Výsledkem studie je, že Česko a další země Visegrádské čtyřky produkují ve srovnání se špičkovými univerzitami v Británii nebo USA mnohem více výzkumníků z vlastních řad, než kolik přijímají ze zahraničních univerzit nebo z jiných škol v zemi. Například v oblasti společenských věd jsou výzkumníci na Univerzitě Karlově z 67 procent jejími absolventy, 23 procent začalo kariéru na jiné české vysoké škole a jen 10 procent jsou zahraniční vědci.
Měly by české univerzity přijímat více zahraničních výzkumníků?
Oproti tomu americký Princeton, kde je podíl „akademického inbreedingu“ u těchto oborů ze zkoumaných univerzit nejmenší, je mezi výzkumníky jen 15 % absolventů školy, více než polovina je z jiných univerzit v zemi a téměř třetina vědců na univerzitě je ze zahraničí.
Výzkumníci Vít Macháček a Martin Srholec taky upozorňují, že podle dat ČSÚ bylo v Česku na univerzitách v roce 2017 zahraničních výzkumníků jen devět procent a to včetně Slováků a podle Science Europe a dat z roku 2013 byl podíl výzkumníků, kteří dlouhodobě zůstávají ve stejné zemi v Česku sedmý nejvyšší ze 41 zkoumaných zemí.
