ANKETA
ANKETA Zdeněk Škromach (ČSSD), ministr práce a sociálních věcí
Platba zaměstnavatele není odváděna za jednotlivého zaměstnance, ale z objemu vyplacených mzdových prostředků jako celková částka, nikoli tedy jako celková částka za zaměstnance. Je to povinnost zaměstnavatele, součást jeho nákladů, a ty odvádí státu.
Vlastimil Tlustý (ODS), poslanec
Cílem mého návrhu je informovat zaměstnance, že jejich pojištění je ve skutečnosti o 35 procent vyšší. Je nutné na výplatní pásku tento údaj uvést, aby občan znal skutečnou výši svého pojištění. Je zřejmé, že zde existuje přímá vazba mezi tím, co podnikatel odvádí, a tím, co za tyto odvody zaměstnanec od státu očekává.
Z uhrazeného zdravotního a sociálního pojištění se nakonec konkrétní zaměstnanec má dočkat plnění, ať už v podobě zdravotních nebo sociálních služeb. Je nepochybné, že ať jeho pojistku či kteroukoli její část platí kdokoli, má právo na znalost rozsahu svého pojištění. A také na informaci o tom, zda bylo skutečně uhrazeno.
Josef Kubyniy (ČSSD), poslanec Nový návrh neřeší třeba platby na úrazové pojištění zaměstnanců. Rovněž mi vadí, že by provedení v praxi znamenalo výrazné zvýšení personálních nákladů na nákup softwaru potřebného k rozšíření informací. Rozšíření informovanosti zaměstnanců sice může být prospěšné, na druhé straně je ale nezbytné posoudit, zda tento přínos bude odpovídat vynaloženým nákladům. Stanislav Grospič (KSČM), poslanec Platby pojistného zaměstnavatelem nemají žádnou přímou souvislost s daňovým zatížením zaměstnanců. Sociální a zdravotní pojištění, které platí firma za zaměstnance, je součástí personálních nákladů a tím pádem celkových produkčních cen, které zaplatí spotřebitel. Na druhé straně kladnou stránkou předloženého návrhu je rozšíření informovanosti zaměstnanců o celkové ceně svého zdravotního, sociálního a nemocenského zajištění. Ovšem za předpokladu přehledné a srozumitelné výplatní pásky. Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory ČR Nynější uvedení celého pojistného na výplatní pásce by nezpůsobilo nadbytečné náklady zaměstnavatelům kvůli přestavování softwaru. Stejně se každý rok, a někdy i častěji, mění softwarové nastavení s ohledem na nejrůznější změny v zákonech. Příští rok se mění zákon o dani z příjmů fyzických osob, což je vhodná příležitost k tomu, aby se spolu s těmito změnami upravil i software pro údaje na výplatních páskách. Je otázka, zda by se nějakým způsobem změnilo právní posuzování, kdy je neplacení pojistného trestným činem. Je to jenom žonglování s položkami. Pokud bude pojistné sjednoceno, může se stát trestným činem neplacení celé částky, což může být i pro stát výhodný bič na podnikatele, kteří neplní zákonem stanovené povinnosti. Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), poslanec
Diskuze o tom, zda je pojistné nákladem zaměstnavatele či zaměstnance, je nedůležitá. Důležité je výše zdanění práce jako taková. Celková míra přerozdělování osciluje okolo třiceti procent.
Zdanění práce je téměř o deset procent vyšší, než celková míra přerozdělování v České republice. Zveřejnění údajů o celkové míře zdanění práce sice situaci nevyřeší, může ale nastartovat potřebnou diskuzi, co s tímto problémem dělat.
**Oldřich Vojíř (ODS), poslanec
Zveřejněním by se zaměstnanec dozvěděl, že k tomu, aby dostal 10 tisíc čistého, musí vyprodukovat 18 tisíc, aniž by z toho podnik vytvořil jakýkoli zisk, protože celá částka je odvedena státu. Celkem 52 procent tak zůstává zaměstnanci, zbytek odvede na daních a pojištění. Ti, co brání tomu, aby se tato informace dostala na výplatní pásku, se obávají, že zaměstnanci by konečně pochopili, jak je u nás vysoká míra zdanění. A určitě by se jim to přestalo líbit.
