Módní domy zkoušejí nové produkty na tokijské mládeži
Zástupy módou posedlých v Tokiu učinily z města prominentní bod na mapě západních návrhářů. Jistě, oblek a kravata zůstávají uniformou úředníků, ale nic nemůže konkurovat tokijské mládeži, která mění módu rychleji, než se školačka převleče z uniformy do výstroje Goth-Loli (představte si něco mezi princeznovskou barbínou a Sidem Viciousem). Pro americké a evropské značky jsou tito mladí lidé studnicí nápadů, jež mohou využít též pro domácí zákazníky.
Nyní ovšem místo exportu tokijského šmrncu začínají některé zahraniční firmy užívat Japonsko coby zkušební území nových konceptů. Nabízejí své produkty v Japonsku ještě předtím, než je „rozjedou“ globálně. Další a další západní obchodníci otevírají v Tokiu nové obchodní domy, aby mohli dohlížet na trendy. Ohijský Abercrombie & Fitch a švédský H & M Hennes & Mauritz plánují otevřít svůj obchod v Tokiu do roku 2008, zatímco u španělské Zary se v příštích třech letech očekává zdvojnásobení počtu obchodů na padesát. „Před pětadvaceti třiceti lety testovaly hlavní značky své produkty v New Yorku,“ říká Micuru Sakuraba, jenž strávil dvacet let ve francouzském módním domě Charles Jourdan, „nyní se Japonsko ustálilo coby pilotní trh.“
LeSportsac, newyorský výrobce kabelek, by souhlasil. Asi pětina z třistamilionového globálního výnosu pochází z Japonska, což mu umožňuje vrhnout se na trendové věci. Loni si například kreativní ředitelka Elizabeth Kiesterová všimla, že tokijští zákazníci sahají po větších velikostech z řady nylonových tašek pro každodenní nošení. Po jistých výzkumech Kiesterová zjistila, že módní návrháři v tokijské hogo-fogo čtvrti Omotesando používali větších kabelek, aby se zvýraznili. Středoškolská děvčata je začala napodobovat a kabely brzy zaujaly zbytek Japonska a snad i zeměkoule. „Tokio je tyglíkem miliard nápadů,“ říká Kiesterová, která cestuje do japonského hlavního města čtyřikrát ročně a hledá tam inspiraci, „můžete si v Tokiu něčeho všimnout, a pak sledovat čeření vod přes Tichý oceán do New Yorku a dál do Los Angeles.“
Některé západní koncerny se spojily s místními partnery, kteří umějí lépe číst vlastní trh. Anglická značka Gola, zaměřená na sportovní boty a vybavení, se spojila s japonským prodejcem módní obuvi EuroPacific. Tokijský EuroPacific přivedl design Gola na tamní trh a před několika lety přišel s nápadem sportovních vysokých boxerských bot pro ženy. Ty se staly hitem u japonských teenagerů a „dvacátníků“; Gola se je hned pokusila nabídnout i na jiných trzích. „Ve většině Evropy se pekelně prodávaly,“ říká ředitel EuroPacifiku Steve Sneddon.
Nákupní horečka
Stoupající zájem o japonskou módu přinesl i nový průmysl: zájezdy do Tokia, při nichž se tu honí šmrnc. Ve Francii narozený módní konzultant Loic Bizel vybírá až 800 dolarů denně za vodění zahraničních turistů po buticích, jako je Rosebud, ReStir a 109, kde jsou shromážděny tokijské testovací trhy. Bizel říká, že jeho klienti zpravidla utratí 20 tisíc dolarů nebo i více za nákup oblečení a další výbavy, které vezou domů svým návrhářským týmům na ukázku. Jeden koupěchtivý veterán dokonce přiznal, že si dopřál útratu 100 tisíc dolarů! Aby ušetřily čas, posílají některé společnosti svůj lup přímo do továren v Číně, kde jsou jednotlivé kusy oděvů upraveny pro americké a evropské velikosti, jsou hned levně ušity a posléze dopraveny za oceán. „Jeden den jsou tady a druhý den mohou být v Číně a dávat své kolekce dohromady,“ říká Bizel.
Přesto občas mohou být tokijští teenageři v módě až moc napřed. Loni přišel LeSportsac s nabídkou kabelek pro Japonsko se vzorem nesoucím jasně barevné knoflíky ve tvaru houbičky, což je motiv, který se objevuje především v žánru kawaii (japonsky sladký, rozkošný), který zahrnuje ikony jako růžovokomiksovou Hello Kitty. Ačkoli kabelky s houbami byly v Japonsku hitem, Kiesterová je do USA odmítla uvést. „Příliš to připomíná sedmdesátá léta. Je to tuze psychedelické,“ říká, „na to jsme doma ještě nebyli připraveni.“
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
