Přímé daně a trojdaň se příliš nezmění, spotřební daně se zřejmě zvýší Program nové vlády, návrhy na mimořádné řešení povodňových škod a návrh nového státního rozpočtu vzedmuly diskuzní vlny o našich daních. Zatím ještě národních, ale... Podnikání bez daní - velký sen, ale asi hodně vzdálený realitě.
Přímé daně a trojdaň se příliš nezmění, spotřební daně se zřejmě zvýší
Program nové vlády, návrhy na mimořádné řešení povodňových škod a návrh nového státního rozpočtu vzedmuly diskuzní vlny o našich daních. Zatím ještě národních, ale…
Podnikání bez daní - velký sen, ale asi hodně vzdálený realitě. U nás i v zemích Evropské unie. A to dokonce i v představách o jednotné daňové soustavě, která by pokrývala celé evropské tržiště jednotného trhu, volného pohybu kapitálu, osob a pracovní síly. V daňové oblasti je přeci jen ponechána velká národní volnost a při schvalování zásadních rozhodnutí na úseku daní je v Radě Evropy vyžadována jednomyslnost stanovisek.
Nepřímé daně ve stylu EU
Evropská unie harmonizuje daně pouze v oblasti nepřímých daní - spotřebních daní a daně z přidané hodnoty. Toto členění přijala i ČR při daňové reformě účinné od 1. ledna 1993. Vytvořila tak zásadní podmínky pro budoucí součinnost finančních správ jednotlivých zemí. Nepřímé daně jsou významnými daňovými zdroji ve všech zemích EU. Vývoj jejich úpravy a daňových kvót úzce souvisí s rozvojem jednotného trhu a postupující harmonizací. Odporují tomu však rozdílné tradice a zvyklosti v různých zemích, případně různý podíl nepřímých daní na příjmech státních rozpočtů. Podle některých pramenů například v Řecku dosahují až 70 %, v Belgii jen 40 % (Euro-Trend). Dosud, přesněji v období do katastrofálních srpnových povodní, nejdále pokročila harmonizace u spotřebních daní. Před vstupem ČR do EU bude třeba přistoupit ke zvýšení spotřebních daní nejméně na minimální sazby předepsané EU. Orientačně je třeba počítat se zvýšením o 13 až 15 %, což zcela jistě vyvolá určité tlaky ze strany spotřebitelů, zejména u pohonných hmot. Velkou pozornost EU věnuje harmonizaci daně z přidané hodnoty vycházející ze směrnice přijaté v roce 1977. Od počátku snah o harmonizaci daně z přidané hodnoty jde o odstranění daňových hranic a vytvoření společného systému daně z přidané hodnoty s konečným cílem zdanit obrat v rámci evropského společenství podle zvyklosti země původu zboží. Vycházelo se z principu, že zdanění zboží a služeb v zemi původu musí odpovídat požadavkům společného trhu. To ale vyžaduje řešit dvě zásadní otázky: přizpůsobit daňové sazby a převádět výnosy z daně zemi, kde jsou zdanitelná plnění jako na koncovém místě spotřebována. V této oblasti ale dosud panují velké rozpory. Nedaří se sjednotit sazby a existuje více než 130 výjimek, které přes všechny snahy musela Rada Evropy přijmout a uznat. Uvedený stav je určitou nejistotou pro všechny podnikatele operující na jednotném trhu.
Přímé daně EU nezajímají
Přímé daně, zejména daně z příjmů právnických a fyzických osob, dosud zůstaly a určitě ještě dlouho zůstanou mimo okruh daňové harmonizace. Jejich podíl na celkovém zdanění v zemích EU klesá a ani v České republice nelze z dlouhodobého hlediska předpokládat jiný vývoj. Proto se této oblasti vstup ČR do EU příliš nedotkne. Obdobně tomu bude i u trojdaně, tj. daně dědické, daně darovací a daně z nemovitostí a jejich převodu. Lze předpokládat že zůstanou v kompetenci národních vlád, případně územně správních celků. Je ale pravdou, že z pohledu sazeb jsou naše daně nižší než v EU, a proto bude z Evropy určitý tlak na cenový posun směrem nahoru, respektive k nesnižování daňové kvóty. Základní výchozí pozici České republiky v předstupním období zachycují tzv. poziční dokumenty. Za úsek daní je gestorem ministerstvo financí.
