Co může být vyhodnoceno jako pracovní úraz? Může to být například opaření se horkou vodou při vaření kávy v zaměstnání?
Jan Rýdl, České Budějovice
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci, za podmínek stanovených zákoníkem práce, za škodu vzniklou mu pracovním úrazem (tedy poškozením zdraví, tělesné integrity, či dokonce života), jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za takový úkon se v přímé souvislosti s výkonem práce sice považují úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele, nikoliv však stravování.
Pracovním úrazem také není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. V případě pracovního úrazu musí zaměstnavatel zaměstnance odškodnit (zaměstnavatelé jsou pro tyto případy ze zákona pojištěni). Situace – skutkové děje vedoucí k pracovnímu úrazu – mohou být velmi rozmanité. V praxi však není dosud zcela jasné, jak je to v případech, kdy se přihodí úraz opařením horkou (vařicí) vodou při vaření kávy nebo čaje.
Jaká je tedy definice pracovního úrazu? Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním či pro plnění pracovních úkolů. (Škoda na zdraví vznikne pro plnění pracovních úkolů například v situaci, kdy bude zaměstnanec fyzicky napaden po pracovní době, mimo pracoviště, ale pro výkon své práce pro zaměstnavatele.) Poškozením zdraví se přitom rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické.
V určitých situacích může být vaření kávy nebo čaje v průběhu zaměstnání považováno za činnost, která je plněním pracovních úkolů nebo je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Může se totiž jednat o úkon potřebný k výkonu práce nebo během práce obvyklý (i když jím ze zákona není stravování). Bezpochyby se bude jednat o pracovní úraz, utrpí-li jej opařením například asistentka, sekretářka nebo jiná administrativní pracovnice či pracovník, jehož pracovní náplní je i příprava a podávání občerstvení. (Například vaří kávu či čaj pro svého vedoucího nebo pro návštěvníky, hosty a klienty zaměstnavatele. O pracovní úraz půjde samozřejmě i v případě opaření se kuchaře, číšníka v restauraci, který chystal horký nápoj pro hosty. O pracovní úraz se bude jednat i tehdy, když nebude mít administrativní pracovník vaření čaje či kávy v pracovní náplni, ale pokud mu nadřízený udělí příkaz, aby mu horký nápoj připravil, a při této činnosti dojde k úrazu.
Za pracovní úraz nelze naproti tomu považovat opaření se při vaření kávy nebo čaje pro vlastní potřebu. Podle názoru některých odborníků by se však u zaměstnanců, jejichž výkon práce je spojen s vyšší psychickou námahou (manažeři a podobně), vaření kávy dalo posoudit jako pracovní úraz. To za předpokladu, že by se jednalo o úkon nutný v souvislosti s výkonem práce. Já se však s tímto názorem rozhodně neztotožňuji. Konzumace takového nápoje není nutná, nezbytná ani vždy obvyklá – jde o uspokojení individuální potřeby. Nadto platí, že stravování, jak už bylo předesláno, potažmo občerstvování není úkonem přímo souvisejícím s plněním pracovních úkolů.
Požívání takzvaných ochranných nápojů, jímž může být v chladném prostředí například horký čaj a které je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům za stanovených podmínek k ochraně zdraví, však je úkonem potřebným k výkonu práce. Dojde-li při takovém úkonu k úrazu, jde o pracovní úraz. To už bylo potvrzeno stanovisky soudů. Podobné otázky v jiných případech přípravy a konzumace horkých nápojů však nejsou dosud obecně vyřešeny zákonnou úpravou ani judikaturou. V konkrétním případě by proto záleželo na názoru soudu.
Richard W. Fetter, podnikový právník
