Lednová inflace meziročně vychází na 3,6 procenta a jedná se tak o nejvyšší růst cen za posledních osm let, říká Český statistický úřad. Tento způsob výpočtu ovšem nezohledňuje ceny nemovitostí, slušelo by se dodat. Jak by přitom vypadala taková inflace plně zahrnující ceny bytů, domů a pozemků, poměrně přesně ví Česká národní banka. Na inflaci začínající trojkou tak můžeme rovnou zapomenout.
Úvahy o změně způsobu inflace reálně existují už několik let. Důvodem jsou argumenty, že nejběžnější způsob výpočtu růstu cenové hladiny, kterým je index spotřebitelských cen označovaný jako CPI, nezohledňuje realitu. Přitom se jím řídí státní rozpočet, je na něj navázána řada valorizací, řídí se jím třeba výše starobních penzí či sociálních dávek, ale třeba i některé smlouvy.
A tak zatímco Český statistický úřad aktuálně vylepšuje zmíněný CPI tím, že přechází na systém scanner dat, tedy že monitoruje cenové údaje automaticky přímo od obchodníků a lépe tak zohlední třeba krátkodobé slevové akce, centrální banka jde jinou cestou. Tvrdí, že sledovat by se měly i ceny nemovitostí. A to vzhledem k tomu, jak Češi za tyto komodity utrácejí a jak se v posledních letech vyvíjely ceny v této oblasti. Česká republika totiž vykazuje šestý nejvyšší růst cen nemovitostí v celé Evropské unii. Zatímco průměr EU je 4,2 procenta, u nás rostly ceny domů a bytů tempem 8,7 procenta.
Po zahrnutí nemovitostí by inflace vycházela na 4,5 procenta
Na popud někdejšího viceguvernéra
Mojmíra Hampla začala ČNB už před necelými třemi lety sledovat míru inflace pomocí
experimentálního indexu a označila ho jako CPIH. Ten zahrnuje ceny nejenom
nových, ale i starších nemovitostí včetně pozemků. Výsledek? Zatímco roční míra
inflace měřená statistickým úřadem coby CPI, dosáhla například za rok 2018 2,1
procenta, inflace měřená CPIH vycházela už tehdy na tři procenta. V polední
zprávě o inflaci ČNB uvádí, že CPIH se udržuje nad statistiky sledovanou
inflaci o 0,9 procentního bodu. V takovém případě by lednová inflace po
zahrnutí cen nemovitostí aktuálně vycházela na 4,5 procenta.
Růst cen, který pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, zohledňuje ceny nemovitostí jen symbolicky a to proto, že se statistici nedívají na nákup nemovitosti jako na spotřebu, ale jako na investici. Zatímco tak třeba cena automobilu Škoda Octavia se v CPI odrazí celá, nákup nemovitosti nikoliv. Cena bytu či domu se do indexu CPI dostane pouze jako hypotetické nájemné, které by vlastník nemovitosti platil sám sobě. A to ještě jen s vahou 10,4 procenta.
ČNB tvrdí, že její experimentální cenový index je pouze analytický nástroj a že
nejde o standardní měřítko vývoje životních nákladů
domácností. Například ale ministerstvo financí už loni uvedlo, že další úpravu
způsobu výpočtu CPI v této souvislosti nelze vyloučit.
