Průzkum Sdružení pro informační společnost se zaměřil na znalosti a inovace
Oblast informačních a komunikačních technologií (ICT) generuje ročně v tržbách 545 miliard korun. Programátor je nejlépe placeným místem v českých firmách. Ročně však v oblasti ICT chybí desetitisíce absolventů středních a vysokých škol.
Budoucnost Evropy i České republiky spočívá především v činnostech a produktech s vyšší přidanou hodnotou a moderní technologie tvoří základ jejich efektivnosti. Důležité je rozšiřovat mnoho tradičních výrob a posunout je do nejvyšších cenových relací. Především však je třeba rozšiřovat množství výrobků a služeb značky Czech Design nebo Invented in Czech.
Novinka
Pouze jasná politická vize umožní prosadit digitální ekonomiku. Proto se Sdružení pro informační společnost (SPIS) rozhodlo uskutečnit před volbami novinku. SPIS připravilo a profesionálně provedlo průzkum mezi kandidáty senátních a krajských voleb. Ten následně uskutečnila agentura STEM/MARK.
Snahou SPIS je také prosadit do agendy kandidátů ve volbách podporu inovačního vzdělání a efektivního využívání informačních technologií. Kandidáti musejí mít motivaci, aby mezi priority zařadili i nepopulární témata. Tuto motivaci jim SPIS nabízí. Jasně ukazuje témata, která je třeba řešit, abychom jako národ uspěli v náročném globálním prostředí. Sdružení pro informační společnost považuje názory kandidátů do krajských zastupitelstev a Senátu za důležité pro další směřování aktivit v oblasti rozvoje inovací, konkurenceschopnosti a znalostní společnosti. Moderní technologie, jejich infrastruktura a schopnost efektivně je využívat jsou totiž klíčové z hlediska rozvoje ČR.
Maturitní předměty a středoškolští absolventi
Z výsledků průzkumu mezi kandidáty říjnových voleb do krajských zastupitelstev a Senátu vyplývá, že považují maturitní předměty za důležité. Matematiku však mezi nimi nechce mít 41 procent respondentů. Nejdůležitějším předmětem u státní maturitní zkoušky by dle kandidátů měl být český jazyk. Překvapuje však, že 41 procent kandidátů neuvedlo matematiku mezi třemi nejdůležitějšími předměty u státní maturitní zkoušky. A 24 procent z nich neuvedlo mezi těmito třemi nejdůležitějšími předměty ani cizí jazyk. Informatika obsadila páté místo v důležitosti mezi předměty u státní maturitní zkoušky.
Dalším překvapivým zjištěním průzkumu je, že dvě třetiny kandidátů a zastupitelů se domnívají, že počet středoškolských absolventů v oborech informatika, informační systémy a technologie odpovídá potřebě nebo že je vyšší, než je třeba, popřípadě to nedokážou posoudit. Toto číslo je alarmující, neboť 42 procent respondentů si myslí, že aktuální počet středoškolských absolventů těchto oborů je zcela dostatečný. Průzkum SPIS však nedávno odhalil, že chybí desetitisíce těchto absolventů.
Doprava, zdravotnictví a rozvoj venkova
Dle kandidátů jsou největšími problémy doprava, zdravotnictví a rozvoj venkova. Pro rozvoj venkova je pak dle nich zásadní fungující dálniční síť.
Dopravu považuje za největší problém kraje 68 procent dotázaných. A současně hodnotí fungující dopravní síť jako nejdůležitější oblast pro rozvoj kraje (57 procent respondentů). Za druhý největší problém kraje považuje 41 procent kandidátů a hejtmanů zdravotnictví. Paradoxně však zdravotnictví nepovažují za důležitou oblast pro investice do ICT.
Pro 48 procent respondentů hraje významnou roli v rozvoji kraje i moderní technologická infrastruktura, kanalizace pak pro 35 procent z nich. Zajímavé také je, že 67 procent kandidátů nepovažuje finanční zdroje za problém svého kraje.
ISSS, Invex, školství a propojenost
Necelá polovina respondentů se pravidelně neúčastní akcí o problematice ICT (45 procent). Více než třetina respondentů pravidelně navštěvuje akci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS), 29 procent respondentů pak navštěvuje Invex.
Pozitivní zprávou je, že školství a vzdělávání vnímá téměř polovina kandidátů a zastupitelů (48 procent) jako nejdůležitější oblast, do které by měly směřovat investice do ICT. Na druhém místě se dle 24 procent respondentů umístila státní správa a na třetím s 22 procenty média.
