Vládní krize vstupuje do druhého dějství, které by mohlo nést název Ústavní. Žaloba k ÚS se chystá jak na prezidenta Miloše Zemana, který ne a ne odvolat ministra financí Andreje Babiše, stejně se ale chce zachovat i prezident, pokud premiér nejmenuje navrženou náhradnici za Babiše Alenu Schillerovou. A právě ona je důležitým indikátorem toho, jak je vztah Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše rozvrácený.
Premiér Bohuslav Sobotka totiž prohlásil, že Babišovu náměstkyni Schillerovou neposadí do vedení resortu financí, ač ji předseda koaličního ANO navrhl. Argumenty má Sobotka různé. Třeba, že její zeť David Rusňák je podporovatel a sponzor hnutí ANO nebo že její dcera se díky ANO stala brněnskou radní. Takové argumenty jsou ale z hlediska premiéra liché a žádný z nich není důvodem Schillerovou nejmenovat. Premiér si může myslet, co chce, ale jednou je to státní úřednice a náměstkyně ministra, navíc podléhající zákonu o státní službě, který připravila ČSSD.
Druhý Sobotkův argument je zajímavější. Doslova uvedl, že nemá důvěru v to, že by náměstkyně mohla garantovat „jednoznačné, důsledné a nestranné prošetření kauz korunových dluhopisů či dalších daňových problémů současného ministra financí“. Upřímně řečeno, také je trochu mimo myslet si, že státní úřednice bude oplývat takovou mocí, že zastaví policii či evropský úřad proti podvodům OLAF, které po Babišových dotacích a finančních operacích jdou. Ano, ministerstvo má svůj poměrně mocný Finančně analytický útvar, ale paní Schillarová i kdyby chtěla, nemá moc nad tím vygumovat všechny hříchy Andreje Babiše.
Důvodů pro konec Andreje Babiše na postu ministra je mnoho:
Čtěte také:
Čeho se bojí Babiš? Dosud opomíjené kauzy, které mohou šéfovi ANO zlomit vaz
Sobotkův krok znamená jediné. Chce „debabišovat“ ministerstvo financí. Už mu nejde jen o to nemít vedle sebe ve vládě tvář silnějšího rivala. Chce úplně odstřihnout jeho stranu od vlivu na finance. Tedy de facto vyhodit ANO z koalice a přimět hnutí, aby dalo resort nějakému nestrannému úředníkovi. Je to drzé, nesmírně drzé a Babiše to musí vytáčet k nepříčetnosti. Zároveň se proti tomu ale nedá nic dělat. Premiér je v tuzemském systému politicky nejsilnější postava, a ačkoliv to nikdo moc nečekal, Sobotka se začal jako premiér konečně chovat.
Nic na tom nezmění ani žaloba k Ústavnímu soudu, o níž mluví prezident Zeman. Ví, že nemá šanci proti Sobotkovi uspět. A ví, že musí Babiše odvolat. Jediné, co může, je hrát o čas, což také dělá. A ten čas by mohla ČSSD využít ve svůj prospěch k odražení se z dvanácti procent preferencí. Mohla by, kdyby to uměla.
Čtěte předchozí První poslední Petra Weikerta:
