Zatímco před rokem 1989 probíhalo 90 % všech vykonávaných exekucí formou srážek ze mzdy, neboť většina lidí měla snadno prokazatelný příjem, z nějž šla dlužná částka lehce strhávat, dnes naopak nabyly na významu ostatní druhy exekuce. K nim patří především prodej movitých věcí a nemovitostí.
ŘEČ PARAGRAFŮ
Při exekuci movitých věcí exekutor vybrané věci označí exekutorskými nálepkami, provede jejich soupis, zajistí je, odveze a - pokud nedojde v mezidobí k zaplacení pohledávky - zařídí jejich prodej; nemovitost nechá nejdříve „zaplombovat“ na katastru nemovitostí a poté vydražit. (Majetek lze dražit až po právní moci usnesení o nařízení exekuce, přičemž movitý majetek se draží minimálně za jednu třetinu odhadní ceny, nemovitosti za dvě třetiny odhadu.) Zvláště u podnikatelských sporů je dnes běžnou exekucí také přikázání pohledávky z účtu peněžního ústavu a od 1. ledna 2001 je možná i exekuce obchodního podílu. Ve chvíli, kdy se na tento podíl podá exekuce, ztrácí jeho vlastník možnost s ním disponovat a po nabytí právní moci rozhodnutí o exekuci je jeho vypořádací podíl, který by v případě dobrovolného odchodu ze společnosti dostal vyplacený, použit na vypořádání dluhu. Výkon rozhodnutí o exekuci se naopak nemůže týkat věcí, které podnikatel nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti - které věci to jsou, však vždy záleží na posouzení exekutora. Pokud s ním nejsme spokojeni, nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud.
