Kontrolu do národního podniku Budějovický Budvar by měl ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) posílat každý měsíc. Udělal tím totiž pivovaru dobrou reklamu. V únoru, kdy se v médiích propíral ministerský audit, Budvaru významně stouply prodeje. Podle informací týdeníku Euro vzrostly oproti loňskému únoru zhruba o čtrnáct procent. Mluvčí pivovaru Petr Samec pouze potvrdil, že meziroční trend byl pozitivní. Tuzemský pivovarnický trh přitom stagnoval. V březnu už napěněná atmosféra kolem posledního státního pivovaru opadla a s ní i meziroční nárůst prodejních výsledků.
Ostře sledovaná ministerská kontrolní mise měla původně skončit v březnu, protáhne se ale o tři měsíce. Ani víc času ovšem neposlouží k tomu, aby Bendlovi „cifršpióni“ našli ve stozích dokumentů nějaké důkazy o špatném hospodaření. „Žádné zásadní porušení zákona se nezjistí,“ předesílá zdroj obeznámený s průběhem kontroly. Nějaké mouchy ale bude potřeba chytit, aby se u veřejnosti opodstatnila hloubková kontrola. Ministr Bendl ji odůvodňoval mimo jiné tím, že národní podnik zadává bez kontroly mnohamilionové zakázky. Vedení Budvaru tedy nejspíše dostane doporučení, aby důsledněji soutěžilo veřejné zakázky, přestože se na národní podnik příslušný zákon nevztahuje.
Nová dozorčí krev
Obměněná dozorčí rada, v níž politiky zčásti vystřídali ekonomové, by měla Budvar naprogramovat k lepším finančním výsledkům. „Do dvou let by se ziskovost mohla zdvojnásobit,“ troufá si tvrdit nový šéf dozorčí rady Jan Procházka, hlavní analytik a ředitel pražské pobočky investiční společnosti Cyrrus. Předpokládá, že větší profit by mohly generovat především výnosy z finančních aktiv. Na hrubém zisku se nyní podílejí třetinou, dvě třetiny jsou z prodeje piva.
Procházku, který je také členem Národní ekonomické rady vlády, vyslal do kontrolního orgánu Budvaru přímo premiér Nečas. Pivovarnická branže není pro nového šéfa dozorčí rady neznámá. Není tajemstvím, že se podílel na analytickém poradenství pro pivovary v Česku a Polsku. O tom, kam posunout Budějovický Budvar, se Procházka vzhledem ke krátkosti své nové role bavit nechce. Navíc si tyto představy nejdříve vyjasní na vládní úrovni. Zatím absolvoval první zasedání obměněné rady, které proběhlo ve druhé polovině dubna. Na příštím červnovém jednání se bude probírat kontrolní zpráva. Dosavadní rytmus, kdy se dozorčí rada scházela jednou za čtvrt roku, Procházkovi nevyhovuje.
„Rada musí lépe fungovat a dostat víc pravomocí, nejen přijímat usnesení. Budvaru bych chtěl věnovat třicet až čtyřicet dnů za rok,“ plánuje ekonom. Rád by změnil zajetou praxi, že managementu pivovaru jeho zakladatel prostřednictvím dozorčí rady do řízení podniku moc nemluvil. „Vrchní velení u Nečase“ si ovšem musí ujasnit, co od Budvaru čeká.
Mrtvá akciovka
Zatím se zdá, že státním zájmem číslo jedna je dostat se k uloženým dvěma miliardám. Vládě by k tomu měl posloužit zákon speciálně ušitý pro národní podnik. Vytáhnout peníze z Budvaru bude složitější než z Lesů České republiky. Jejich ředitel Svatopluk Sýkora už předloni ujišťoval, že státní podnik se připravuje na případnou výplatu peněz. Vláda ale dosud nepřišla s novelou zákona o státním podniku, která ji pustí k nastřádaným lesním miliardám. Potřebnou legislativní úpravu dokončuje ministerstvo financí.
Státní lesy a národní pivovar by měly přispět k naplnění prorůstového balíčku, který vláda chystá. „Jde o vyzvednutí aktiv ze státních podniků, které leží na účtech, ať už Lesů ČR nebo třeba Budvaru. Je třeba investovat do infrastrukturních projektů, do výstavby, aby se peníze objevily v průmyslu, ve výkonnosti našich firem a v domácí spotřebě,“ prohlásil nedávno v televizi ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
O tom, že stát chce ze státních podniků stáhnout našetřené peníze, se přitom mluví už několik let. Uvažovalo se o různých cestách, od přechodu na akciovou společnost po novelu zákona o státním podniku. Plán transformovat Budvar na státní akciovku je kvůli obavám ze známkoprávních problémů mrtvý. Nyní se chce vláda inspirovat Pozemkovým fondem, který každoročně pouští miliardy do zemědělství. Předtím musejí zákonodárci vždy odsouhlasit jednoduchou úpravu zákona.