Dle kandidátů není naopak příliš efektivní investovat do ICT v oblasti podnikání. Spíše je to dle nich zcela neefektivní – podnikatelské prostředí totiž obsadilo až šesté místo. Pouze šest procent dotázaných považuje tuto oblast za nejdůležitější pro rozvoj a fungování společností, u kterých by investice do ICT měly největší efekt. Pro třináct procent respondentů je to druhá a pro stejný počet třetí nejdůležitější oblast.
Zhruba 40 procent dotázaných se shodlo, že propojení informačních systémů jednotlivých ministerstev je nejvýznamnějším úkolem státní správy. V pořadí druhým úkolem pro státní správu pak vypracování a uskutečnění koncepce e-governmentu (třetina respondentů).
Lepší znalosti jsou nutné
V podmínkách globální ekonomiky se budou kapitál a pracovní příležitosti přesunovat tam, kde je k dispozici kvalitní infrastruktura, vzdělaná pracovní síla a transparentní ekonomické prostředí.
SPIS již od roku 2004 propaguje koncept znalostní společnosti (www.spis.cz). Odezva ve společnosti je však zatím malá a i mezi politiky se jeví jako nedostatečná. Proto jsme se chtěli dozvědět více a mít přesnější informace.
Hlavním cílem SPIS je prosazovat informační společnost založenou na znalostech a inovacích. Sdružení pro informační společnost je spolutvůrcem návrhů zásadních reforem, zákonů a klíčových rozhodnutí zaměřených na rozvoj ICT v ČR. SPIS touto činností usiluje o vznik skutečné znalostní společnosti v ČR, možná v předstihu před mnoha jinými. Proto nabízíme kandidátům do zastupitelstev krajů nová témata pro jejich volební programy.
Průzkum SPIS ukázal, že lepší znalosti společnosti a politiků jsou nanejvýš nutné a potřebné, aby ČR nezačala upadat. Především je však třeba něco udělat se skanzenem našeho školství. Domnívám se, že se snad někdy v budoucnu podaří zreformovat, v tuto chvíli je však možné začít poskytovat evropské peníze na to, aby každý středoškolák strávil aspoň šest měsíců studia v jiné zemi Evropské unie. To by určitě prospělo všem jejím členským státům.
Box:
Vybrané údaje o využívání ICT v ČR
V roce 2000 domácnosti vydaly na ICT 3,8 procenta ze svých celkových spotřebních výdajů. V roce 2007 tyto výdaje narostly na 5,3 procenta. Podíl výdajů na ICT z celkových spotřebních se tedy během sedmi let zvýšil o 39,5 procenta.
Průměrná domácnost (průměr na jejího jednoho člena) zaplatí 50,5 procenta výdajů za ICT za provoz mobilního telefonu a pouze 11,9 procenta z nich za službu internetového spojení.
Podíl studentů v kategorii přes šestnáct let, kteří pracují s internetem každý den nebo téměř každodenně, tvořil v roce 2005 20,8 procenta z celkových 77,6 procenta, kteří jej používají. Tento podíl se během dvou let zvýšil na 52,1 procenta z celkového počtu 93,1 procenta studentů této kategorie, kteří v roce 2007 používali internet.
Přes 1,3 milionu lidí starších šestnácti let telefonuje prostřednictvím internetu pomocí počítače. To je 14,9 procenta z jejich celkového počtu v dané sociodemografické skupině. Naopak „pouze“ 10,7 procenta z celkového počtu lidí starších šestnácti let využívá internetové bankovnictví.
Nejčastější činnost prováděná v posledních třech měsících prostřednictvím internetu byla z oblasti komunikace – posílání či přijímání elektronické pošty. Tuto činnost provádělo téměř 3,4 milionu lidí, tedy 38,7 procenta z jejich celkového počtu v dané skupině.
Pramen: Český statistický úřad
Souvislosti
Oblast ICT má tržby o 0,83 procenta nižší než automobilový průmysl, ale o 5,76 procenta vyšší přidanou hodnotu.
To je dáno vyšším podílem ICT služeb jako vysoce kvalifikované práce.
ICT služby generují dvě třetiny přidané hodnoty celé oblasti.
V oblasti ICT je polovina zaměstnanců vysokoškolsky vzdělaná.
Průměrný růst tržeb v oblasti ICT v letech 2002 až 2006 byl 13,47 procenta.
Graf:
Trvalý růst
Tržby ICT oblasti v ČR v letech 2002 až 2006 (v miliardách korun)
0 100 200 300 400 500 600 Miliard korun
Celkové tržby ICT oblasti
Tržby zpracovatelského průmyslu ICT
Tržby služeb ICT
2002 332,608 179,221 153,387
2003 374,803 195,273 179,53
2004 444,216 208,103 236,113
2005 445,109 223,36 221,749
2006 545,017 253,59 291,427
Pramen: Český statistický úřad
