Je potřeba vrátit lidem důvěru
Pokud bychom se v první linii zaměřili
na banky, může u těch tuzemských
nastat podobná situace jako několik let zpět zpátky u jedné z bank
v sousední zemi. Na základě falešné
zprávy o jejím špatném stavu začali klienti houfně vybírat uložené
vklady. Situace byla špatná. Zastavit paniku se nepodařilo ani odborníkům nebo
manažerům banky. Bance tak hrozil zánik.
Run na
banku – jak se říká situaci, kdy v ní klienti ztratí důvěru a začnou
uložené peníze houfně vybírat, zažila dříve i její sesterská pobočka.
Odborníkům se tak v hlavě začal rodit plán. Svolali obří tiskovou konferenci, na které promluvil ředitel dané banky,
který stál v obrovském trezoru
plném peněz. Hned druhý den klienti přehodnotili své chování a paniku i
blížící se katastrofu se podařilo zažehnat. Co na tom, že záběry na balíky
bankovek nepocházely ze zmíněné banky, ale její sesterské pobočky?
A podobný úkol čeká také naše politiky,
ekonomy a odborníky. Je nejvyšší čas vrátit
lidem důvěru a donutit je k tomu, aby začali opět utrácet,
investovat a kola tuzemské ekonomiky, která novým typem koronaviru neuvěřitelně
trpí, začít opětovně roztáčet. Pokud se to nepodaří, reálně hrozí obří ekonomický propad a
situace, ve které jsme se naposledy ocitli po druhé světové válce.
Zpomalení růstu ekonomiky až o polovinu
Jak velké budou škody způsobené koronavirem? To zatím nevíme.
Můžeme ale odhadovat. Například analytik jedné z tuzemských bank
prohlásil: „(…) pokud bychom
předpokládali, že opatření na zpomalení šíření epidemie potrvají zhruba dva
měsíce, naše prognóza letošního růstu HDP by byla snížena do pásma 1,0 – 1,4
procenta.“
K odhadům se připojil i uznávaný ekonom a
exprezident České republiky Václav Klaus,
který nevyloučil, že by Česko mohlo spadnout do recese. V rozhovoru pro Českou televizi zároveň zmínil těžce
zasažený sektor hoteliérství a cestovního ruchu, který má nemalý podíl na HDP.
Nevyloučil ani krachy některých cestovek,
které vzhledem k situaci budou nuceny ukončit svou činnost.
Situaci v cestovním ruchu řeší Asociace hotelů a restaurací (dále jen
AHR ČR), která předložila dva možné scénáře. V obou variantách se bohužel
hoteliéři a restauratéři nedočkají plného objemu turistů ani na Vánoce a ztráty
počítají na stovky miliard korun.
První variantu studie, kterou vypracovala asociace se společností Economic
Impact, počítá s ukončením restrikcí dotýkajících se cestovního ruchu a služeb
do konce dubna. Druhá pracuje s možností, že zákaz prodeje ubytovacích služeb a
uzavření restaurací potrvá až do konce června letošního roku.
Cestovní ruch může přijít až o 202 miliard
korun
Pokud by se potvrdil první zmíněný scénář,
pak reálně hrozí, že se spotřeba cestovního ruchu v letošním roce propadne
zhruba o 47 procent. Poskytovatelé
služeb tak mohou přijít o 142 miliard
korun. Pokud bychom k této částce přičetli i odvětví, která sice do
cestovního ruchu nespadají, jsou na ně ovšem vázaná, pak se škoda vyšplhá až na
286 miliard korun.
V případě druhého zmíněného scénáře by
pak mohly být dopady ještě bolestivější. Pokud by se restriktivní opatření
uvolnila až na konci června, přijde cestovní ruch o 202 miliard korun. V případě započítání dalších odvětví
nepřímo vázaných na turismus klesnou tržby o zhruba 408 miliard korun.
Odborníci z AHR ČR se dále shodují na tom, že
česká klientela výpadek cizinců v Praze a dalších velkých a turisticky
významných měst v České republice nenahradí. O práci tak může přijít až 246 tisíc osob zaměstnaných
v cestovním ruchu. Asociace navíc upozorňuje, že po ukončení restrikcí
bude trvat ještě dlouho, než se situace vrátí do starých kolejí.
Těžce zkoušení živnostníci
Náročná je situace také pro živnostníky a drobné podnikatele. Těch
se totiž dotkla opatření vlády nejbolestivěji. Prakticky ze dne na den přišli o
svůj zdroj obživy. Drtivá většina z nich navíc nemá dostatečné rezervy,
kterými by nastalou situaci vykryla.
Vláda sice zareagovala poměrně rychle a
živnostníkům na pár měsíců odpustila minimální zálohy na pojistném, odložila
podání Přehledů i daňových přiznání, umožnila získat zvýhodněné půjčky,
odložila další vlnu EET nebo přiřkla ošetřovné, živnostníci se ale shodují, že
by jim mnohem více pomohla spíš jednorázová
a nevratná finanční injekce bez složitého papírování nebo náhrada ušlého zisku. Na tu ale nově
nárok nemají. Podívejte se, kdo na co má aktuálně nárok.
Co tak drobným podnikatelům zbývá? Buďto
mohou požádat o bankovní nebo nebankovní půjčku (srovnání nabízí třeba portál pujcky.cz, nebo pujckyhned.cz), využít pomoci od blízkých nebo přátel nebo v krajním
případě živnost přerušit, či zrušit
a oficiálně tak pověsit
podnikání na hřebík. Důsledkem posledního rozhodnutí bude ale zvýšený nárůst nezaměstnanosti, což současné
ekonomice rozhodně nepřidá.
Jak jsou na tom české domácnosti?
Situace okolo koronavirové epidemie postihla
kromě výše zmíněných také domácnosti. Část zaměstnanců vykonává svou dosavadní
pracovní činnost z home office.
Podle analýzy dat z mobilní sítě, kterou provedl operátor T-Mobile ve
spolupráci s ostravskou technickou univerzitou, zůstává doma zhruba 47 % obyvatel Česka. Analýza pracuje s
anonymizovanými provozními daty z mobilní sítě operátora.
Bohužel je i řada těch, kteří pečují o dítě a
musí tak zůstat doma „za ošetřovné,“
které v současné době činí 60 procent redukovaného vyměřovacího základu
(nově ho rodiče získají za celou dobu pobytu dítěte doma), což není mnoho.
Zvlášť pokud jde o rodiče samoživitele.
Těm tak nezbývá nic jiného, než řešit situaci pomocí darů nebo finanční injekce
od příbuzných, či sáhnout po půjčce. Krajním řešení mohou být půjčky zdarma, ty jsou bezplatné na 30-60 dní. Do této doby by se mohla již
situace uvolnit.
Pravidla běžných spotřebitelských úvěrů jsou
ale v současné situaci nastavená jinak.
Mnozí
poskytovatelé půjček a hypoték totiž přistoupili k bezprecedentnímu kroku, který umožňuje tříměsíční odklad splácení. Podobná pravidla platí také pro hypoteční úvěry. Mluvčí ČBA Monika Petrásková k této situaci uvedla: „Banky se primárně zaměří na klienty z řad
zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, protože lze předpokládat, že
právě na ně dopadne epidemie nejtíživěji.“
Zda budou vládní opatření a
další úlevy (třeba od zmíněných bank) dostatečné, či nikoli ale stejně ve
finále ukáže jen čas.
