Po energiích, bankách a oligarších by mohly následovat také diamanty. Sedm největších ekonomik světa aktuálně zvažuje, zda uvalit sankce na vývoz této komodity z Ruska. Export diamantů byl totiž mezinárodních sankcí, jež následovaly po loňském vpádu Moskvy na Ukrajinu, do jisté míry ušetřen. A to navzdory skutečnosti, že Kyjev a některé evropské země požadovaly opak.
Komplikované opatření by mohlo navýšit cenu luxusních šperků, které se rozhodně nedají považovat za žádný malý byznys. Podle údajů webu Observatory of Economic Complexity (OEC) získalo Rusko v roce 2021 z exportu diamantů zhruba 4,7 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun), čímž se země stala osmým největším vývozcem na světě. S luxusní komoditou se sice neobchoduje stejně jako s ropou či zlatem, ale stále představuje velký trh. Kromě výroby šperků drahé kameny ostatně pronikají také do oblasti zdravotnictví, kde se využívají například v zubním lékařství, či do technologického průmyslu.
Místo Belgie nakoupí Dubaj
Z údajů evropského statistického úřadu vyplývá, že jen Evropská unie dovezla loni z Ruska diamanty v hodnotě 1,4 miliardy eur, tedy zhruba 33,8 miliardy korun (nutno podotknout, že oproti předchozímu roku utratila EU o 400 milionů méně). I díky tomu mohla ruská státní společnost Alrosa vykázat za leden roku 2022 prodej surových a leštěných diamantů ve výši 325 milionů dolarů (asi 7,9 miliardy korun) a hovořila o silné poptávce, další výsledky už ale nezveřejnila.
„Debata o sankcích probíhá již nějakou dobu, protože existuje jasné riziko, že by Rusko mohlo jednoduše přesměrovat svůj vývoz do nezúčastněných zemí,“ komentuje pro CNBC komoditní ekonom společnosti Capital Economics Edward Gardner. Možné sankce by se navíc dotkly zemí, které od Moskvy diamanty stále nakupují ve velkém, jako je třeba Belgie. I proto je zde zájem, aby byl globální přístup k této konkrétní komoditě zachován. „Pokud by sankce byly zavedeny způsobem, který by ztížil jejich obcházení, pak bychom mohli být svědky menšího přílivu ruských dodávek na trh a vyšších cen,“ dodává ekonom.
Po uvalení sankcí by Rusko obchod s drahými kameny navíc pravděpodobně ,pouze‘ přesměrovalo na jiné trhy, čímž by si příjmy z vývozu Moskva zanechala i nadále. Potenciálním zákazníkem by dle CNBC mohla být třeba Dubaj. Skupina G7 proto polemizuje také o možných technologiích, jež by mohly sloužit k vyhledání původního zdroje kamenů.
Rusko může financovat válku ještě mnoho let
Na skutečnost, že Rusko obchodem s diamanty nadále vydělává miliardy dolarů na financování války, loni upozorňovala nejen Evropa, ale i Spojené státy. Belgický pracovník v oblasti přírodních zdrojů z nezávislého výzkumného institutu International Peace Information Service Hans Merker následně uvedl, že sankce proti diamantům jsou jen otázkou času a že pokud nebudou součástí příštího schvalovacího balíčku, objeví se v tom následujícím.
Minulé úterý se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nechala slyšet, že čtyřiadvacet zemí EU jedná již o jedenáctém balíčku protiruských sankcí v řadě. Že by diamanty byly jeho součástí, ovšem nezmínila. Místo toho se zaměřila na způsob, jak potlačit obcházení předpisů. „Není pochyb o tom, že Rusko bude schopno financovat válku ještě mnoho let,“ konstatuje Tobias Gehrke z Evropské rady pro zahraniční vztahy s tím, že zavedení sankcí proti drahým kamenům to nijak zásadně neovlivní.
