České specialitySkutečně nebudeme moci vyrábět po vstupu do EU slivovici a česká jídla - utopence či tvarůžky?Jednou z důležitých věcí EU je důsledná ochrana spotřebitele. To se projevuje tím, že potraviny musí být zdravotně nezávadné. Členské státy si ovšem převádějí do svého práva směrnice samy.
České speciality
Skutečně nebudeme moci vyrábět po vstupu do EU slivovici a česká jídla - utopence či tvarůžky?
Jednou z důležitých věcí EU je důsledná ochrana spotřebitele. To se projevuje tím, že potraviny musí být zdravotně nezávadné. Členské státy si ovšem převádějí do svého práva směrnice samy. Ty pak nepřinášejí nic nového: hygienický prodej utopenců z dlouhodobě otevřených lahví u nás není přípustný, EU nic nového nepřinese. To neznamená, že se například utopenci nebudou smět vyrábět a prodávat, pouze - tak jako dosud - bude nutno dodržovat hygienické předpisy. Ty se týkají i podávání hotových jídel. Poněkud jiný je problém tvarůžků a jiných výrobků, které se vyrábějí průmyslově. Hygiena jejich výroby musí být taková, aby se vyloučila možnost šíření choroboplodných mikroorganizmů jejich prostřednictvím. S úplným otevřením přístupu na evropský trh toto nebezpečí vzrůstá. Náš domácí výrobce tvarůžků předpisy splňuje, takže důvod k obavám neexistuje - tvarůžky se budou prodávat nejen u nás, ale i v Evropě. Podobná situace bude s domácí slivovicí. Česká republika vyrábí slivovici dvěma způsoby. První, který používá většina malých producentů či domácích pěstitelů, se vyrábí tradiční metodou pálení. Druhý způsob výroby využívá metody spočívající v přidání lihu k ovocnému destilátu pro zjemnění chuti konečného produktu. Evropská unie uznává pod názvem Slivovice jen ovocný destilát, vyráběný bez přidávání lihu. Česká republika, jelikož vyrábí slivovici oběma metodami, žádá proto Evropskou unii o trvalou výjimku z evropské legislativy spočívající v přiznání názvu „ovocný destilát“. Pro slivovici vyráběnou metodou přidáváním lihu navrhuje Evropská unie označení Slivovice ve spojení s označením „alkoholický nápoj“. Oba typy destilátu budou u nás vyráběny i po našem vstupu do EU, a to pod názvem Slivovice.
Zaměstnání v EU
Kdo vybírá zaměstnance do institucí EU? Kdo bude a kdo nebude pracovat v orgánech Evropské unie?
Touto otázkou se zabývá Personální úřad institucí EU (European Communities Personnel Selection Office, EPSO). V ybírá kvalifikované pracovníky pro následující instituce: Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Finanční a Sociální výbory, V ýbor regionů a Ombudsman.
Mohu v evropských institucích pracovat už nyní, před vstupem?
Personální úřad EU vypsal konkurz na přechodná pracovní místa pro zájemce ze zemí, které do EU vstoupí v roce 2004. Občané ČR tedy měli možnost se v institucích EU uplatnit. Bohužel V áš dotaz došel příliš pozdě, jelikož konečným datem pro zaslání přihlášek byl 10. leden 2003. Pro upřesnění: EU nabízela místa asistentů a administrátorů, kteří by se zabývali úkoly souvisejícími se správou a vývojem různých evropských politik a programů, s překlady a jazykovými revizemi právních textů.
Budou mít studenti středních škol možnost chodit na brigády ve všech zemích EU?
Ano, možnost studovat a krátkodobě pracovat v kterékoliv zemi EU. To jsou dvě velké výhody, které dohoda o volného pohybu osob českým studentům poskytuje.
Fungování Unie
Jaký vliv na rozhodování bude mít ČR jako malá země v EU? Nebudou velké státy jako Německo mít hlavní slovo v otázkách o naší budoucnosti?
Nejdříve k druhé otázce. Rozhodnutí, které by se týkalo životních zájmů některého státu, musí být přijato jednomyslně. Z toho vyplývá, že každý stát má nárok na právo veta bez ohledu na rozlohu země nebo počet obyvatel. Jako plnoprávný člen se ČR bude spolupodílet na vytváření nařízení, směrnic a hlavně komunitárních předpisů, tedy předpisů Evropského společenství.V EU existuje řada mechanizmů, které zabraňují velkým státům diktovat menším podmínky a tím si vylepšovat pozici před hlasováním. Například v důležitých otázkách, jako jsou zmiňované komunitární předpisy, je nutný souhlas všech států společenství. Běžným většinovým systémem se rozhodují praktické záležitosti v oblastech dříve odsouhlasených jednomyslně nebo tzv. kvalifikovanou většinou. Kvalifikovaná většina je definována tak, aby zaručovala rovnováhu mezi velkými a malými státy, resp. aby všechny země byly spravedlivě zastoupeny. Kvalifikovaná většina například zaručuje, že velké státy nemůžou přehlasovat malé a naopak. Co se týče rozhodovacího vlivu, bude mít ČR v Evropském parlamentu jak stejnou váhu hlasů, tak totožné zastoupení jako státy s podobným počtem obyvatel - Řecko, Belgie, Maďarsko a Portugalsko.
Uznávání diplomů
Připravuje se vzájemné uznávání diplomů vysokých škol v rámci EU?
Aby byla odpověď na tuto otázku jasná, musí být nejprve vysvětlen termín regulovaná povolání. Tak jsou kvalifikována zaměstnání, jejichž vykonávání je upraveno právními předpisy v jednotlivých členských státech. Jádro problému je v tom, že každý stát má odlišné standardy vzdělání na výkon jednotlivých zaměstnání. Seznam povolání, u kterých se země EU dohodly na jednotném standardu, je velice krátký: lékař, zubní lékař, farmaceut, veterinář, všeobecná zdravotní sestra, porodní asistentka, architekt a právník. Můžu V ás ale uklidnit existencí velice důležitého dokumentu, tzv. Lisabonské úmluvy. Ta se zabývá uznáváním vysokoškolských diplomů v evropském regionu a ČR společně s řadou států EU je jejím signatářem. Princip této úmluvy zní: „Pokud jste odborníkem kvalifikovaným k výkonu oboru ve svém domovském státě, jste odborníkem kvalifikovaným k výkonu tohoto oboru i jinde“. V některých zemích EU se můžete setkat s jistou formou ověření V ašich schopností v oboru (např. dodatečné zkoušky). Jedno je ale jisté, nikde V ás nesmí odmítnout. Vždy budete mít právo na to svou odbornost dokázat. Co se týče akademického uznávání do budoucna, je možné, že všechny komplikace ukončí aplikace tzv. Boloňské dohody. Na jejím základě 31 evropských států zavede všeobecné uznávání diplomů a jednotný dvojstupňový systém studia. Problémem je, kdy začnou státy dohodu plnit. Některé už začaly na podzim loňského roku, jiné plánují až v roce 2010.