Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme!Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.
Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme!
Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.cz
Clo
* Jak to bude s placením cla při dovozu zboží po vstupu do Unie?
Nejenže členské státy unie v rámci jednotného vnitřního trhu uplatňují vůči sobě navzájem nulovou celní sazbu, ale po vstupu ČR do EU odpadne pro české dovozce a vývozce při obchodu s ostatními členskými státy celní řízení. Clo se bude platit podle společného evropského celního sazebníku pouze při dovozu ze třetích zemí, tedy ze zemí mimo EU. Při vývozu z ČR do třetích zemí ovšem bude clo vybírat cílová země. V tom případě se dovozní clo může pro zboží z různých zemí EU lišit. V praxi je to však spíše výjimka - zejména vyspělé státy mimo EU přistupují k Unii jako k hospodářskému celku.
Uznávání kvalifikace
* S volným trhem práce budou mít lidé možnost vycestovat za prací. Jak to ale bude u zahraničních zaměstnavatelů s posuzováním a uznáváním dosažené úrovně vzdělání podle vysvědčení a diplomů z ČR?
Tato otázka je složitější z toho důvodu, že členské země EU se mezi sebou zatím nedohodly na všeobecném uznávání kvalifikací. Seznam povolání, u kterých existuje jednotný standard vzdělání, je následující: lékař, zubní lékař, farmaceut, veterinář, všeobecná zdravotní sestra, porodní asistentka, architekt a právník. To ale neznamená, že pokud jste zaměstnaní v jiném oboru, nemáte šanci získat v členských zemích EU zaměstnání. Existuje řada zemí, které podepsaly mezinárodní smlouvy o akademickém uznávání. Mezi tyto důležité smlouvy patří například Lisabonská úmluva z roku 1997, která se týká uznávání vysokoškolských diplomů v evropském regionu. Pokud ale s některou zemí ČR přeci jen nemá uznávání vyjasněné, obrátíte se na příslušný úřad v dané zemi a ten vám potvrdí, jestli je vaše vzdělání dostačující. Pokud nebude, s největší pravděpodobností absolvujete dodatečné zkoušky nebo praxi pod dohledem. V České republice vám poskytne bližší informaci k akademickému uznávání Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání (při Centru pro studium vysokého školství - kontakt na www.csvs.cz).
Daně
* Budou zlaté slitky a mince nadále zatíženy 22% DPH?
Daňová politika je oblastí, která zůstává v rozhodovací pravomoci členských států (žádná evropská daň Bruselu neexistuje), přesto i v rámci EU dochází ke koordinaci přístupů k daňové politice. Rámcově jsou upraveny jen nepřímé daně, tedy DPH a spotřební daně. Daně z příjmů právnických a fyzických osob jsou a zřejmě dlouho zůstanou mimo proces harmonizace. Jejich podíl na celkovém zdanění však v zemích EU klesá a ani u nás tomu v dlouhodobé perspektivě nebude jinak. U zdanění zboží různá výše zdanění narušuje rovný přístup na společný trh, proto je úroveň zdanění třeba sladit. Mezi cíle proto patří snaha o daňovou harmonizaci, tzn. vzájemné slaďování daňových sazeb u zboží. Minimální základní sazba DPH je 15 %, zpravidla je však vyšší - naše 22% sazba není žádnou výjimkou. Vedle toho mohou existovat jedna či dvě nižší sazby DPH - minimálně na úrovni 5 %. Tyto nižší sazby mohou být použity jen pro určité druhy zboží nebo služeb, kde jsou pro to vážné důvody - například tam, kde by vyšší sazba měla nepříznivé sociální dopady. Z uvedeného tedy vyplývá, že výše DPH u zlatých svitků a mincí zůstane zatím zachována.
Zemědělství
* Jaká jsou očekávání českých zemědělců při vstupu do EU a jaké naopak mají z tohoto vstupu obavy?
Míra očekávání i obav zemědělců ze vstupu do Evropské unie je nepochybně ovlivňována kvantitou i kvalitou informací, kterých se jim ohledně členství ČR v Unii dostává. Oblast zemědělství a rozvoje venkova je v EU regulována Společnou zemědělskou politikou (SZP), která díky rozsahu legislativního rámce i celkovému objemu vynakládaných finančních prostředků představuje jednu z nejsilnějších integračních vazeb v rámci Společenství. Vstup Česka do Evropské unie přinese tuzemskému zemědělskému sektoru výhodu stabilního podnikatelského prostředí (stabilita cen, stabilita podpor a investic, dlouhodobá perspektiva strategických rozhodnutí). Intervenční ceny některých komodit zabrání dosavadnímu kolísání cen a zajistí i při jejich poklesu na světovém trhu rentabilitu podnikání v zemědělství. Významným příjmem pro podnikatelské subjekty v zemědělství bude podíl na finanční podpoře exportu zemědělských komodit mimo EU. Přímá podpora (přímé platby) pro zemědělce byla zavedena po reformě SZP v roce 1992 jako kompenzace snížení intervenčních cen. Při celkové zemědělské nadprodukci jsou však přímé platby vázány na splnění podmínek, které omezují zemědělskou produkci z kvantitativního hlediska (plocha obdělávané zemědělské půdy, stavy hospodářských zvířat). Objem produkce je u některých komodit regulován tzv. výrobními kvótami (produkčními limity), které jsou dvojí povahy - restriktivní a nerestriktivní. Restriktivní kvóty omezují přímo množství produkce a jejich překročení může být sankcionováno (např. u cukru nebo mléka). Nerestriktivní kvóty neomezují přímo produkci, ale pokud jsou překročeny, není na část produkce, překračující limit, poskytována dotace (přímé platby). Výrobní kvóty pro jednotlivé komodity byly pro Českou republiku vyjednány na nepoměrně vyšší úrovni, než jaká byla původně navržena ze strany EU. Kvóty se podařilo vyjednat přibližně na úrovni současné produkce, případně i vyšší. Čeští zemědělci tedy budou mít nárok na podporu vysokého podílu své produkce.
bezplatná infolinka MZV 800 200 200
pondělí-pátek (9-20 h) se můžete zdarma dozvědět informace související se vstupem do EU
