Co nevíte o EU? - Volejte

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.cz

Ceny

* Vzrostou ceny potravin po našem vstupu do EU?

Mezi všemi zeměmi EU jsou poměrně výrazné cenové rozdíly v závislosti na výkonnosti jednotlivých ekonomik. V ČR bude docházet k postupnému přibližování „evropským“ cenám, avšak dlouhodobě, tedy nikoli skokem o desítky procent ihned po vstupu do EU. Ostatně i v současné Unii jsou velké cenové rozdíly mezi jednotlivými státy (např. v Německu je mnohem dráž než ve Španělsku). Některé běžné potraviny jsou dokonce v mnoha zemích EU již dnes levnější než u nás (jogurty, ovocné džusy, zelenina, olej.). To velmi dobře vědí obyvatelé příhraničních oblastí, kteří již dnes jezdí nakupovat některé věci do sousedního Německa či Rakouska. Největší zdražení pro občany České republiky zřejmě přinese sladění naší daňové soustavy s evropskými zvyklostmi. U potravin spočívá hlavní rozdíl mezi ČR a Unií nikoliv v ceně producentů, nýbrž v daňovém zatížení. Pětiprocentní daň z přidané hodnoty u potravin je v ČR nižší než v EU. Není jasné, na jakou úroveň se časem zvýší, ale rozhodně půjde nahoru. Zatím jediné návrhy k úpravě DPH směřovaly ke zvýšení daně právě například u potravin z pěti na sedm procent.

Předvstupní programy

* Na jakém principu funguje program ISPA? Jak se o podporu z fondu uchází? Co musí rámcově splňovat projekt, jenž se o finance uchází?

ISPA (Instrument for Structural Policies for PreAccession - Nástroj strukturálních politik v předvstupním období) je speciální podpůrný program připravovaný Evropskou komisí k podpoře asociovaných států při přípravě jejich vstupu do Evropské unie. Je zaměřen na zlepšování stavu životního prostředí a dopravní infrastruktury. V oblasti životního prostředí je program určen zejména k podpoře implementace požadavků právních předpisů, shrnutých v Acquis. Prostředky z programu ISPA budou poskytovány především veřejnému sektoru formou grantů, úvěrů a příspěvků k úhradě úroků. Výše příspěvku může činit maximálně 75 % celkových nákladů na realizaci opatření, přičemž celkové náklady na realizaci opatření musí činit nejméně pět milionů EUR. Opatřením může být jednotlivý investiční projekt, technicky a ekonomicky samostatná část investičního projektu, skupina investičních projektů a v omezené míře také projektová příprava. Spolufinancování může, ale nemusí být poskytnuto Státním fondem životního prostředí. Za určitých podmínek bude příspěvek moci být poskytnut i soukromoprávním subjektům. O poskytnutí podpory v rámci programu ISPA rozhoduje Evropská komise na základě žádostí, předložených příslušným orgánem kandidátské země. Každá předložená žádost musí být posouzena z hlediska vlivů navrhovaného opatření na životní prostředí. Podrobné podmínky poskytování příspěvků a způsob předkládání žádostí o podporu v rámci Programu ISPA bude upraven zvláštní směrnicí ministerstva životního prostředí.

Hospodaření s odpadem

* Co to jsou směrnice o elektronickém odpadu? K čemu jsou dobré?

Evropský parlament 18. 12. 2002 definitivně schválil ve třetím čtení kompromisní směrnici o nakládání s odpady z elektrických a elektronických zařízení. Podle ní musí členské státy zřídit nejpozději do roku 2005 systém sběru a recyklace těchto odpadů. „Patnáctka“ se zabývala návrhy týkajícími se nakládání s odpadem elektrického a elektronického původu už řadu let. Alarmující výsledky přinesly studie například z roku 1998, které dokazovaly, že za uplynulý rok Evropa vytvořila na šest milionů tun elektronického odpadu. Bez jakýchkoli zásahů by podle expertů objem odpadu mohl v roce 2010 stoupnout na dvojnásobek - tedy 12 milionů tun. EU ve směrnicích zaručuje občanům EU bezplatné využívání systému, ale členské státy musí zároveň zajistit, aby nedocházelo k míchání tříděného elektronického odpadu s komunálním. Do roku 2006 by se měly členské státy postarat o to, aby na každého občana připadly alespoň 4 kg vytříděného odpadu z elektrických či elektronických zařízení.

Daně

* Existuje v Evropské unii jednotné zdaňování úspor občanů?

Státy Evropské unie teprve před několika dny došly ke shodě v této oblasti. Výsledkem jsou jednotná pravidla pro zdaňování úspor v EU. Dvanáct členských států si bude moci na základě dohody od roku 2005 vyměňovat informace o bankovních účtech občanů členských zemí zakládaných v jiné členské zemi. Celkem tři státy evropské patnáctky - Rakousko, Lucembursko a Belgie - odmítly přistoupit na podmínky dohody a tím pádem si zachovaly bankovní tajemství. Zmiňované trio zemí za to ovšem musí zdanit úroky z úspor nerezidentů postupně až 35 procenty a výnosy sdílet s domovskou zemí majitele konta. Podobné důsledky by měl mít i návrh dohody EU se Švýcarskem.