Pětačtyřicet miliard korun. Taková je dle nejnovějších odhadů hodnota majetku všech organizací sdružených v Českém svazu tělesné výchovy (ČSTV). Členy v nejbližší době čeká zásadní rozhodování – jak s tímto majetkem naložit. Zda ho nadále spravovat, ale výrazně efektivněji než dosud, nebo ho pronajmout, či rovnou prodat.
ČSTV v posledních letech spíše ukázal, že o svůj majetek – mírně řečeno – pečovat neumí. Namísto aby svá aktiva zhodnocoval, část z nich naopak ztrácí na ceně. A to i proto, že na jejich modernizaci a případný rozvoj nejsou v řadě případů peníze. Donedávna nejcennější aktivum svazu, podíl v loterijní firmě Sazka, spadlo poté, co firma skončila v konkurzu, na zlomek své původní hodnoty a sportovci budou rádi, když svůj podíl v Sazce nyní alespoň nějakým způsobem zpeněží.
O mnoho příznivější není ani stav některých sportovních center, která v minulosti byla chloubou socialistického sportu. Svaz musel kvůli ztrátovému provozu uzavřít sportovní centrum v Brandýse nad Labem a zatím marně hledá nájemce. Již dříve sice vybral v tendru zájemce o pronájem sportoviště, ten ale těsně před podpisem nájemní smlouvy z projektu vycouval, a tak se celý proces musí opakovat. „Namísto pětiapůlmilionové ztráty předpokládáme z pohledu ekonomiky svazu provozní zisk z nájmu střediska,“ prohlašuje předseda ČSTV Pavel Kořan.
Chátrá rovněž sportovní centrum v Nymburce, na jehož rozvoj zatím nejsou prostředky, a podobně by se dalo pokračovat ve vyjmenovávání dalších případů. Navíc část majetku určeného pro sportování ani členům ČSTV žádný ekonomický profit přinášet nemůže. Příkladem mohou být různá regionální sportoviště, tělocvičny a podobně. Některé z nich se tělovýchovné organizace snaží za pomoci ČSTV převést na místní municipality, nebo alespoň vyjednat spolupráci při jejich údržbě.
Špatný správce
Předseda ČSTV Pavel Kořan, který stojí v čele svazu od loňského dubna, tvrdí, že chystá zásadní modernizaci této organizace. Jednou z klíčových součástí ozdravného procesu je rozlousknutí rébusu, co se svazovým majetkem. Tedy zda jej prodat, či nikoli. „V některých případech se ukázalo, že ČSTV nebo jeho členové neumějí svůj majetek spravovat tak, jako je tomu v případě privátního majitele,“ přiznal Kořan týdeníku Euro. A to prý i částečně proto, že nedosáhne na státní prostředky, které by mohl využít k jeho renovaci a rozvoji.
Kořan tvrdí, že prodej majetku neprosazuje on ani nikdo z jeho nejbližších spolupracovníků. V případě, že tento krok odhlasují členové ČSTV na valné hromadě, mu však jiná možnost než jim vyhovět nezbude. Ostatně prodej části lukrativního majetku, tedy především podílů v horských lyžařských společnostech, někteří členové ČSTV reálně zvažovali ještě před několika týdny. Výkonný výbor svazu jej ale předminulý týden razantně zamítl.
O 51,1procentní podíl Českého svazu tělesné výchovy ve Skiareálu Špindlerův Mlýn se neúspěšně ucházela například společnost Tatry Mountain Resort (TMR) z finanční skupiny J&T. Dle informací týdeníku Euro však ČSTV vyjednává se společností TMR ještě o jiných formách spolupráce, například o komerčním pronájmu areálu. „Je možné uvažovat o různých modelech spolupráce, vše je otázkou jednání,“ připustil Kořan.
A pokud přece jen členové ČSTV prodej odhlasují? Kořan ujišťuje, že prodej musí vést profesionální firma se zkušenostmi z oboru a současně bude nutné zajistit, aby nabyté finance bafuňáři slušně řečeno neprožrali. „Musí být stanovena jasná pravidla pro případné využívání tohoto výnosu. Dílem na krytí provozu a dílem na jinou formu kapitálového výnosu,“ říká předseda svazu.
Ztráta? Prý jen účetní
Hrozivě vypadající ztráta ČSTV za loňský rok ve výši téměř 307 milionů korun je podle Kořana jen negativní účetní položkou. „Většinu z této částky činí dohadná položka za nevyplacený výtěžek Sazky z let 2008 a 2009. Je logické, že ji musíme vést v účetnictví,“ vysvětluje. Podobně argumentuje i v případě rozpuštění rezervního fondu, kde ČSTV měl ještě na začátku loňského roku přes 355 milionů korun, na konci to bylo jen 28,5 milionu. Kořan redukci rezerv vysvětluje jako účetní operaci. „Rezervní fond sloužil k účetnímu vyrovnání peněz od Sazky. Výsledek hospodaření loterijní firmy byl předmětem jednání valných hromad v květnu následujícího roku, zatímco my jsme finanční zdroje potřebovali, logicky, v daném roce. Takže z počátku roku, dřív než se uzavřelo hospodaření Sazky, se z fondu vydávaly peníze a v okamžiku, kdy začaly téct zálohy na výtěžek, tak se prostředky do fondu vrátily,“ popisuje praxi. „Takto se to překlápělo z roku na rok, až jsme došli k závěru, že si nebudeme hrát na to, co Sazka dluží z výtěžku, a provozní fond v této formě skončí,“ říká Kořan.
Jeho oponenti ale tvrdí, že finanční situace ČSTV je katastrofální a hrozí podobným vyústěním jako v případě Sazky. Po trhu například koluje informace, že si svaz musel na svou činnost vzít provozní půjčku ve výši několika desítek milionů korun. Kořan však oponuje: „Máme standardní provozní úvěr od banky, které dlužíme osm milionů korun. Do konce roku peníze splatíme a celý úvěr ukončíme.“
Svazový aparát na pražském Strahově v současnosti čítá prý jen 19 lidí, kteří z celkového 23milionového provozního rozpočtu centrály ČSTV ukrojí přes osm milionů korun. Potřebné finance na provoz získá ČSTV i díky efektivnější správě svého majetku. „Z loňska jsme do tohoto roku nepřetáhli žádné dluhy a v kladné nule skončíme i letos,“ ujišťuje šéf svazu. I tak Kořana čeká horké léto. Kromě jiného část sportovních klubů, které tvoří jednu ze dvou komor ČSTV, totiž minulý týden požádala o svolání mimořádné valné hromady svazu s cílem sesadit Kořana a výkonný výbor ČSTV (více o ČSTV v rozhovoru s Pavlem Kořanem na straně 30).
„Takovou tristní znalost ekonomiky a práva, to není ani k politování, ti lidé by měli být buď v base, nebo zavření v blázinci. I za to, jak se staví k řešení ekonomické situace svazu a svému přístupu ke sportu,“ komentuje současný stav ve vedení ČSTV šéf basketbalového svazu Miroslav Jansta. Současně označuje vedení ČSTV za lidi bez autority a pokračuje, „Sazka se nedostala do současných problémů kvůli O2 Aréně, ale kvůli neschopnosti. Ještě letos v únoru ji bylo možné zachránit, nabízelo se spoustu standardních řešení.“
