PŘEDSTAVY NOVÉHO KABINETU Přestože je schválené programové prohlášení vlády příliš nekonkrétní, Profit oslovil řadu ministrů s otázkou: Jak se některé významné programové body projeví v podnikatelské praxi?
PŘEDSTAVY NOVÉHO KABINETU Přestože je schválené programové prohlášení vlády příliš nekonkrétní, Profit oslovil řadu ministrů s otázkou: Jak se některé významné programové body projeví v podnikatelské praxi? V oblasti pracovněprávních vztahů hovoří programové prohlášení o tom, že vláda rozšíří jejich smluvní volnost novým Zákoníkem práce. PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha se v případě zamýšlené liberalizace Zákoníku práce jedná především o uvolnění pracovně-právních vztahů. „Práce a mzda za ni by měly být více než doposud založeny na smluvním vztahu,“ říká Škromach. Jedním dechem však dodává, že uvolnění bude závislé na charakteru uzavíraných kolektivních smluv. Ty by totiž měly být oním rámcem uzavíraných pracovněprávních vztahů. Zásadní rozdíl mezi současnou právní úpravou zákoníku práce a zamýšleným stavem vidí ministr ve filozofii této normy. „Od stavu, kdy dnes Z ákoník práce říká, že co není povoleno, nelze, chceme postoupit ke stavu, že je povoleno vše, co není zakázáno.“ Vláda ale zatím není rozhodnuta, zda v souvislosti s novou filozofií přehodnotí svou roli v tripartitě. Objevují se například názory, že by měla být tripartita institucializována. Současný stav ale vyhovuje oběma sociálním partnerům, tedy jak zaměstnavatelům, tak odborům, a nechtějí jej měnit. PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ
Státní podpora malému a střednímu podnikání se má podle programového prohlášení vlády vést ve dvou rovinách - regionální a oborové. Pod záměrem co nejintenzivněji snižovat nezaměstnanost v regionech severní a jižní Moravy a severozápadních Čech chce vláda pokračovat v cílených dotacích na tvorbu nových pracovních míst. Investiční pobídku podle nových pravidel tak mohou získat již firmy, které vytvoří deset či více pracovních míst, tvrdí ministr Škromach. Podle jeho rezortního kolegy, ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, je pro podporu malého a středního podnikání možnost využít peněz ze strukturálních fondů EU, což až zdvojnásobí dosavadní tok finančních prostředků do tohoto segmentu podnikání. Na ministerstvech průmyslu a obchodu je připraveno jedenáct programů, které jsou zaměřeny především inovačně či na výrobu a služby s vysokou přidanou hodnotou. „A co je důležitější, chceme podporu rozšířit i na vývojová pracoviště jednotlivých oborů, například v oblasti automobilového průmyslu, ale i na rozvoj výzkumných inkubátorů, jaké jsou známy například z Izraele,“ doplňuje Urban.
ZJEDNODUŠENÍ LEGISLATIVY A ADMINISTRATIVY
Jedním z bolavých míst českých podnikatelů je administrativní náročnost spojená s podnikáním a nepřehlednost - „zaplevelení“ legislativy. „Určitě jako jeden z bodů, které by měly být co nejdříve řešeny, jsou obchodní rejstříky,“ říká vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel N ěmec. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou je podle něj nutné prosadit při prvozápisech a změnách, je sjednocení podmínek ve všech soudních distriktech na území ČR. „K tomu by měly sloužit jednotné formuláře, aby se soudy nemohly vymlouvat, a aby zároveň byly odstraněny průtahy způsobené neúplným podáním,“ dodává. Alespoň do konce volebního období se neuvažuje o tom, že by byly rejstříky převedeny na jiné osoby, než jsou soudy, případně zprivatizovány. Pomoci podnikatelům by měla i jednotná místa pro živnostníky. Těmito místy by podle ministra Urbana měly být živnostenské úřady, využít chce ale MPO rovněž informačních center pro podnikatele, která existují pod Hospodářskou komorou. „Bude to nějaká kombinace,“ představuje si Urban. Ke zjednodušení administrativy připravuje vláda rovněž projekt, který by měl pod jednu střechu přitáhnout podávání daňových povinností, sociální a zdravotní pojištění. „Máme velice ambiciózní myšlenku, aby komunikace mezi podnikateli a státními institucemi mohla probíhat elektronicky,“ představuje projekt ministr průmyslu a obchodu. Podmínkou pro podnikatele by bylo uvedení závazné elektronické adresy. Cílovým stavem je, aby místo podnikatele obíhaly úřady pouze data. V tom se shoduje i s ministrem Jaroslavem Burešem, podle něhož je již dost papírování. Bureš chce podle svých slov přispět k naplnění dalšího koaličního závazku, kterým je zpřehlednění legislativy týkající se podnikání. „Zatím se ale vyjasňují kompetence, kdo bude za tuto oblast odpovědný,“ říká ministr. Zatím rovněž nelze říci, která konkrétní norma by mohla být zrušena. Začít by se ale podle Bureše mělo od účasti na projektu Evropské komise, kterým by se provedl audit v evropské legislativě, jež byla často přijímána hekticky. Odtud by se postupovalo směrem dolů, až k podzákonným normám. Za věc zásadního významu považuje ministr pro legislativu přijetí nového občanského zákoníku, na nějž by měl navazovat i zcela nový obchodní zákoník.
NOVÝ ÚPADKOVÝ ZÁKON
V legislativní oblasti vidí shodně koaliční politici největší dluh v neexistenci moderního bankrotového zákona. Jeho rekodifikace by měla umožnit bankám poskytovat investice do malého a středního podnikání. Vláda se podle Urbana bude snažit urychlit jeho přijetí tak, aby začal platit od poloviny příštího roku. „Každý investor, ať již podnikatel či banka, musí mít jistotu, že na své peníze dosáhne co nejrychleji,“ říká Urban. Předseda legislativní rady vlády ministr Jaroslav Bureš míní, že současná novela bankrotového zákona, která je v P oslanecké sněmovně, by se měla omezit na sjednocení s pravidly Evropské unie a zatím by měla vláda přijít s úplnou rekodifikací.
REGISTRAČNÍ POKLADNY S FISKÁLNÍ PAMĚTÍ
Snad největší odpor podnikatelské veřejnosti se soustředil do vládního záměru zavést registrační pokladny s fiskální pamětí. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky je ale vláda nehodlá prosazovat plošně. „Zavést je chceme v maloobchodu, pohostinství a na tržištích,“ vyjmenovává ministr. U ostatních subjektů bude zavedena povinnost předat doklad za vydané zboží nebo provedenou službu. Vláda bude zkoumat i adekvátní možnosti pro prokazování platby, například v oblasti paušální daně. Zavedení registračních pokladen s fiskální pamětí by mělo mít dostatečně dlouhou přechodnou dobu, aby se na přechod stačili podnikatelé připravit. Údaje z registrační pokladny budou moci finanční úřady prověřovat periodicky.