Finanční výstav
Generální ředitel Budvaru Jiří Boček jistě pohlídá, aby byl převod peněz do státní pokladny právně čistý. Na tom trval i při spuštění hloubkové kontroly, které se zpočátku právě pro nesoulad se zákonem bránil. Boček dosud nastřádané prostředky veřejně nenabízel, na rozdíl od šéfa státních lesů Sýkory. Kde jsou uložené dvě miliardy vytočené z piva a dají se jednoduše uvolnit?
„Volné finanční prostředky ukládáme do krátkodobých a nízkorizikových cenných papírů – depozitních směnek,“ odpověděl mluvčí Budvaru s tím, že informace o správě finančního majetku podnik podává svému zakladateli, ministerstvu zemědělství, a dozorčí radě. Neupřesnil už, že jednu miliardu měl Budvar ke konci minulého roku na účtech v bankách. Další miliardu a bezmála sto padesát milionů zhodnocuje v krátkodobých cenných papírech.
Někteří ekonomové poukazují, že výnosy z finančních aktiv nejsou příliš zajímavé. Úložky u bank a depozitní směnky ČEZ vynesly loni Budvaru 21 milionů. Nejen ve finančním hospodaření je podnik konzervativní. Na druhou stranu aspoň o peníze nepřijde jako některé pražské městské části, které se spálily v riskantních operacích.
Zhruba čtyřicet milionů korun Budvar loni vytěžil z kurzového zajištění. Polovinu vyrobeného piva vyváží, proto se forwardovou pojistkou chrání proti kurzovým ztrátám. Pivovar zatím výroční zprávu za loňský rok nezveřejnil, týdeník Euro ale má informace, že dosáhl finančního výsledku téměř osmdesát milionů korun. O tři procenta byl tedy lepší než předloňských 77,5 milionu korun. Celkový hrubý zisk stoupl o devět procent na 240 milionů, po zdanění zůstane pivovaru 190 milionů korun. Tržby se zvýšily o necelá dvě procenta na 1,97 miliardy korun.
Plány při zdi
„V době značné ekonomické nejistoty překročil Budějovický Budvar všechny naplánované ekonomické ukazatele,“ pochvaloval si při oznamování loňských výsledků ekonomický ředitel Petr Žáček. Pivovar ovšem ve svých plánech není příliš ambiciózní. Při plánování minulého roku vycházel pro jistotu z předpokladu, že trh s pivem se bude dál propadat. Prodej nakonec Budvaru meziročně stoupl o 5,5 procenta. „To je dvojnásobek v porovnání s průměrem českého pivovarnického průmyslu,“ porovnal mluvčí Samec. S téměř osmiprocentním posílením exportu Budvar potvrdil pozici české exportní dvojky. Na vývozu piva se podílel víc než pětinou. Žáček zdůraznil, že se podnik dokázal vyrovnat s posilováním české koruny, nárůstem cen vstupů a přesunem spotřebitelské poptávky k segmentu lahvového piva, patrnému v celé Evropě.
K oživení tuzemského pivovarnického trhu po tříletém útlumu pomohly inovace, hlavně mimořádně úspěšný nástup plastových lahví a popularita takzvaných radlerů, neboli méně alkoholických piv s ovocnou příchutí. Ani s jedním fenoménem se Budvar nesvezl. I přesto prodal na českém trhu o 3,4 procenta piva víc než v roce 2010. Celý trh narostl o 2,7 procenta.
„Plastové lahve nepovažujeme za důstojný obal pro pivo. Nehodí se pro náš produkt,“ vysvětluje mluvčí Samec. Je na místě Budvaru vyčítat, že jako jediný pivovar z velké čtyřky zaspal, když nestáčí svou desítku Pardál do PET lahví? > Čas možná ukáže, že konzervativnost, s jakou Boček dvacet let řídí pivovar, může být v této věci prozřetelná.
Petky pod pípou
Prodej piva v PET lahvích obrovsky roste, jenže nejsou za tím spotřebitelé, ale hospodští, vysledovali pivovarníci. Drahé sudové pivo nahrazují levnějším v plastu, které nakoupí v akci v řetězcích. „Kdyby se o mimořádné úspěšný odbyt piv v umělohmotných obalech zasloužili výhradně spotřebitelé, projevilo by se to na útlumu u klasických lahví. Těch ale neubývá,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Tuzemské pivovary v minulém roce stočily do plastových lahví téměř osm set tisíc hektolitrů piva směřujícího na český trh. Rok předtím to nebyla ani polovina. Nejdříve najela na „petky“ skupina Heineken a loni u nich obsadila přes dvě třetiny trhu. Prazdroj se do plastu nepřijatelného pro řadu pivařů pustil po delším váhání. K dalšímu rozšíření tohoto typu obalu tedy výrazněji přispěje až letos.
