Dadaistický candát nebo bizarní zebra, plus příjemné vinné překvapení
Jestli se vám nepodaří ji najít hned napoprvé, spílejte českým úředníkům, kteří si vymysleli, že kromě čísla orientačního se musí na adresách uvádět i číslo popisné. Nedovedu si představit, z jakého jiného důvodu to dělají, než aby nám zkomplikovali život a nutili nás bloudit. Hanba těm, kdo se této byrokratické zvůli podřídili a na svých adresách uvádějí obě čísla. A ještě větší hanba těm, kdo když už obě čísla uvádějí, nedělají to ve správném pořadí, totiž orientační lomeno popisným. Znám už několik restaurací, které to dělají naopak. K těmto provinilcům patří i Magická zahrada, která svou adresu uvádí jako Nuselská 159/114. Ušetřete si tedy deset minut bloudění – najdete ji na orientačním čísle 114, ne 159.
A to, kromě nehostinného vstupu napovídajícího spíš lidovou hospodu (asi schválně, na zachování místního koloritu), je jediná vážná vada, která se dá Magické zahradě vytknout, nejste-li kuřáci. Ti jsou zde odsouzeni k trestnímu pobytu v přední těsné místnosti odříznuté od denního světla a s výhledem na výčep. Magická zahrada si zjevně udělala průzkum, kterých zákazníků bude mít víc, a většinovým nekuřákům připravila po takto ne zrovna nejvlídnějším vstupu příjemné vizuální překvapení v zahradě, která je částečně přestavěná na uzavřený skleník a částečně ponechána otevřená, s rákosovou pergolou nad hlavami a s vůní otevřeného žhoucího grilu. Jinak ale prostředí střídmé, stoly a židle připomínají spíš školní škamny než restauraci. Za letních dnů se hemží veselými a spokojenými lidičkami, kteří už jsou tu zjevně nějakou dobu štamgasty. Mezi nimi se dá spatřit i pár tváří cizineckých, restaurace má i malý hotýlek. A protože Praha 4 dobrými restauracemi moc neoplývá, dá se tato pokládat za malý lokální klenot (řekněme granát, ne diamant) hodný popularity celopražské.
Malým českým klenotem je i vinný lístek, který je kromě několika povinných vín italských a francouzských jakousi národní galerií moravského vinařského umu. Chcete-li nějakého zahraničního vinného zvědavce protáhnout výkvětem moravského vinařství, za který byste se nemuseli stydět, toto je váš píseček. Většina vín je od Balouna z Velkých Pavlovic, pár z Mikulova. Ceny od tří stovek po tisícovku. Všechna byla poctěna cenami z mezinárodních soutěží. Je jich přes dvacet, prakticky všechny odrůdy na Moravě pěstované, včetně dvou růžových a včetně těch nověji přesazených hroznů, jako je lehký falcký Dornfelder, zde velmi podařený.
Dalším malým českým klenotem je svižně kmitající obsluha, tak přepečlivá, že několik minut poté, co si od vás jedna číšnice vzala objednávku, přichází druhá s otázkou, zda už máte objednáno. To při třiceti hostech. Nebyla to náhoda, byl jsem tam dvakrát, stalo se mi to pokaždé.
A neposledním klenotem jsou čtyřchodová degustační meníčka za 490 korun.
Jinak v kulinářském repertoáru můžete tu a tam zrozpačitět z africké bizarnosti v tropických úpravách, jako steak ze zebry s datlovo-banánovým špízem, nebo z pštrosa s omáčkou ananasovou a pomerančovou. Samozřejmě, někdo by jim mohl vytknout neekologičnost dovážení exotického masa z velkých dálek. S domácími masy si zde kuchaři pohrávají troufale až bizarně (místy na hranicích chuťové kakofonie a stylového skřípotu) v kombinacích od „vepřové panenky na argentinském koření Pampa se švýcarským sýrem Raclette“ přes „kuřecí prso s indickými krevetkami na žampionech a červené cibulce“ až po dadaisticky cáklého „candáta obecného s pikantní krevetovou omáčkou s česnekem a italským rosso vermutem“. Ale budiž, je to teď v Praze v módě, Pražáky to baví, ve špičkových pražských restauracích to berou smrtelně vážně, tady to máte aspoň s humorem a za laskavější ceny.
