Že na plat generálních ředitelů velkých firem většina ,smrtelníků‘ nikdy nedosáhne, nikoho nepřekvapí. Méně lidí si už ale možná uvědomuje fakt, jak hluboká propast se mezi vedením a řadovými zaměstnanci vlastně nachází. Aby si běžný americký pracovník vydělal tolik, co generální ředitel některé ze společností indexu S&P 500 za jediný rok, musel by dle zprávy odborové organizace AFL-CIO pracovat déle než pět celých životů.
A dost možná bude hůř. S nastupující umělou inteligencí (AI) totiž hrozí, že se již tak dost markantní rozdíl ještě více prohloubí a vedení společností dále obohatí na úkor jejich zaměstnanců.
Jen vloni si každý z generálních ředitelů 500 největších podniků obchodovaných na americké burze přišel v průměru na 16,7 milionu dolarů (zhruba 401,7 milionu korun). Jedná se o druhou největší odměnu v historii, více si šéfové vydělali jen v roce 2021, kdy tato odměna dosahovala 18,3 milionu dolarů, což s průměrným předloňským kurzem odpovídá zhruba 396,8 milionu korun (se současným by to činilo více než 440,2 milionu korun). Nutno též podotknout, že jen za posledních pět let se platy ředitelů zvedly o více než pět milionů dolarů (přibližně 120,3 milionu korun).
Pětsetkrát větší odměna
Nejúspěšnější byl uplynulý rok pro šéfa společnosti Blackstone Stephena Schwarzmana, který si přišel na 253,1 milionu dolarů, tedy na více než šest miliard korun. Následoval generální ředitel Googlu Sundar Pichai s necelými 226 miliony dolarů (asi 5,4 miliardy korun) a Stephen Scherr z Hertz Global Holdings, jenž si vydělal přes 182 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy korun).
Na druhé straně si průměrný americký pracovník za posledních deset let polepšil o 15 460 dolarů (asi 371,9 tisíce korun), přičemž loni si vydělal v průměru 61 900 dolarů (necelých 1,5 milionu korun) za rok. Největší rozdíl byl v loňském roce znatelný v odvětví komunikačních služeb, kde poměr odměňování ředitele a řadových zaměstnanců činil 508 : 1. Vedení si v tomto případě přišlo v průměru na 37,6 milionu dolarů ročně (asi 928,5 milionu korun).
„Odměny generálních ředitelů ve srovnání s předchozím rokem se sice snížily, nesnížily se však ani zdaleka tolik jako ceny akcií, u nichž je CEO oblíbeným měřítkem pro hodnocení vlastního výkonu,“ komentuje pro CNN zástupce ředitele AFL-CIO pro korporace a kapitálové trhy Brandon Rees. Jinými slovy, zatímco se index S&P 500 propadl o více než 18 procent, mzdové balíčky výkonných šéfů poklesly o polovinu méně. A pokud jde o řadové americké zaměstnance, jejich reálná hodinová mzda se snížila už druhý rok po sobě, konkrétně vlivem inflace o 1,6 procenta.
Již tak markantní rozdíl by navíc mohla ještě zvětšit umělá inteligence – tedy za předpokladu, že zůstane nekontrolovaná. „V takovém případě může zvýšit ekonomickou nerovnost a podkopat jistotu zaměstnání,“ upozorňuje tajemník a pokladník AFL-CIO Fred Redmond.
Bez nároku na názor
Generální ředitelé se zaváděním umělé inteligence ve svých podnicích zrovna dvakrát neotálejí – a sami zaměstnanci mají jen sotva šanci takové kroky ovlivnit. Dle Remonda je přitom důležité, aby měli přinejmenším možnost se k tomu, jak bude AI zaváděna, vyjádřit. Koneckonců, jak uvádí deník New York Times, nějaké formě automatizace bude vystavena téměř polovina všech pracovních míst. A ačkoli má tato revoluce potenciál vyšší produktivity a prosperity, má rovněž sílu způsobit rozsáhlou ztrátu zaměstnání a dramatickou nerovnost příjmů, píše se ve zprávě AFL-CIO.
A proč je poměr platu generálního ředitele a řadového zaměstnance vlastně tolik důležitý? Vyšší rozdíly by dle odborníků mohly být známkou skutečnosti, že firma prosazuje nezdravou filosofii ,vítěz bere vše‘. Oproti tomu společnosti, kde je rozdíl v platu menší a kde do svých ,obyčejných‘ zaměstnanců investují více peněz, mají větší potenciál dlouhodobého zdraví.
