Asociace malých a středních podnikatelů provedla průzkum mezi 438 malými a středními podniky. Cílem je zmapovat názory podnikatelů na vládníprotikrizová opatření.Partnerem projektu se stal Vodafone Czech Republic.
Autor: Martin Siebert
Znáte konkrétní obsah dosavadních protikrizových opatření vlády Mirka Topolánka a vlády Jana Fischera?
29 % ANO
29 % NE
42 % částečně
Za překvapivý výsledek lze označit skutečnost, že 71 procent dotázaných nezná celý a konkrétní obsah vládního plánu. To ukazuje na problém v komunikaci mezi vládou a podnikateli. Na druhé straně respondenti srozumitelně zhodnotili význam jednotlivých opatření uvedených v jednotlivých dotazech.
Myslíte, že čerpání prostředků ze strukturálních fondů se v posledních 6 měsících urychlilo?
2 % ANO
46 % NE
52 % nevím
Oblast strukturálních fondů a jejich čerpání obsahuje značné rezervy. To je významné i vzhledem k tomu, že strukturální fondy a jejich zpřístupnění je považováno za jeden z rozhodujících nástrojů zmírnění dopadů hospodářské recese. Z velké části jsou problémy způsobeny administrativní náročností a byrokracií při zpracování a posuzování projektů a čerpání financí. Opět je třeba konstatovat, že v období hospodářské recese nepřivedlo českou administrativu ke zjednodušení a zrychlení čerpání těchto prostředků, což by mohlo přinést zmírnění dopadů krize.
Myslíte, že ve srovnání s rokem 2008 došlo ke snížení administrativní zátěže podnikatelů?
7 % ANO
88 % NE
2 % částečně
3 % nevím
Negativní hodnocení bylo zaznamenáno u plnění jednoho ze stěžejních cílů minulých vlád. Ke snížení administrativní zátěže došlo v rozsahu, který nepovažují podnikatelé za dostatečný.
Víte o tom, že Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytuje záruky k úvěrům malých a středních podniků?
57 % ANO
43 % NE
Pokud ANO – považujete tyto produkty ČMZRB za dostatečné?
28 % ANO
72 % NE
Průzkum zaznamenal větší znalost produktů ČMZRB. Respondenti však ukazují na velmi závažný problém: 72 procent z těch, kteří produkty ČMZRB znají, upozorňují na skutečnost, že záruky nejsou přijímány komerčními bankami.
Stát navýšil investice do dopravní infrastruktury. Pomohlo to nějak při vašem podnikání?
13 % ANO
86 % NE
1 % částečně
Průzkum ukazuje na problematické plnění závazku vlády navýšit investice na výstavbu infrastruktury. Vláda v posledním období tento svůj záměr přehodnocuje s ohledem na potřebu udržet deficit státního rozpočtu na přijatelné úrovni. Drtivá většina respondentů zvýšenou aktivitu v oblasti infrastrukturních investic nezaznamenala.
Využila vaše firma možnosti odkladu plateb na sociální a zdravotní pojištění?
10 % ANO
90 % NE
Pokud ANO – napomohly tyto odložené finanční prostředky vašim obchodním aktivitám?
71 % ANO
29 % NE
Celkem 90 procent podnikatelů překvapivě zatím nevyužilo možnosti odkladu plateb na sociální a zdravotní pojištění. Důvod vidíme zejména v nedostatečné informovanosti firem, ze značné části způsobené též nedostatečnou komunikační kampaní ze strany vlády. Jde přitom o jedno z poměrně účinných opatření s rychlým efektem, o čemž svědčí též to, že téměř 2/3 firem, jež odkladu využily, je hodnotí jako velmi užitečné.
Využili jste ve své firmě možnosti odečtení DPH při koupi auta?
37 % ANO
63 % NE
Pokud ANO – ovlivní ušetřené peníze nějak vaše obchodní aktivity?
41 % ANO
49 % NE
8 % částečně
2 % nevím
S velmi kladnou odezvou se setkala možnost odečíst DPH při nákupu automobilu, 37 procent respondentů této možnosti již využilo. Bude zajímavé sledovat vývoj v delším časovém období. Na druhé straně z průzkumu vyplývá, že polovině firem, které nákup automobilu s možností odpočtu DPH uskutečnily, neovlivnily ušetřené prostředky jejich obchodní aktivity. Pomohly však ušetřit provozní prostředky, což je samozřejmě také pozitivní.
Těžiště vašich prodejních aktivit v příštích 6 měsících bude spíše:
63 % v tuzemsku
12 % v zahraničí
25 % obojí asi stejně
Ve zbytku tohoto roku vidí téměř dvě třetiny firem těžiště svých prodejních aktivit v tuzemsku a pouze čtvrtina firem vnímá své šance v Česku a v zahraničí vyrovnaně. Zejména segment mikro a malých firem stále vnímá pronikání na zahraniční trhy jako obtížné. Dobývání nových (zahraničních) teritorií je všeobecně náročné na čas a peníze. Většina firem vnímá také problémy západních ekonomik a z toho plynoucí menší poptávku po zahraniční kooperaci. Průmyslově zaměřené firmy, jež na zahraničních trzích již působí, často vidí potenciál tuzemska a zahraničí přibližně stejně.
Uvítal byste návrh na zrychlení odpisů v 1. a 2. odpisové třídě i na starší majetek?
87 % ANO
8 % NE
5 % nevím
S kladným ohlasem se setkal návrh na zrychlení odpisů v 1. a 2. odpisové třídě, přičemž drtivá většina oslovených firem by uvítala tuto možnost i u staršího majetku. V případě otevření takové možnosti by firmy mohly lépe obměňovat své strojní zařízení podle svých aktuálních potřeb. Toto je důležité zvláště v období celosvětové recese, kde firmy využívají pobídek svých vlád, prudce snižují ceny a tím vytlačují české firmy z trhu.
Považujete za rozumné předložit návrh na maximální délku splatnosti faktury na 90 dní?
48 % ANO
48 % NE
4 % nevím
Uvedený požadavek vyplývá hlavně z praxe, kdy největším dlužníkem s nejdelší dobou splatnosti je stát nebo jím řízené organizace.
Jaké jsou vaše zkušenosti s placením za získané zakázky? Je pravda, že u získané zakázky je největší problém dostat za ni zaplaceno?
60 % ANO
35 % NE
5 % nevím
Průzkum potvrzuje zhoršování platební morálky a obavu firem, že tento vývoj se bude dále stupňovat. Více než polovina respondentů označila za základní problém dostat za splněnou zakázku zaplaceno ve smluvní výši a termínu.
Využili jste ve své firmě výzvy ministerstva práce a sociálních věcí pro firmy v krizi – „Vzdělávejte se!“? (Jde o náhradu mezd včetně odvodů u školených zaměstnanců.)
5 % ANO
94 % NE
1 % nevím o nich
Pokud ANO – považujete administrativu s tím spojenou za přijatelnou?
15 % ANO
85 % NE
Nízký pětiprocentní podíl malých a středních firem jen dokazuje nedostatečný přístup ministerstva v této věci. Celý projekt „Vzdělávejte se!“ byl v první etapě velmi složitý. Od uzavření smlouvy s úřadem práce až po jeho vyhodnocení. Navíc v měsíci červnu 2009 již projekt nefungoval. Horší je to, že další pokračování bude ještě složitější. Mnoho společností si na přípravu projektu školení bude muset najímat agentury a finanční prostředky zase potečou tam, kam by nemusely.