„Skleněné lahve si drží stejnou pozici, zatímco sudového piva se v loňském roce prodalo o tři procenta méně,“ porovnává Veselý. Petky už také předběhly prodeje piva v plechovkách. „Prodej baleného piva v obchodech už o šest procent převyšuje výtoč ze sudů. Jsou za tím hlavně plastové lahve, které už drží pět procent trhu,“ dokresluje Veselý trend, který může pivovarům brzy zhořknout. Už nezastaví klesající prodej sudového piva, jehož cenu ovlivní snáz než baleného v supermarketech.
Na popularitě lehkých ovocných piv, na které se vrhli všichni větší hráči, se Budvar nesveze ani letos. Někdy příště? „Sledujeme trendy, neustále přemýšlíme o tom, čím bychom obohatili nabídku. V nejbližších dnech představíme novinku,“ uvedl minulý týden mluvčí Budvaru, aniž by prozradil cokoli bližšího. V pivovarnických kruzích se ví, že vlastní produkt typu radler se v Budějovicích připravuje. Na trh by s ním měl Budvar přijít až v příštím roce. Zatím bude prodávat dovezený nápoj od společnosti Carlsberg, alternativu k ovocnému alkoholickému drinku Frisko z Prazdroje.
Kampaň za Budvar
Když ministr Bendl minulý měsíc měnil na Nečasův pokyn dozorčí radu, musel z ní odvolat svého poradce Tomáše Jindru spojovaného s podnikatelem Ivo Rittigem. Spolu s ním se svezli Robin Schinko a Filip Dvořák, politici za ODS, kterým by stejně za pár týdnů vypršel mandát. Bendl předčasně ukončil členství jihočeskému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi (ČSSD). Ten si odvolání vysvětlil jako trest za kritiku ministra. „Je pravděpodobné, že Bendl se potají domlouvá s Američany o privatizaci Budvaru,“ řekl tehdy Zimola médiím.
Promluvil z duše přátelům piva a pivním recenzentům, kteří organizují kampaň za Budvar, a protestují tím proti snahám prodat pivovar nebo jeho ochranné známky. Protest není masový, petici podepsalo zhruba sedm set lidí. Autoři prohlášení se nejvíc obávají kroků, o nichž se začátkem roku rozpovídal ministr Bendl. Tedy mimosoudní dohodou ukončit vleklé spory o značky s firmou Anheuser Busch. „Pivovar by přišel spolu se známkami i o obchodní území, tím by se zastavil jeho ekonomický rozmach a nastal by pozvolný pád, na jehož konci by byl pivovar s podporou veřejnosti ,konečně‘ prodán,“ míní iniciátoři petice.
Po humbuku kolem kontroly už Bendl v Budvaru nerozjede nic na vlastní triko. Rodinné stříbro, za které část veřejnosti považuje poslední pivovar v rukou státu, si hlídá premiér. Někteří ekonomové by mu doporučili, ať zkusí národní pivovar – jak leží a běží – zprivatizovat. V průhledném tendru a s podmínkou, že stát může soutěž zrušit, pokud by se mu cenová nabídka nezamlouvala. Ať se ukáže, kdo o Budějovický Budvar vlastně stojí a jak si ho cení. Čekat desítky miliard je bláhové, míní lidé z oboru.
Příležitost by v otevřené soutěži dostal i ředitel Boček, který měl Budvar před patnácti lety na dosah. Manažerská privatizace měla tehdy zabránit tomu, aby pivovar neovládla americká společnost Anheuser-Busch. Jenže s tím, jak se stal součástí gigantu AB InBev, se jeho chuť na Budvar změnila. Světový hráč se snaží dobývat především rostoucí trhy v Brazílii, Číně, Indii a Rusku. V Evropě už díky belgickým vlastníkům a desítkám jiných značek piva je. Může však jít o princip a zadání dotáhnout více než stoletý spor o známku do konce. Šéf Budvaru Boček se nikdy nevzdává a nynější hloubková kontrola ho nesestřelí. Je na majiteli, aby řekl, co vlastně chce.
Více ekonomů Nové složení dozorčí rady Budějovického Budvaru
Jan Procházka, předseda rady – člen NERV, hlavní analytik společnosti Cyrrus
Roman Boček (ODS), místopředseda rady – náměstek ministra zemědělství
Michal Mejstřík – člen NERV, profesor ekonomie Karlovy Univerzity
Jiří Lexa (VV) – ekonom z Třeboně
Miroslav Toman – prezident Potravinářské komory
Jan Joza – zvolený z řad zaměstnanců
Radek Petruška – zvolený z řad zaměstnanců
Milena Vacková – zvolená z řad zaměstnanců
