Podnikatel by měl svůj postup zvažovat s ohledem na pozitivní rozhodnutí Ústavního soudu
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) zmizelo téma případného vracení přeplatků na sociálním pojištění z médií. A jako by byl s kauzou „konec“. Tak tomu však není.
Nedostatek v zákoně
Společnost Ježek Software upozornila na nedostatek v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Od ledna do června 2007 v něm nebyl vymezen vyměřovací základ pro odvody pojistného, které měly společnosti jako zaměstnavatelé platit. Na základě tohoto nedostatku Ježek Software pojistné za dané období neodvedl. S jeho postupem se ztotožnil i soudce liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem. Česká správa sociálního zabezpečení proti tomuto rozhodnutí podala kasační stížnost k NSS. Ten jí vyhověl a rozhodnutí krajského soudu zrušil.
Český právní řád umožňuje podat proti rozhodnutím NSS ústavní stížnost a Ježek Software to již na svých webových stránkách deklaroval. V „mezičase“ je možné se na kauzu podívat, a to ze dvou hledisek. Prvním je hledisko původního žalobce, společnosti Ježek Software. Argumentem (neprávním) v jeho prospěch může být, že ministerstvo a práce a sociálních věcí (MPSV) se prostřednictvím ministra Petra Šimerky omluvilo zaměstnavatelům za chybu v zákoně. Společnost má na podání ústavní stížnosti 60 dní od doručení rozhodnutí NSS. Ústavní soud (ÚS) však není vázán žádnou lhůtou.
Rozhodnutí Ústavního soudu
Z hlediska ostatních zaměstnavatelů je sledování postupu společnosti více než důležité. Podá-li totiž opravdu ústavní stížnost, může ÚS posoudit věc jinak a dospět i k závěru, že zaměstnavatelé neměli povinnost odvádět pojistné. Pak by se podnikatelé „dostali zpět do hry“ a znovu by se roztočilo kolečko – opravný přehled a žádost o vrácení přeplatku a rozhodnutí správ sociálního zabezpečení.
V současné době je však z hlediska zaměstnavatelů nutné vyřešit otázku co s podanou žádostí. Poněkud nečekaně se jim snaží usnadnit rozhodování MPSV. V tiskové zprávě vyzývá podnikatele, aby vzali podané žádosti o vrácení pojistného nazpět. Z hlediska MPSV je důvod pro tento krok poměrně zřejmý. Usnadní mu administrativu s vyřizováním již podaných žádostí. I představitelé zaměstnavatelských svazů však ve svých vyjádřeních naznačili, že toto řešení nemusí být z hlediska zaměstnavatelů jednoduché. Podnikatelé proto mají v dané věci víceméně dvě možnosti. Buď následovat doporučení MPSV a podaný přehled, respektive žádost, vzít zpět. Nebo vytrvat, nechat si žádost zamítnout a po zamítnutí i odvolání pokračovat soudní cestou a doufat, že se ÚS přikloní na stranu společnosti Ježek Software.
Dvě možnosti
To, že konečný verdikt vynese až ÚS, značně komplikuje rozhodování, co se žádostí. Proto by měl podnikatel jakýkoli krok zvažovat s ohledem na případné pozitivní rozhodnutí ÚS. Nejbezpečnější se zatím jeví vzít původní žádost o vrácení pojistného nazpět. Pak by totiž nemělo nic bránit podání – po případné změně právního názoru Ústavním soudem – nové žádosti a znovu požádat o přeplatek. Riziko této varianty spočívá ve lhůtě, po kterou je podnikatel oprávněn o přeplatek požádat. Ta pro rok 2007 uplyne v roce 2012. Zdá se, že je dostatečně dlouhá. Jak však už bylo uvedeno, ÚS není pro své rozhodování vázán žádnou lhůtou. A je otázkou, zda ve zbývajícím zhruba dva a tři čtvrtě roce se ÚS stihne se žalobou pravomocně vypořádat.
Druhá varianta není bezpečnější. Pokud se podnikatel rozhodne proti zamítnutí žádosti bránit odvoláním, žalobou, případně kasační stížnost, musí počítat s vyššími finančními prostředky na řízení – při nemožnosti odhadnout výsledek. Pokud by podnikatel v řízení „nevytrval“ a žádost byla zamítnuta s konečnou platností, je otázkou, zda by po případném pozitivním rozhodnutí ÚS byl oprávněn podat novou. Názory na to se i mezi odborníky liší. Důvodem je nepříliš důsledná zákonná úprava.
