Cílem pracovněprávního auditu je zhodnotit stav společnosti a najít řešení problémů
Pracovněprávní audit představuje přezkum a vyhodnocení dokumentů a procesů týkajících se zaměstnávání, pracovních podmínek zaměstnanců, spolupráce s odborovými organizacemi a dalšími zástupci zaměstnanců a státních orgánů dohlížejících na pracovní vztahy. Jeho cílem je vyhnout se nevýhodným smlouvám se zaměstnanci, nastavit co nejflexibilnější a nehospodárnější pracovní podmínky a minimalizovat spory s nimi. Může odhalit i rizika případných sankcí od státních orgánů a napomoci jim včasnou nápravou předejít či je zmírnit.
Předmět přezkumu
Důvodem auditu může být potřeba společnosti zdokumentovat stav své pracovněprávní oblasti při obchodních transakcích pro zájemce o spolupráci či o koupi. Občas je vhodné jej provést i pro vlastní potřeby a zjistit stav pracovněprávních dokumentů a procesů, a je-li možné či nutné provést nějaké úpravy. S ohledem na mnoho více či méně závažných novelizací zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů a změn v jejich výkladu by se neměla role pracovněprávního auditu, respektive pravidelných aktualizací pracovní dokumentace, podceňovat. Navíc jím lze odhalit skryté rezervy společnosti. Nakolik jsou dostatečně využívány všechny prostředky pracovního práva ke snížení nákladů a flexibilizaci pracovních podmínek zaměstnanců a tím ke zvýšení efektivity práce a jejího odměňování.
Předmětem přezkumu je veškerá smluvní dokumentace – zejména pracovní smlouvy a dohody mimo pracovní poměr, manažerské, jednatelské či kolektivní smlouvy a dohody o hmotné odpovědnosti. Kontrole také podléhají vnitřní předpisy a personální postupy zaměstnavatele, bezpečnost práce, ochrana zdraví při práci i zpracovávání osobních údajů zaměstnanců, které se jen u málo společností odehrává v souladu se zákonem. Při přezkumu platnosti používaných dokumentů se především sleduje, zda obsahují aspoň minimální, zákonem stanovené náležitosti. Dále se klade důraz na to, nakolik je ostatní obsah v souladu s právem, a zda je pro společnost výhodný, či skrývá problémy a nevýhody. Obdobným přezkumem procházejí i vnitřní předpisy zaměstnavatele. Při auditu se nesmí zapomenout ani na to, zda dokumenty podepsaly či vydaly oprávněné osoby.
Úspora nákladů
Součástí pracovněprávního auditu jsou i návrhy na řešení zjištěných nedostatků s doporučením, jak je napravit, či odstranit. Zároveň se přezkoumávaná společnost dozví, kde by mohla ušetřit výdaje na zaměstnance, neboť mnohdy pouhé lepší nastavení mechanismů vede k vyšší flexibilitě pracovních podmínek zaměstnanců a ušetří značné finanční prostředky. Společnosti totiž často nevyužívají například různé formy pracovní doby, které mohou eliminovat drahou práci přesčas či nutnost hradit zaměstnancům náhradu mzdy v případě prostojů způsobených nedostatkem zakázek zaměstnavatele.
Dále je možné prostřednictvím vhodného systému odměňování reagovat na aktuální množství a kvalitu vykonávané práce. Zapomínat by se nemělo ani na uzavírání dohod o odpovědnosti zaměstnanců. V takovém případě totiž zaměstnanec hradí skutečně vzniklou škodu a zásadně se neuplatňuje omezení na násobky výdělku zaměstnance.
Přínos
Při pracovněprávním auditu se nesmí zapomínat ani na personální praxi. A v ní se zaměřit na to, zda se vždy postupuje v souladu se zákonem a byla-li minimalizována rizika, že zaměstnavatel bude nařčen například z diskriminačního jednání či porušování práv zaměstnanců. Rozsah auditu však závisí na každé společnosti.
Cílem pracovněprávních auditů je zhodnotit stav společnosti a najít možná řešení nápravy jejích problémů. Především díky němu je možné optimalizovat stav společností v pracovněprávní oblasti a co nejvíce zmírnit případné negativní ekonomické dopady. Ať již ve formě vyhnutí se sankcím od orgánů státní správy či sporům se zaměstnanci.
