Vědci lépe zkoumají antihmotu, ověřili škodlivost wifi sítí na rostlinách, objevili formu života s arzenem v DNA a navíc dali naději ochrnutým lidem...
Foto: NASA a CERN
Vědci prozkoumali antihmotu
V částicovém urychlovači LHC, který spadá pod Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN), se vědcům podařilo vyrobit 38 antiatomů antivodíku. Vědci o události informovali ve studii uveřejněné na stránkách časopisu Nature. Antičástice má stejnou hmotnost jako běžná atomová částice, avšak vykazuje odlišné charakteristiky, například opačné znaménko elektrického náboje. Antivodík je přitom nejjednodušší formou antihmoty, stejně jako je atom vodíku nejjednodušším atomem hmoty. Antihmota zůstává nicméně pro mnoho vědců stále velkou neznámou. Po zrodu vesmíru se totiž kamsi vytratila. Vědcům z CERNu se podařilo antivodík vyrobit už koncem 90. let, tehdy jej však ještě neuměli prozkoumat.
Nová forma života?
Vědci v oboru biochemie musí upravit pravidlo, které říká, že život závisí na šesti chemických prvcích – uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku, síře a fosforu. V kalifornském jezeře Mono byla totiž nedávno objevena bakterie, která má ve svém DNA arzen. Dostala jméno GFAJ-1. Obývá prostředí, které je pro jiné živé tvory nepříznivé, a pro svou obživu využívá látky, jež jsou pro jiné tvory jedovaté. Fakt, že fosfor v organických sloučeninách u živých tvorů může být nahrazen arzenem, oznámili vědci prostřednictvím časopisu Science a jako přelomovou ji hodnotí i americká kosmická agentura NASA. Objev vede k závěru, že při pátrání po mimozemském životě je třeba se zaměřit i na další chemický prvek. Navíc přichází v úvahu hypotéza, že na Zemi vznikl život nejméně dvakrát. Bakterie má totiž natolik odlišnou biochemii, že ji nelze zařadit nikam do stromu života.
Bezdrátové sítě škodí stromům
Holandští vědci zveřejnili výzkum, podle kterého mají elektromagnetické vlny vysílané bezdrátovými sítěmi wi-fi škodlivý vliv na stromy nebo třeba kukuřičné klasy. Stromy, které rostou v těsné blízkosti wi-fi vysílačů, totiž trpí poškozením kůry a listí. Ačkoliv před pěti lety se podobné postižení týkalo jen 10 procent stromů ve městech, v současnosti je to už skoro 70 procent. Stromy mimo města přitom nejsou tímto problémem zatíženy vůbec. Poté, co si vědci těchto abnormalit všimli, rozhodli se vystavit stromy elektromagnetickému záření o intenzitě 100 miliwattů na frekvencích kolem 2,4 GHz. Ukázalo se, že listy stromů poblíž vysílačů nejprve změnily svoji barvu a poté odumřely. Nizozemská agentura pro ochranu zdraví proto doporučila provedení dalších zkoumání.
Čip v páteři pomůže ochrnutým
Britští vědci z University College v Londýně oznámili, že vyvinuli čipový implantát, který může v budoucnu rozpohybovat imobilní pacienty. Metoda založená na stimulaci svalů není nijak novou myšlenkou, doposud ale nebylo možné takové stimulační zařízení člověku implantovat přímo pod kůži kvůli jeho velikosti. Podobná starší externí zařízení proto dodávala elektrické impulzy jen do kůže v okolí páteře. Díky miniaturizaci ale nyní výzkumníci mohli vyrobit stimulační přístroj, který je menší než nehet a navíc vysílá impulzy přímo do páteře pacienta. Vědci si od vynálezu slibují, že při voperování většího počtu implantátů do páteřního kanálu budou moci jeho uživatelé jezdit na kole nebo veslovat. První testy zařízení by mohly začít již příští rok.
