Jen pár dní poté, co začaly západní země uplatňovat na Rusko, v reakci na invazi jeho vojsk do sousední Ukrajiny, první balík (dodatečných) sankcí, vyvstala otázka, jaký dopad bude mít tento Kremlem vyprovokovaný konflikt na spolupráci Washingtonu a Moskvy ve vesmíru, konkrétně pak na Mezinárodní kosmické stanici.
Netrvalo dlouho a světem obletěly výhružné komentáře šéfa Roskosmosu (ruské obdoby americké NASA) Dmitrije Rogozina, který se nechal slyšet, že uvalení ekonomických postihů na jeho zemi může přimět Rusko k ukončení této kooperace, což by dle něj mohlo mít za následek pád ISS do moře, potažmo na území USA či Evropy. Ředitel kosmické agentury uvedl, že sankce naruší provoz lodí Sojuz, jež mimo jiné zásobují ruskou část stanice. Ta pro změnu řídí pohyb celé laboratoře po oběžné dráze.
Na ISS se všichni potřebují navzájem
Zda Mezinárodní vesmírná stanice bude ve stávající podobě kroužit po zemském orbitu až do konce své životnosti, který je aktuálně plánován na rok 2028, se teprve uvidí. V současnosti je obývána hned desítkou astronautů. Tři z nich – všichni Rusové – sem přitom přiletěli teprve minulý pátek. Koncem měsíce by se však několik členů posádky mělo vrátit zpět na Zem, a to včetně rekordmana Marka Vande Heie. To bude mimo jiné znamenat, že zde ruská část osazenstva bude v početní převaze.
Vzhledem k výše zmíněnému se nabízí otázka, zda kvůli změně ,rozložení sil‘ nenastanou mezi astronauty ve světle rusko-ukrajinského konfliktu rozepře. Američanka Peggy Whitsonová, která v minulost sama strávila na ISS dohromady již 665 dní, se nicméně něčeho takového neobává.
„Hodně lidí se mě ptá, zda jsou na palubě vesmírné stanice mezi ruskou a americkou posádkou nějaké problémy,“ přiznává dvaašedesátiletá astronautka. Cituje ji server Business Insider. Všem těmto zvědavcům se prý snaží zdůraznit, že ona vesmírná stanice se nejmenuje „mezinárodní“ jen tak nadarmo.
„Lidé (astronauti) jsou zvyklí házet politiku a otázku náboženství za hlavu, protože když jste ve vesmíru, stáváte se součástí vesmírné kultury, v rámci níž platí, že můj život závisí na tobě a tvůj na mně,“ vysvětluje dále Whitsonová. Sama si toto pravidlo bude muset již brzy opět osvojit, neboť by se na ISS měla koncem letošního, případně začátkem příštího roku vrátit, a to v barvách společnosti Axiom Space jako členka historicky druhé, ryze soukromé mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Ta první má odstartovat již příští týden.
„Nahoře jsme v tom všichni společně, a kvůli tomu na orbitě příliš mnoho konfliktů nevzniká. Věci, které se odehrávají na zemi, se odehrávají na zemi,“ dodala s tím, že ačkoliv tu a tam k nějakým neshodám přirozeně dochází, nebývá v povaze členů posádky, aby je nechaly přerůst v něco většího.
Závislost na ruských motorech
Začátkem března Moskva v odvetě na americké sankce vůči Rusku rozhodla, že přestane Spojeným státům dodávat své raketové motory RD-180. Ty se používají v amerických nosičích Atlas V. Podle zpravodajské agentury Reuters jich USA od devadesátých let obdržely na 122 kusů, přičemž osmadevadesát z nich již bylo použito. Jaký osud potká zbylých čtyřiadvacet, je v tuto chvíli nejasné – ví se pouze to, že je Rusko odmítá nadále servisovat.
Whitsonová je toho názoru, že současné napětí na geopolitické scéně by mělo motivovat NASA i soukromé americké subjekty k tomu, aby přehodnotily svoji stávající strategii a začaly se více zabývat vývojem vlastních raketových pohonných jednotek.
„Spoléháme na ruské motory víc, než bychom měli, než by bylo ideální,“ myslí si. „Ráda bych, abychom se jejich vývoji věnovali v USA více. Myslím si, že by to pro nás bylo dobré.“
K Muskovi se musejí přidat i ostatní
Jednou z nejznámějších amerických společností, která oplývá technologií na vývoj vlastních raketových motorů, je SpaceX miliardáře Elona Muska. Její pohonné jednotky Raptor mají být použity na nosiči Super Heavy i vesmírné lodi Starship, od které si výstřední podnikatel a šéf automobilky Tesla slibuje, že v brzké době vrátí člověka na Měsíc a jednoho dne jej dostane až na Mars.
Sám Musk se během loňského roku nechal slyšet, že by letos rád vyráběl jeden raptor co každé dva dny. Později však přiznal, že vývoj i výroba těchto motorů neprobíhá tak, jak by si představoval.
Whitsonová nejbohatšího muže planety za jeho úsilí vyzdvihla (dost možná i kvůli tomu, že obě chystané mise společnosti Axiom Space budou technicky zajišťovat právě rakety a plavidla Muskovy firmy), druhým dechem nicméně dodala, že mají-li se Spojené státy skutečně zbavit závislosti na ruských dodávkách, je nutné, aby se svými nápady přispěli i ostatní: „Elon vyvinul velice úspěšný systém, potřebujeme ale i další typy motorů.“
