1995 působil v představenstvu akciové společnosti MAFRA (vydavatele MF Dnes) a další tři roky ve statutárních orgánech společností ZN 1. Zemská (vydavatele ZN novin) a posléze i Elefant Press (vydavatele Svobodného slova). Tato jeho angažmá skončila podle internetového výpisu z obchodního rejstříku v roce 1999. Od toho roku je veden coby jednatel reklamní agentury Di–vision. Ctirada Frčku se týde–níku EURO podařilo telefonicky kontaktovat. Schůzku však odmítl a sdílný moc nebyl: „Ve společnosti Di–vision již dva roky nejsem. Čím se tedy nyní živí? „Prací jako každý jiný. Čím konkrétně? „To bych nechtěl rozvádět. O svých zkušenostech z předsednictva ÚV SSM se nechtěl bavit už vůbec: „SSM, to už je passé. A jestli po revoluci podnikal společně s lidmi, které poznal v ústředním výboru? „K tomu bych se nechtěl vyjadřovat, to už je minu–lost. Podle posledních informací je vedou–cím ekonomické rubriky deníků Bohemia.
Učitelka Hana Entlerová (bývalá členka předsednictva a tajemnice ÚV SSM) se s komunistickým poslancem Miloslavem Ransdorfem podílela na vedení Muzea dělnického hnutí a podle Ladislava Žáka je dnes ředitelkou soukromého gymnázia.
Josef Mráz (bývalý člen předsednictva ÚV SSM a předseda MV SSM Praha) pracoval od srpna 1989 do října 1991 jako šéf Kongresového střediska na Univerzitě Karlově v Praze, jak nám potvrdili na osobním oddělení univerzity. Dnes již tento útvar neexistuje, tehdy zajišťoval mezinárodní styky univerzity. Později se Josef Mráz stal spolumajitelem dvou společností s ručením omezeným – Agentura Carolina a Restin.
Milan Tobrman (bývalý člen předsednictva ÚV SSM, který pracoval jako zámeč–ník v podniku DIZ Škoda Plzeň) založil v roce 1991 s deseti dalšími společníky z Plzně firmu PAS, která nabízela návrhy, výrobu a komplementaci bytových interiérů a výrobu a montáž kovových konstrukcí a v roce 1995 skončila v konkursu.
Jiří Baryl (bývalý člen předsednictva ÚV SSM a bývalý tajemník ÚV SSM) podle vzpomínek bývalého komunistického poslance, který si nepřál být jmenován, začal s podnikáním při takzvané malé privatizaci, při níž se v letech 1990–1992 prodávaly drobné provozovny a malé podniky ve veřejných dražbách. Baryl prý koupil několik hotelů. Podle informací bývalého ředitele sekretariátu předsedy ÚV SSM Ladislava Žáka vlastní tiskárnu v Praze Holešovicích, podle obchodního rejstříku byl společníkem firmy ETC–Publishing a jednatelem firmy Nové knihy.
Lubomír Ledl (bývalý člen předsednictva ÚV SSM a bývalý tajemník ÚV SSM) se živil jako právník, nyní je podle Žáka zaměstnancem firmy, která organizuje školení pro pracovníky supermarketů.
Karel Wojtowicz (bývalý člen předsednictva ÚV SSM) byl spolumajitelem řady severočeských firem, které měly v názvu Seta (například Seta – Market, H – Seta, Seta V a podobně) a obchodovaly s ropnými pumpami.
Zdeňka Tesařová (bývalá místopředsedkyně ÚV SSM a bývalá předsedkyně ČÚV SSM) byla členkou představenstva obchodní společnosti E. R. Trading. Tesa–řová do této společnosti přišla současně s tím, kdy se stal předsedou představenstva Vasil Mohorita. Dnes je místopředsedkyní Fondu ohrožených dětí.
Jaromír Meitner (bývalý tajemník ÚV SSM a předseda ÚR Pionýra) podle Žáka pracoval ve firmě prodávající počítače. Josef Skála(bývalý člen předsednictva ÚV SSM a předseda Mezinárodního svazu studentů) byl zaměstnancem zahraniční developerské firmy a Otakar Boček (bývalý člen předsednictva ÚV SSM) nadále působí jako lékař.
Podle téhož zdroje Jozef Ďurica (bývalý místopředseda ÚV SSM, předseda SÚV SSM a poslanec SNR) soukromě podniká na Slovensku, Juraj Janošovský (bývalý člen předsednictva a tajemník ÚV SSM) se stará o veřejný život v Bratislavě, Štefan Juházs (bývalý člen předsednictva ÚV SSM a pracovník Jednotného rolnického družstva Mier Šurice) zůstal v zemědělství, Luba Zapletalová (bývalá členka předsednictva ÚV SSM) je ve slovenských státních službách.
Mezi nejvyšší šéfy českého ústředního výboru SSM můžeme počítat šest členů (předseda, místopředseda, tři tajemníci a předseda revizní komise), kteří zároveň pracovali i v sekretariátu SSM. Jejich polistopadové kariéry jsou potom ještě o trochu úspěšnější než u reprezentantů federálního předsednictva. Čtyři z nich
- Václav Smělý, Petr Rosecký, Jaroslav Koutný a Zdeňka Tesařová – zasedali podle obchodního rejstříku ve statutárních orgánech soukromých firem nebo byli jejich podílníky. A pátý – Jiří Horák – vlastní podle dvou bývalých svazáků malou tiskárnu. Procento podnikajících v českém svazáckém velení je tedy nad osmdesáti procenty.
Petr Rosecký měl po listopadu problémy, neboť několik let čelil policejnímu vyšetřování – byl nařčen, že pod ním došlo k úniku peněz z ÚV KSČ, kam přešel s Mohoritou. Dnes se živí jako účetní, vlastní několik firem (například Ingo–Sova, Liquid, HPPH, Saga).
Václav Smělý dělá daňového poradce a je zapsán jako spolumajitel či člen statutárních orgánů několika společností (například ANS Invest, Epsilon Technology, Progres Invest Progi, Agrokomerc, Ekonomické a účetní služby CZ).
Jaroslav Koutný je zapsán jako vlastník či spoluvlastník firem Devaco CZ a Varyko a podle Ladislava Žáka obchodoval s čokoládou.
Šestý člen mezi nejvyššími českými svazáky Petr Churan je podle stejného zdroje středoškolským učitelem.
V předsednictvu ČÚV SSM najdeme ještě jediného dodnes aktivního politika – poslance ČSSD Michala Krause, který se do Parlamentu dostal již před sametovým převratem a od té doby Sněmovní ulici neopustil.