Co? Já že mám trpět?

9. 8. 2004

Autor: Euro.cz

Němečtí manažeři musejí také začít přinášet oběti

Na počátku souboje zaměstnanců a manažerů se zdálo, že se němečtí dělníci, zděšení vidinou přesunu pracovních míst do zahraničí, rychle smíří s delším pracovním týdnem bez vyšší mzdy. Odpor však na sebe nedal dlouho čekat. Všichni, od odborářských aktivistů až po konzervativní politiky, se začali zajímat, jestli němečtí manažeři neberou trochu moc. „Je to správné?“ ptaly se 22. července titulky deníku Bild Zeitung nad fotem šéfa DaimlerChrysleru Jürgena E. Schremppa. Popisek prozrazoval Schremppův plat – odhadem 435 tisíc eur měsíčně. Je to správné? Dobrá otázka. Na základě argumentu, že německé firmy potřebují špičkové talenty, dostali němečtí manažeři nedávno pěkně přidáno. Ovšem zatímco výkonné orgány firmy DaimlerChrysler dostaly loni celkem 49 milionů dolarů – což je rekord v této firmě i v celém Německu – společnost pod jejich vedením zažila katastrofální devadesátiprocentní propad čistých zisků. „Mzdy určují podle východní Evropy a manažerské platy podle Ameriky,“ soptí dělník před závodem Mercedesu poblíž Stuttgartu.
Ve skutečnosti patří němečtí manažeři k nejhůře placeným v celé Evropě. Kromě toho se členové vedení DaimlerChrysleru v červenci uvolili snížit své platy o deset procent, aby tak projevili solidaritu s pracujícími ve stuttgartském regionu. Tento ústupek ze strany managementu však přišel až po značném tlaku zdola.

Zveřejňování informací.

Německé podniky mají co dohánět, než se jejich standardy v oblasti odpovědnosti a zveřejňování informací přiblíží mezinárodním normám. Jen třetina firem z indexu DAX dodržuje dobrovolné směrnice corporate governance a zveřejňuje odměny jednotlivých členů nejvyššího vedení (vedení podniku musí uvést celkovou výši odměn, ale ne odměny jednotlivců). Vláda by měla zveřejňování těchto dat uzákonit.
Další oblastí, kde musí Německo ještě zapracovat, je osobní odpovědnost. Dozorčí rada společnosti Daimleru se rozhodla prodloužit Schremppovi smlouvu, ačkoli akcionáři žádali jeho hlavu. Rozumným řešením by bylo umožnit investorům hlasovat o manažerských platech a výhodách. I zcela nezávazné hlasování by pomohlo dozorčím radám udržet kontakt s realitou.
Navíc by mělo vedení podniku dostávat výkonnostní prémie, jen když je k tomu důvod. Až příliš často je management dostane nezávisle na tom, jak si firma vede. „Když je firma úspěšná, zásluhy má management. Když úspěšná není, svedou to na cenu ropy nebo něco podobného,“ krčí rameny Michael H. Kramarsch, jednatel německé konzultantské firmy v oblasti lidských zdrojů Towers Perrin. Jen ať si němečtí manažeři užívají tučných výplat – ale až si je zaslouží.