Trochu konzervativněji naladěni se spokojujeme se třemi chody střízlivějšími (kuchařův um se nejlíp pozná na díle jednoduchém, nemaskovaném pestrými vynálezy), kterými se i přesto stačíme procestovat od Atlantiku přes české luhy a háje až do té Afriky. Při volbě ryby se potýkáme s matoucí českou terminologií mořských ryb, když jméno modrohlav vidíme v anglické verzi uvedeno jako butterfish, přičemž číšnice sděluje, že je to ryba středomořská typu tuňákovitého. Ryba známá v angličtině jako butterfish totiž není ani tuňákovitá, ani středomořská, nýbrž severoatlantická a vertikálně placatá a oválovitá, s ostrou hřbetní ploutví. Žádost o popsání ryby vcelku (z obyčejné zvědavosti, co vlastně budeme jíst) u personálu neuspěje, neboť kuchař ji prý dostává už porcovanou a celou ji nikdy neviděl. Nakouknutí ke grilu a poplk s grilovým kuchařem potvrdí, že je to ryba bělomasá, ale tužší konsistence a tentokrát podle něho prý říční. To už by komedii měnilo ve frašku, vzdáváme se tedy rybě neznámé. Přichází čerstvě grilovaná, rozporcovaná na několik medailonků, jejichž maso drží pevně pohromadě, není drolivé jako většina mořských ryb, chuti jemné, jen lehce marinované v pepři a limetce, na skousnutí téměř máslově měkké, jednoduchost zde vítězí a je podtržena postýlkou nasládle grilované mladé cibulky.
Středoevropsky komplexnější vychází krůtí steak na houbách, dokonale rozměklý silný plátek krůtích prsou dušený v bílém víně společně se směsí hříbků, lišek a žampionů, zpikantněný zrnitou hořčicí a nakonec zjemněný přidáním smetany. Jednoduše grilovaný silně opepřený steak z černého afrického pštrosa si na nic nehraje a už jen potvrzuje, že grilovaná masa zde budou hlavní atrakcí. A tak mě při druhé návštěvě (na peprně a česnekově marinované do měkka progrilované jehněčí kolínko) fascinuje, ale už nepřekvapuje pohled na kuchaře přicházejícího k nedalekému stolu s celým kusem syrové hovězí svíčkové a před zákazníky na stole krájícího 300gramové steaky podle jejich volby před jejich očima.
Jídlo – 42/50, servis 20/20, prostředí 8/10, nápoje 8/10, value for money 10/10, celkem 88/100
+ skvělý výběr českých vín, svižný servis, kvalitní masové a rybí grilády
- Nevlídný vstup, neznalost vlastní ryby
Restaurant Magická zahrada
Nuselská 159/114
140 00 Praha 4
Po–So:11.30–24.00
Neděle:11.30–23.00
Telefon 261 214 252
www.magickazahrada.cz
Kuchyně: vynalézavá mezinárodní, grilovaná masa, pestré kombinace jídel
Původ vín: ČR, F, It
Výběr z jídel:
Kořeněný grilovaný kozí sýr na míchaném salátu z rukoly, polníčku, černých oliv, čerstvého pomeranče a karamelizovaných vlašských ořechů - 189
Kuřecí medailonky v medové marinádě se sezamem - 159
Pikantní šťavnatý steak z vepřové krkovice v marinádě z dijonské hořčice, jalapeños papriček a petržele – 149
Grilované jehněčí kolínko potírané marinádou z česneku a divokého koření - 229
Steak z norského lososa v černo-bílé sezamové krustě, podávaný s pikantní vinnou omáčkou - 179
Máslové medailonky z modrohlava s restovanými listy baby špenátu – 209
Krůtí steak se smetanovou omáčkou z černých oliv, ovčího sýra a čerstvé bazalky - 169
Marinovaný steak z hovězí roštěné s čerstvým rozmarýnem a zeleninovými ratatouille - 269
Marinovaný biftek z hovězí svíčkové s jemnou omáčkou z bílého portského vína a dijonské hořčice - 419
Filátka z králičího hřbetu marinovaná v divokém koření, lehce podušená v omáčce z cibule, anglické slaniny, česneku a hořčice - 189
Kuskus restovaný s cibulí, česnekem a oreganem, podávaný s grilovanými plátky cukety a lilku - 99
Crème brûlée s karamelovou krustou a teplými borůvkami - 79
Výběr z vín:
Bílá:
Műller Thurgau 2007- 309,-Kč
Chardonnay 2007- 409,-Kč
Veltlínské zelené 2007 – 329,-Kč
Rulandské šedé 2007 – 449,-Kč
Tramín červený 2007 – 399,-Kč
Ryzlink rýnský 2007 – 379,-Kč
Hibernal 2007 – 719,-Kč
Růžová:
Cabernet Moravia rosé 2007 – 329,-Kč
Zweigeltrebe rosé 2007 – 359,-Kč
Červená:
Modrý Portugal 2007 – 339,-Kč
Cabernet Moravia 2007 – 349,-Kč
Dornfelder 2007 – 459,-Kč
André 2007 – 349,-Kč
Cuvée Baloun 2006 959,-Kč
