Úřady by měly usnadňovat fungování státu a měly by být k dispozici občanům a firmám. Praxe ukazuje, že je to spíše naopak. Ne že by úřady nepracovaly, ale chybí jim motivace, jakou má první i poslední soukromník.
Každý se už naučil, jak s úřadem tak nějak vyjít, aby jej to co nejmíň zdržovalo, aby věc běžela cestou nejmenšího odporu a když už to musí být, tak aby to moc nebolelo. Jenže i přes naši snahu a zkušenosti se může stát, že máme všechna potvrzení, ověřené dokumenty z vedlejšího oddělení, výpisy, podpisy a zápisy, vše je podáno, poplatek je zaplacený složenkou na poště za rohem, ač má úřad pokladnu a čekáme. Čekáme. Týden či dva bereme jako normální lhůtu, někde i měsíc, ale pak znervózníme. Na telefony nikdo nereaguje, urgence dostávají pouze číslo jednací a nic se neděje. Překročí-li nečinnost úřadu běžnou správní lhůtu 30 dní a u zvláště složitých věcí 60 dní, poskytuje novou naději pro takové zabetonované případy Soudní řád správní neboli zákon č. 150/2002 Sb. svým novým institutem: Žalobou proti nečinnosti správního orgánu. Tato žaloba je upravena v ustanoveních § 79-81. Žalobu může podat pouze účastník správního řízení, nejčastěji žadatel o vydání nějakého správního rozhodnutí (stavebník, živnostník apod.), který se marně domáhá rozhodnutí úřadu. Žalovaným bude v tomto případě lenivý úřad. Žalovaný úřad nebo správní orgán je třeba v žalobě přesně označit. Žalobu lze podat jen tehdy, pokud byly vyčerpány všechny možnosti dosažení vydání rozhodnutí. Typickým případem vydání rozhodnutí nečinností úřadu jsou ohlašované drobné stavby. Podle ustanovení § 57 stavebního zákona, ohlásí-li stavebník drobnou stavbu, může ji provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti ní úřad nemá námitek, nebude-li však takové sdělení stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby, lze stavbu provést. Pro podání žaloby stanoví Soudní řád správní lhůtu jednoho roku ode dne, kdy uplynula lhůta k vyřízení věci úřadem. Zmeškání roční lhůty pro podání žaloby nelze nijak zhojit, neboť je na nás, abychom se domáhali svých práv včas. Tyto zvláštní žaloby projednávají krajské soudy příslušné podle sídla žalovaného správního orgánu. Žalobu je třeba vyhotovit v počtu odpovídajícím počtu účastníků a jednom stejnopisu pro soud, minimum jsou tedy vždy tři stejnopisy žaloby. Případné kopie listinných důkazů postačí připojit pouze k jednomu stejnopisu.
CHYTÍ SE ZA NOS
Úřadu je dána možnost chytit se za nos, polepšit se a vydat do právní moci soudního rozhodnutí správní rozhodnutí ve věci samé. Za tím účelem si může správní orgán vyžádat spis od soudu. Soud řízení na základě vyžádání přeruší a zároveň úřadu stanoví lhůtu pro rozhodnutí. Nebude-li rozhodnutí v této lhůtě vydáno, bude soud v řízení pokračovat. Je na místě upozornění, že soud zkoumá pouze existenci či neexistenci požadovaného rozhodnutí, nikoliv jeho obsah či spokojenost žalobce sním. Je-li řízení skončeno vydáním soudního rozhodnutí nebo rozhodnutím úřadu, náleží žalobci náhrada nákladů řízení. Bude-li správní orgán nadále nečinný, rozhodne soud rozsudkem, kterým správnímu orgánu uloží povinnost vydat rozhodnutí a stanoví mu přiměřenou lhůtu. Proti rozhodnutí není přípustný řádný opravný prostředek a rozsudek nabývá právní moci doručením účastníkům řízení.
KDYŽ SOUD NEPOMŮŽE
Otrlé úřady však nerozhodí ani pravomocné soudní rozhodnutí, a pak je třeba se domáhat svých práv výkonem soudního rozhodnutí. Soud rozhodne o ukládání pokut do výše 100 000 Kč, (lze i opakovaně). Vzhledem k tomu, že pokuty připadají státu, stát je bude platit sám sobě. Pokud ani pokuty nepomohou, lze poradit snad již jedině cestu medializace vašeho problému.
