Na rázný vstup do retailu se zatím čeká
Není zřejmě pochyb o tom, že pracovníci Československé obchodní banky (ČSOB) odvádějí při zkoumání portfolia Investiční a Poštovní banky (IPB) profesionální práci. Podle generálního ředitele ČSOB Pavla Kavánka bude banka na konci září schopna pDaodat informace o bonitě řádově 450 velkých úvěrů, jež IPB poskytla a které tvoří 85 procent jejího portfolia.
Nicméně ČSOB se rozhodla koupit IPB především kvůli retailovému bankovnictví. Přitom za retail nelze považovat jen nabídku vkladových produktů na pobočkách, ale v případě IPB i velmi významné oblasti investičního bankovnictví, stavebního spoření a hypotečního bankovnictví. Bohužel na sféru dcer IPB dosud ČSOB dosáhla pouze z hlediska kontroly, nikoliv analýzy jejích portfolií a především přijetí strategií. Pokud by čas pospávání například v První investiční či Českomoravské stavební spořitelně a hypoteční bance trval nadmíru dlouho, mohlo by být nákladné jejich aktivní činnost znovu rozjet. Jde o nabídku nových produktů, nové balíčky služeb, ale i o marketing a reklamu, jež zatím nejsou vidět.
Daň.
Projekt integrace IPB a ČSOB, který nyní probíhá, se týká pouze spojení obou bank, nikoliv dcer, potvrdil minulý týden Kavánek. Na dotaz týdeníku EURO uvedl, že ČSOB se vážně zabývá oblastí retailu a spolupracuje přitom i s lidmi z KBC. „Dcery máme dohledány co do kontroly, nikoliv integrovatelnosti, schopností jejich manažerů. Rozhodující část vhledu bychom měli mít do konce října, připustil Kavánek s tím, že jejich následné spojení může být rychlé a ukončené dokonce i dřív než u matky. ČSOB sama nemá dosud s oblastí retailu příliš velké zkušenosti. Může je samozřejmě přebrat od svého vlastníka – belgické KBC, ale čas pracuje proti ní.
Probírání kvality portfolia IPB a dohledávání všech nitek, po nichž tekly úvěrové peníze, kterými se lidé z ČSOB zabývají (projekt nese pracovní název Pijavice), lze označit spíše za daň, již banka platí za to, že získala peněžní ústav nejsilnější a nejlepší v oblasti retailu. Sama ČSOB ve svých materiálech uvádí, že IPB sama má ze všech českých bank nejvíce poboček a v nich nejvýhodnější pracovní dobu. Počet poboček je ovšem silný v kramflecích především díky poštovním úřadům, na nichž jsou nabízeny služby IPB, kterých je 3336. Sama banka má 179 poboček (podrobně v tabulce).
Je téměř jisté, že většinu z úvěrového portfolia IPB si ČSOB nebude chtít nechat. Zabírá jí ovšem drahocenný čas. Stejně působí i nevyjasněné vlastnictví Pojišťovny IPB, které řeší soud.
Přitom konkurence nespí a Komerční banka stejně jako Česká spořitelna chys–tají v krátké době nové produkty, které by měly přitáhnout nové klienty. I od ČSOB a IPB.
Jak zavalit tunely.
ČSOB nahlíží na IPB jako na dvě zcela odlišné části – jako na banku z výborným retailem a jako na banku v troskách, do nichž se dostala kvůli svým údajně podivným operacím s aktivy. „Podařilo se nám oddělit bankovní podnik od virtuální reality, uvedl Kavánek. „Zóna nepoctivých operací je zdokumentována, dodal. Podle něho byla ČSOB schopna vrátit aktiva, která byla na cestě ven z IPB, zpět do systému. „Existující bílí koně se utrhli a cválají teď vlastní cestou, prohlásil.
Aktiva v řádu desítek miliard korun IPB podle něho umístila do většiny daňových rájů – Lichtenštejnska, Švýcarska, Holandských Antil, Kajmanských ostrovů. „Ke zděšení mnohých – čekali jsme desítky firem, ale je jich více jak pět set. Jde o tisíce úvěrových, garančních a opčních schémat běžících v kruhu přes několik pater, uvedl Kavánek. Podle něho i z důvodu zajištění nečitelnosti. Velkým protagonistou této virtuální hry byl po–dle Kavánka sám Randall Dillard, člen dozorčí rady IPB.
Jak Kavánek dodal, šlo u těchto operací podle jeho názoru o to, ujít kontrole a zůstat v oblastech, kde se špatně vymáhá právo.
Kavánek potvrdil i informaci o tom, že ČSOB podala návrh na trestní stíhání neznámého pachatele, a to kvůli operacím se společností České pivo. Domnívá se, že Nomura zamýšlela zaplatit za akcie Českého piva (jež měla koupit za 9,5 miliardy korun) pouze akciemi IPB. K vypořádání obchodu ale podle jeho slov nikdy nedošlo.
V celé kauze IPB je poměrně zajímavá pasáž auditora, mezinárodní společnosti Ernst & Young, která dávala bance k celoročnímu hospodaření výrok bez výhrad (vyjma letošního roku). „Jsem šokován tím, že auditor může podporovat takový výkaz hospodaření, uvedl v odpovědi na dotaz týdeníku EURO Kavánek.
Největší.
Objemem aktiv ve výši 617 miliard korun po spojení IPB a ČSOB se nový peněžní ústav vyšplhal na špici východoevropských bank. Druhou největší bankou s aktivy ve výši 465 miliard korun by měla být polská PKO PB, třetí rovněž polská Grupa Pekao, za nimi pak jsou Komerční banka a Česká spořitelna.
Letošní první pololetí bylo pro ČSOB příznivé i podle řeči čísel. Pololetní konsolidované výsledky dokazují, že skončila s čistým ziskem zhruba 1,5 miliardy korun a zaznamenala velký růst v počtu klientů. Zatímco na konci loňského roku jich měla 347 300, v pololetí již 402 100. Objem vkladů v bance narostl ze 165 na 186 miliard korun, výše aktiv stoupla z 258 na 279 miliard korun.
Poměr nákladů a výnosů banky činil 52,6 procenta. „Daří se nám vyvažovat jednotlivé druhy výnosů – z velkých korporací, středních a malých podniků a fyzických osob, prohlásil Kavánek. Dále potvrdil, že dochází i k rozvoji obchodů s malými a středními firmami, což je z makroekonomického hlediska poměrně důležité. Pololetní údaje potvrzují, že v této sféře narostl počet klientů ČSOB o čtrnáct procent na více než dvacet tisíc.
Z druhé strany má ČSOB poměrně rovnoměrně zajištěn i podíl na jednotlivých segmentech bankovního trhu. V případě velkých firem, středních a malých podniků i obyvatelstva má banka téměř shodně 23procentní podíl.
