Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.
- Volejte Profit
Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.cz
PodnikáníJak to bude po našem vstupu do EU s podnikáním v dopravě?Po vstupu ČR do EU budou mít čeští dopravci možnost neomezeného přístupu na trhy jednotlivých členských států v oblasti mezinárodní silniční dopravy, letecké dopravy, námořní a vnitrozemské vodní dopravy. Postupně pak i železniční dopravy, která v rámci Unie zatím nedosáhla plného stupně liberalizace. Kabotáž (vnitrostátní nákladní silniční přeprava na území jiného členského státu): na žádost EU bylo pro naše dopravce dohodnuto přechodné období, které po dobu dvou let českým dopravcům omezuje možnost provozovat v ostatních členských státech tento druh dopravy. Za určitých podmínek může být toto období prodlouženo (na silničních dopravních službách v EU se však kabotáž podílí méně než jedním procentem). ČR využila možnosti bilaterálních jednání pro liberalizaci kabotáže a po jednání s Německem, které je z hlediska kabotáže klíčovou zemí, byla přijata dohoda o provedení společné česko-německé analýzy nákladů dopravců v obou zemích, na jejímž základě dojde k diskuzi o konkrétních kvótách na provádění kabotáže. I po ukončení přístupových jednání pokračuje Česko ve dvoustranných jednáních s ostatními členskými státy Unie o dohodě budoucích bilaterálních režimů liberalizace kabotáže po vstupu ČR do EU.
Sociální systémJaká platí v Evropské unii pravidla týkající se invalidního pojištění?Systém invalidního pojištění se v jednotlivých zemích EU liší. Pro koordinaci mezi jednotlivými systémy platí tyto čtyři základní principy: Aplikace právního řádu jediného státu, každá osoba je pojištěna pouze v jednom státě. Obecně se uplatňuje vždy legislativa, kde zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba pracuje, bez ohledu na své trvalé bydliště. Dalším principem je rovné zacházení, to znamená zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti. Třetím principem je zachování nabytých práv, invalidní a další důchody jsou vypláceny i v případě přesídlení do jiné členské země. Posledním pravidlem je zachování práv během jejich nabývání. Jedná se o to, že se sčítají pojistné doby strávené v různých státech pro účely posouzení práva na nabytí dávek.
Mnoho lidí se obává, že se vstupem do EU se změní náš sociální systém. Jaké změny nás v tomto ohledu čekají a dojde ke zhoršení systému sociálního zabezpečení?Sociální systém České republiky se nezmění, bude nadále založen na dvou pilířích: povinném důchodovém pojištění (průběžné financování) a na dobrovolném důchodovém připojištění (kapitálové financování).
Jaký sociální systém je zaveden v EU? Liší se nějak sociální systémy jednotlivých členských zemí?Každý stát patřící do Unie má svůj vlastní systém sociálního zabezpečení. Rozdíly v systémech sociálního zabezpečení jsou značné, závisí zejména na historických tradicích, ekonomické a politické situaci v jednotlivých státech. Obecně můžeme říci, že země EU se v sociální oblasti řadí k nejvyspělejším na světě. Základním pravidlem je zásada, že na každého občana se vztahuje systém sociálního zabezpečení toho státu, ve kterém osoba pracuje. A to i v případě, že bydlí (nebo se přestěhuje) v jiném členském státě. Předpisy pro tyto „migrující“ občany zasahují do oblastí starobních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů, dávek v nemoci a mateřství, a to jak peněžních dávek, tak i zdravotní péče, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, pohřebném, dávek v nezaměstnanosti a rodinných dávek a přídavků. Netýká se dávek, jejichž vyplácení závisí na sociální potřebě občana. V ČR jsou dávkami tohoto typu dávky sociální péče.
Evropské právoKde je možné dopátrat se právních dokumentů Evropské unie?Právní dokumenty Evropské unie se dělí na směrnice, nařízení a rozhodnutí. Směrnice není bezprostředně vnitrostátně účinná. Určuje cíl, jehož se má dosáhnout, a lhůtu, do níž musí být obsah směrnice začleněn do právního řádu jednotlivých států. Nařízení má obecnou platnost, je závazné ve všech svých částech a platí přímo v každém státu Evropské unie. Je součástí právního řádu každého členského státu a nevyžaduje schválení nebo jinou transformaci do národního práva. Povinně je publikováno v Úředním věstníku Evropských společenství. Rozhodnutí je závazné jako celek pro subjekty, jimž je určeno. Jednotlivé dokumenty vyhledáváme v Eur-lexu vyhledávačem, na který se lze dostat rovnou na adrese: http://www.europa.eu.int/eur-lex/eu/search.html Zde je vyhledávání rozděleno do dvou sekcí. První poskytuje fulltextové vyhledávání. Do příslušného pole zadáme výrazy, které by měl požadovaný dokument obsahovat, a vyhledávač nám poskytne veškeré dokumenty, v nichž se dané výrazy vyskytují. Výběr lze zúžit omezením podle data a omezením pode typu dokumentů, které nás zajímají. Druhá sekce slouží k vyhledávání konkrétních dokumentů podle jejich čísel. Nejčastějším požadavkem bývá nalezení právě platných právních předpisů. K nim poskytuje přístup rubrika „legislation in force“. Důležité je zadat, jaký typ dokumentu chceme nalézt, zda se jedná o směrnici (directive), nařízení (regulation) či rozhodnutí (decision). Dále uvedeme v předepsané podobě číslo dokumentu a vyhledávač nám příslušný dokument najde. Kromě této rubriky je v této sekci přístup i k Úředním věstníkům či připravovaným dokumentům.
bezplatná infolinka MZV 800 200 200
Od pondělí do pátku (9-20 h) se můžete zdarma dozvědět informace související se vstupem do EU
