Většina manažerů se domnívá, že rozpočet na školství by měl být vyšší
Myslíte si, že by vláda měla vyčlenit na školství více peněz z rozpočtu, než plánuje?
- Ano 64,3 %
- Ne 20 %
- Nevím 15,7 %
Vládní návrh rozpočtu na rok 2008 na školství činí 118,3 miliardy korun. Odboráři však požadovali jeho navýšení o 2,5 miliardy na platy učitelů a o půl miliardy na učebnice a školní pomůcky. Minulé úterý kvůli navýšení platů neučilo téměř 130 tisíc učitelů. Jejich protest však byl marný. Vláda rozhodla, že resort školství peníze požadované odboráři nedostane. Podle 64,3 procenta manažerů by však vláda měla rozpočet na školství navýšit.
Nemyslí si to však respondent a svůj názor velmi zasvěceně zdůvodňuje: „Tento problém znám z každodenní praxe důvěrně. Jsem totiž ,na druhém břehu‘ a každodenně řeším důsledky neřešených problémů v českém školství v souvislosti s trhem práce. Jsem přesvědčen, že v ČR je na školství vyčleněno podstatně více peněz, než efektivně potřebuje. Problém je ve slovu efektivně. Většina peněz v českém školství se totiž utratí až tragicky neefektivně. Existuje zde obrovský převis kapacity zejména středního školství typu gymnázia.
To je stále nastaveno na počet absolventů základních škol (ZŠ) v roce 1990, přičemž ten od té doby výrazně poklesl. Proto se běžně stává, že až 40 procent žáků studuje na gymnáziích, čímž se nedostává studentů na středních průmyslových školách a na učebních oborech pak už nejsou skoro vůbec žádní. Trpí tím samozřejmě úroveň výuky, neboť na elitních gymnazijních školách studují žáci, kteří tam podle prospěchu na ZŠ nemají co pohledávat. Ředitelé středních škol jsou však motivováni k tomu, aby sháněli studenty, kde se dá, protože podle jejich počtu dostávají dotace na provoz.
Krajští zastupitelé se kvůli hlasům voličů obávají zrušit jakoukoli, byť zcela neefektivní střední školu. Kdo to však má udělat za ně, jestliže právě kraje jsou ve většině případů zřizovateli středních škol? Snad neviditelná ruka trhu? Je to začarovaný kruh. Přitom pro zdravé fungování ekonomiky země by absolventi gymnázií měli tvořit maximálně dvacet procent všech středoškolských studentů. Jenže střední školy pro své děti vybírají většinou rodiče - a to je další problém.
Tito rodiče totiž většinou nedokážou kriticky zhodnotit reálné schopnosti svých potomků. Chtějí jen, aby se jejich děti měly lépe, v továrně však byli naposledy před dvaceti lety. Svoje děti pak od studia kvalitních technických oborů spíše odrazují - co na tom, že by jim takto zajistili mnohem lepší budoucnost. Většina slabých studentů gymnázium nedokončí - zpravidla v maturitním ročníku - a jejich uplatnění na trhu práce je následně velmi problematické. Neúspěšní studenti pak spolu s absolventy zcela nepotřebných oborů plní statistiky úřadů práce. Omyly jejich rodičů a neschopnost krajských zastupitelů tedy zaplatíme všichni ze svých daní. Pokud ministr školství nezačne okamžitě tlačit na efektivitu peněz vynakládaných na školství, bude je jen sypat do bezedného pytle. Je-li nyní požadavek tři miliardy korun, za rok bude nejméně šest. Takhle to dál nejde.
Obávám se však, že nový mladý ministr školství Ondřej Liška má sice chuť a vůli problémy řešit, ale vůbec žádnou reálnou představu o skutečných potížích, které naše školství sužují. Odbornost a profesionalita mu v tomto oboru prostě chybějí - hlavně, že je členem politické strany. Každý vrcholný manažer včetně ministra musí mít vizi, jak problémy řešit, tento však nemá k dispozici ani dostatek odborníků, kterými by se obklopil. Pracovníci ministerstva školství, které mu zanechala exministryně Dana Kuchtová, jsou ,zadarmo drazí‘ - o kvalitě rozhodně mluvit nelze. Za těchto podmínek proto nevěřím tomu, že ,nalití‘ jakéhokoli množství peněz do školství vyléčí jeho neduhy. Naopak, více peněz do školství je nejjednodušší varianta, která se vždy nabízí, a přitom jen současný neefektivní stav konzervuje - z manažerského hlediska tedy právě tudy cesta k řešení určitě nevede.“
Nejen opačný názor, ale i zcela jiný pohled na efektivitu má manažer: „Jde o jednu ze základních priorit ČR pro přežití v globalizovaném světě. A je mnohem důležitější než zdravotnictví nebo armáda. Možná by stačilo zvýšit efektivitu veřejných zakázek. Ona mediálně zmiňovaná částka čtyř procent z rozpočtů zakázek na úplatky je celkem dostatečný objem - nejen na řešení tohoto problému.“
Jednoznačně pozitivně vidí investice do školství manažer: „Výdaje do vzdělání patří mezi nejefektivnější - pokud jsou dobře použity.“
Odpovídalo 140 manažerů
