Již dávno pominuly doby, kdy o tom, co se odehraje na oběžné dráze Země, rozhodovaly velké státní agentury typu NASA, Roskosmos a další. V rámci nového kola ,vesmírných závodů‘ spolu o pomyslnou nadvládu soupeří soukromé společnosti vlastněné bohatými, a mnohdy i excentrickými vizionáři, jimž se zásluhou chytrých řešení povedlo uničit ,kosmický byznys‘ o poznání levnější než kdy dřív.
Zdaleka tou nejúspěšnější je v tomto ohledu americká firma SpaceX miliardáře Elona Muska. Sama do kosmu vynesla nespočet znovupoužitelných raket, přičemž právě ona technologie umožňující jejich opětovné užití dokázala srazit náklady na každý jeden start teoreticky až na pouhých třicet milionů dolarů (konečná výše se liší v závislosti na konkrétních požadavcích jednotlivých zákazníků).
Jeden rekord za druhým
SpaceX byla historicky prvním soukromým subjektem, který dopravil lidi od NASA na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), a nedávno se postarala rovněž o to, že na několikadenní výlet ke hvězdám, totiž nízký orbit, vyslala v útrobách vlastního plavidla vůbec první posádku složenou výhradně z řad amatérských astronautů.
Vloni pak odstartovaly rakety Muskovy společnost vstříc oběžné dráze celkem jednatřicetkrát. Firma tak překonala vlastní rekord z roku 2020, kdy se zmíněný ukazatel zastavil na čísle dvacet šest. Ovšem ani loňský počin nebude mít očividně dlouhého trvání. Pokud vše půjde podle plánu, bude přepsán ještě letos – vedení SpaceX se totiž zařeklo, že vypraví do kosmu hned 52 raket, tedy v průměru jednu týdně.
„Jedná se o neuvěřitelné tempo,“ okomentovala nejnovější plány společnosti na konferenci pořádané agenturou NASA Sandra Magnusová, sama bývalá astronautka a členka jejího Poradního panelu pro bezpečnost (ASAP). Citoval ji sever CNBC.
Zda do oněch dvaapadesáti startů firma počítá i další testovací lety své vlajkové lodi Starship, Magnusová neupřesnila. Právě skončený měsíc leden každopádně dokázal, že stanovený plán rozhodně není z říše nedosažitelných. SpaceX během něj vypustila do vesmíru hned čtveřici raket Falcon 9, které na oběžnou dráhu Země vynesly mimo jiné další desítky Muskových satelitů Starlink.
Start narušila blížící se loď
K dosud poslednímu startu raketových nosičů kalifornské firmy došlo v pondělí 31. ledna. Začátek mise, jejímž úkolem bylo dopravit do kosmu družici Italské vesmírné agentury, se však rozhodně neobešel bez potíží, jak uvádí server The Business Insider. Start musel být nejprve několikrát odložen kvůli špatnému počasí, přičemž když to se po několika dnech v neděli konečně umoudřilo, vyskytl se doslova jen pár vteřin před zažehnutím motorů jiný problém.
K pobřeží floridského mysu Canaveral, odkud raketa Falcon 9 startovala, se totiž nebezpečně blízko přiblížila jedna výletní loď. A to navzdory skutečnosti, že v jeho okolí byla vyhlášená takzvaná riziková zóna, v níž neměla v daný okamžik co pohledávat.
„Počkat, počkat, počkat,“ zaznělo z úst člověka, který měl v řídícím středisku celou startovní proceduru na povel. Do konce odpočtu v tu chvíli přitom zbývalo pouhých 33 vteřin. „Měli jsme tu výletní plavidlo, které plulo směrem k zakázané zóně, kterou pobřežní stráž nebyla s to včas vyklidit,“ vysvětlil později pracovník SpaceX Jessie Anderson v internetovém webcastu.
Zapomenutá raketa
Muskova SpaceX si v uplynulých dnech vysloužila pozornost médií i kvůli jiné patálii, kterou si dozajista nedá za rámeček. Nebo možná právě ano – záleží, jak bude člověk na danou událost nahlížet. Jedna z jejích raket (shodou okolností jde opět o typ Falcon 9) se totiž má začátkem března srazit s Měsícem.
Nosič do kosmu odstartoval již v roce 2015 a jeho úkolem bylo vypustit zde satelit, jenž měl pozorovat sluneční erupce. Raketa se měla vzápětí vrátit zpět na Zem, což se však vzhledem k nedostatku paliva nepodařilo. Objekt tedy ,uvízl‘ ve vesmíru a postupem času na něj všichni zapomněli. Tedy s výjimkou amatérského astronoma Billa Graye, který se sledováním podobně ztracených zařízení zabývá dlouhodobě.
Jeho software Project Pluto, jenž sám navrhl, nedokázal v průběhu ledna vypočítat další dráhu uvízlého druhého stupně zmíněné rakety, s čímž si Gray chvíli lámal hlavu. Následně však celé věci přišel na kloub. Program to nedokáže, protože se pozorovanému objektu postaví do cesty jiné vesmírné těleso, a sice Měsíc.
Pakliže se dosavadní výpočty začátkem února potvrdí, narazí raketa do jeho odvrácené strany 4. března přibližně v půl druhé odpoledne středoevropského času. Půjde tak o první zdokumentovanou a zároveň nekontrolovanou srážku člověkem sestrojeného raketového nosiče s jediným přirozeným satelitem Země.
Samotná kolize se každopádně obejde bez jakýchkoliv dramaticky vypadajících efektů, jak vysvětlil serveru BBC Jonathan McDowell z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center: „Je to v podstatě jen prázdná čtyřtunová kovová nádoba, která má na zádech motor.“ Vše, co po sobě zanechá, tak budou jen stovky, ba možná tisíce úlomků a zhruba deseti- až dvacetimetrový kráter.
Pro web CNN pak McDowell dodal, že uvedená raketa není rozhodně jediným takto velkým nefunkčním objektem, který se ve vesmíru ztratil a byl ponechán napospas svému osudu. Podobných těles je prý zhruba padesát.