Stavebnictví
V současné době se v ČR uplatňuje snížená sazba daně (5 %) jak na dodání stavebních prací (služeb), tak na dodání stavebních objektů, a to bez rozdílu účelu použití (bydlení, podnikání, sociální účely atd.). Stav bytového fondu i ostatních budov je takový, že vyžaduje velké náklady na opravy, údržbu i na rekonstrukce a modernizaci i na zhotovení nových stavebních objektů. Omezení snížené sazby daně pouze na bydlení, a to financované z veřejných zdrojů („sociální“ bydlení) by při nedostatku finančních prostředků omezilo silně opravy, rekonstrukci i modernizaci i výstavbu nových objektů. To by značně prodloužilo období nutné pro nezbytnou obnovu jak bytového, tak i ostatního fondu. Průvodním negativním jevem by bylo i další zvýšení nezaměstnanosti ve stavebnictví. Dalším důležitým faktorem je také dosud neukončená deregulace nájemného, zejména ve státních a obecních bytech, kdy se majitelé potýkají s nedostatkem finančních prostředků na opravy, údržbu, rekonstrukci a modernizaci. Stejná je i situace u drobných a středních podnikatelů u objektů pro podnikání. Zvýšení sazby daně (z 5 % na 22 %) by způsobilo další růst nákladů a omezení výstavby.
Z Pozičního dokumentu
Pohonné hmoty
V současné době platí v ČR sazby spotřebních daní pro pohonné hmoty, které nedosahují úrovně minimálních sazeb spotřebních daní stanovených pro členské státy EU. V rámci novel zákonů o spotřebních daních je předpokládáno postupné zvyšování sazeb spotřebních daní na benzin a naftu (naposledy bylo schváleno zvýšení sazeb k 1. 7. 1999). Zvýšení sazeb, a tím i cen, je velmi citlivou otázkou v souvislosti se zvýšením výdajů obyvatelstva i zvýšením nákladů podnikatelů. To se může výrazněji projevit nejen v cenách individuální a veřejné dopravy, což může ovlivnit mobilitu pracovních sil s negativním dopadem na zaměstnanost, ale případně i v cenách zboží a služeb.
Z Pozičního dokumentu
Co ČR hlásí o daních do Bruselu
I. V České republice nebudou problémy se vstupem odpovídající legislativy v účinnost ani s jejím uplatňováním ke dni vstupu, kromě níže uvedených oblastí, kde Česká republika žádá o přechodné období: - zachování snížené sazby DPH u dodávek tepla, stavebních prací a u telekomunikací, - osvobození od registrace k DPH až do ročního obratu 35 000 EUR, - zachování nižších sazeb spotřebních daní u pohonných hmot a u cigaret a tabákových výrobků a kromě pěstitelského pálení, kde Česká republika požaduje určitou zvláštní úpravu spotřební daně. Česká republika soudí, že v žádné z vyjmenovaných oblastí tím nebude narušeno konkurenční prostředí. Veškerá institucionální infrastruktura bude v době vstupu ČR do EU zřízena a bude funkční. Do data přístupu nabude účinnosti zákon o vzájemné pomoci kompetentních orgánů v oblasti přímého a nepřímého zdanění a zákon o vzájemné pomoci při vymáhání nároků vzniklých v jiných členských státech, které budou harmonizovat české právo se směrnicemi 77/799 a 76/308, a bude dobudován daňový informační systém a napojen na obdobné systémy v EU.
II. Česká republika přijímá a je připravena uplatňovat acquis communautaire vztahující se k přímým daním k datu vstupu ČR do EU. Právní úprava bude respektovat Kodex chování, který stanoví obecná pravidla zdaňování zisků podnikatelských subjektů (Code of Conduct for business taxation) a rovněž směrnici 90/434/EEC, o společném systému zdanění při slučování nebo dělení společností, a směrnici 90/435/EEC, o společném systému zdanění pro mateřské a dceřiné společnosti. Česká republika je připravena uplatňovat acquis communautaire týkající se daně z přidané hodnoty ke dni vstupu s výjimkou žádostí o přechodné období. Principy směrnic ES jsou již nyní z velké části zapracovány do české legislativy - zákona č. 588
/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Existující dílčí rozdíly budou odstraněny postupnou novelizací citovaného zákona před datem vstupu do Evropské unie s výjimkou těch případů, u kterých Česká republika žádá o přechodná období. Ve stavebnictví navrhuje ČR ponechání snížené sazby daně na dodání stavebních prací i stavebních objektů po přechodné období, a to do 31. 12. 2010 s tím, že od 1. 1. 2011 by platila snížená sazba daně pouze pro dodání stavebních prací (služeb) a stavebních objektů výhradně pro bydlení financované z veřejných prostředků (sociální bydlení). V telekomunikacích ČR navrhuje ponechat platnost snížené sazby daně do 31. 12. 2007. ČR nevidí důvody proč pěstitelské pálení, tradiční zvýhodnění pěstitelů ovoce, rušit, neboť by to vedlo k rozšiřování černého pálení se všemi důsledky včetně zdravotních, přičemž je připravena sazbu spotřební daně stanovenou pro tyto destiláty upravit tak, aby zvýhodnění nepřesahovalo 50 % běžné sazby spotřební daně z lihu.
Z Pozičního dokumentu
