Už teď je podíl zdanění firemních příjmů vyšší než v kterékoli ze sousedních zemí. Je kupříkladu pozoruhodné, že Francie, jejíž představitelé hovoří o daňovém podbízení nových členských zemí minimálně od doby jejich vstupu, ve skutečnosti vybírá od firem pouhá 4,5 procenta celkového daňového výnosu. Oproti tomu v Česku má zdanění příjmů právnických osob na celkových výnosech podíl skoro trojnásobný, 11 procent.
I když to přepočteme s přihlédnutím k tomu, že Francouzi mají neobyčejně vysokou daňovou kvótu (vybrané daně v poměru k HDP), je rozdíl pořád hodně velký: v Česku daň z příjmů právnických osob vynese ekvivalent 3,84 procenta HDP, ve Francii 2,08 procenta.
Zvláštní, když už za Ludvíka XIV. spravoval francouzské daně tak zkušený praktik, jako byl Jean Baptiste Colbert. To od něj je ten proslulý výrok: „Vymáhat daně znamená škubat husu tak, abychom získali co nejvíce peří s co nejmenším syčením.“ Koneckonců nezáleží na tom, jakou sazbu „napálí“, ale kolik nakonec doopravdy vybere, protože to bude moci utratit. Zbytek je politika, zaměřená na průměrně dezorientované voliče.