Nesnášíte brokolici a růžičkovou kapustu? Podle vědeckých studií by se vaše nechuť k přirozeně nahořklým potravinám měla s věkem snižovat. Podobně, jako se s věkem mění chutě, mění se i potřeby našeho těla.
Foto: Jakub Stadler
Základ zdravého jídelníčku je v každém věku stejný: celozrnné výrobky, hodně zeleniny, občas ovoce, sem tam netučné maso – nejlépe krůtí – a alespoň jednou týdně ryba. Tahle rovnice platí, ať je vám 17 nebo 64. Nároky našeho těla na další živiny se však v průběhu života mění a pokud nechcete s přibývajícím věkem zbytečně tloustnout a chátrat, vyplatí se jim jídelníček přizpůsobit.
Našetřete si vápník, bude se hodit
Je vám mezi 20 a 30 lety? V tomhle věku zdravé jídlo zřejmě k vašim prioritám nepatří. Pokud tedy naopak vy nepatříte k těm, kteří neustále zkouší nějakou novou dietu a jídlo řeší každý den. Ani jeden z těchto přístupů není ideální. Měli byste si hlídat, abyste jedli dostatek ovoce a zeleniny a neživili se pouze jídlem z fastfoodů a polotovarů, které obvykle obsahují spoustu zbytečného tuku, cukru, soli a různých chemických látek. Na druhou stranu se nevyplatí žít pouze ze zeleniny. Bez kvalitních bílkovin a složitějších cukrů vaše tělo také strádá a budou mu chybět některé vitaminy a minerály.
Tato dekáda je poslední ve vašem životě, kdy se ještě vytváří nová kostní hmota. Později ji už můžete správnými stravovacími návyky a cvičením pouze udržovat. Většina žen, kterých se úbytek kostní hmoty ve stáří dotýká podstatně závažněji než mužů, konzumuje v běžné stravě sotva polovinu doporučené denní dávky vápníku, který je pro růst kostí nezbytný. Aby se denní potřeba pokryla, je třeba sníst tři porce mléčných výrobků denně – třeba sklenici mléka, bílý jogurt a 30 gramů sýra. Vápníkem jsou také obohacené některé džusy a snídaňové cereálie, přirozeně se vyskytuje třeba v máku, lískových oříšcích a ovesných vločkách.
| Kuřata |
| Ačkoli nedávno proběhly tuzemskými médii informace o výsledcích kontrol do ČR dovážených kuřat, v jejichž syrovém mase se našly bakterie salmonel, je pro spotřebitele zásadnější údaj o rozdílu mezi chlazením kuřat vodou a vzduchem. V drůbeži chlazené vodou jsou povoleny relativně vysoké obsahy „zůstatkové“ vody, za kterou spotřebitel platí cenu jako za maso. Zatímco při chlazení vzduchem povolují příslušné normy maximálně 1,5 procenta vody, a v případě kuřecích dílů dokonce nesmí být v prodávaném zboží voda vůbec, při chlazení vodou je přípustný limit 5,1 procenta vody u celé drůbeže a v případě dílů 4,5 procenta. To v praxi znamená, že při cenách kuřecích řízků nad hranicí 100 korun za kilogram zaplatíme v některých případech za každé kilo zhruba pět korun za kuřecí vodu. Zatímco všechny tuzemské podniky na zpracování drůbeže používají chlazení vzduchem, v zahraničí (včetně EU) je tomu právě naopak. Podle evropské legislativy má přitom členská země EU povinnost přijmout ze zahraničí jakékoli zboží ze zemí, kde existují systémy chlazení drůbeže vodou. Je tedy na svobodném rozhodnutí spotřebitele, kolik drůbeží vody chce kupovat. Petr Havel |
Další doporučení pro tento věk se opět týká žen. Pokud výhledově hodláte otěhotnět, nečekejte na dvě čárky na těhotenském testu a snažte se předem zvýšit příjem kyseliny listové. Tato látka přispívá k výraznému zvýšení šance na otěhotnění a snižuje až o 70 procent riziko vzniku defektů při vývoji neurální trubice u plodu, jako je třeba rozštěp páteře. Vzhledem k tomu, že mozek a mícha se u dítěte začíná tvořit už v prvních dnech a týdnech po početí, kdy žena obvykle netuší, že je vůbec těhotná, je vhodné zásobit se kyselinou listovou preventivně. Vysoké množství této kyseliny logicky najdete v zelené listové zelenině – špenátu, chřestu a podobně, ale obsahují ji také pomeranče a opět obohacené snídaňové cereálie.
Železem proti únavě
Je vám přes 30, zvládáte práci, pečujete o rodinu (nebo hledáte někoho, s kým ji založit) a chcete se občas věnovat i tomu, co máte rádi? Není se co divit, že jste unavení. Únavu však může způsobovat i nedostatek železa. Obecně totiž jíme daleko méně masa než dříve. Kromě toho hovězí maso jako velká zásobárna železa v poslední době významně ustoupilo masu kuřecímu. Zvláště ženy si čím dál častěji dají místo steaku salát, navíc u nich dochází ke ztrátě železných zásob i během menstruace. Nejlépe se vstřebává železo z živočišných bílkovin, jeho dostatečný přísun zajistí dvakrát týdně stogramová porce hovězího, zvěřiny či jater. V menším množství najdete železo také v listové zelenině, luštěninách a, to byste určitě neuhodli, v obohacených snídaňových cereáliích. Aby se železo lépe vstřebávalo, je vhodné jíst ho společně s něčím, co obsahuje vysoké množství vitaminu C, třeba s červenou paprikou či jahodami.
Třicátníci by také měli myslet na budoucnost svých dětí a svého srdce a začít vyhledávat potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Děti tyto kyseliny potřebují už během svého vývoje v matčině břiše, pomáhají jim k lepšímu rozvoji zraku a mozku, tedy vyšší inteligenci. Matce navíc pomohou snáz překonat poporodní depresi.
Omega-3 mastné kyseliny také upravují zvýšenou hladinu cholesterolu, která se objevuje už v tomto věku a je předzvěstí kardiovaskulárních onemocnění. Srdečně-cévní choroby patří u nás k nejčastějším vůbec, je jim připisována až polovina všech úmrtí. Omega-3 mastné kyseliny se kupodivu nepřidávají do snídaňových cereálií, ale do některých rostlinných tuků a přirozeně je obsahují především tučné mořské ryby, ořechy a semínka. Rostlinné omega-3 kyseliny však neprospívají v takové míře nervové soustavě a mozku jako ty z živočišných mořských zdrojů. Takže pokud chcete, aby to vám (či vašemu zatím nenarozenému potomku) dobře myslelo, dejte si dvakrát týdně porci lososa.
