Moravskoslezský kraj čeká přelomové čtyřleté období, v kterém se přiblíží konec „doby uhelné“ a z krize bude hledat cestu také hutnictví. Zemětřesení v regionu právě začíná.
Z kouřících kelímků je cítit svařené víno, z velkých reproduktorů hrají koledy. A všude kolem plno lidí. Vánoční trhy na ostravském Masarykově náměstí alespoň na pár týdnů dokázaly to, co se konšelům dlouhodobě nedaří – vrátit život do centra města. „Je to tady super. Minulý víkend jsme si s dcerou zajely do Prahy na Staromák, ale tady to máme lepší,“ usmívá se asi čtyřicetiletá žena, zatímco si u stánku kupuje zelené jmelí.
I tenhle krátký rozhovor stačí, aby člověk pochopil, co vlastně znamená ten „region razovity“. Sousloví velmi často používají politici, když mají říct, čím je Moravskoslezský kraj zajímavý. Jde o bezmezný patriotismus řady místních. Ostravu považují za nejlepší místo k žití.
Jenže je otázka, jak dlouho ještě. Statistické údaje hovoří jasně – Moravskoslezský kraj silně krvácí. Od roku 1995 odtud odešlo už více než 80 tisíc lidí. Zatímco v roce 2011 činil průměrný věk obyvatel regionu 40,9 roku, loni už to bylo 42 let. A ve stejném období klesl jejich počet z 1 230 613 na 1 213 311. Model vypracovaný Českým statistickým úřadem vypočítal, že v roce 2050 jich bude už jen 978 tisíc. A průměrné stáří stoupne na 50 let.
Doba uhelná
Nejde ale o jedinou potíž, do příštích let se jich nakumulovalo mnohem víc. Nové krajské vedení v čele s Ivo Vondrákem (ANO) se musí připravit na velké otřesy.
A začnou hned po Novém roce. Datum 31. března 2017 všem staromilcům krutě připomene, že končí doba uhelná. Společnost OKD zavře Důl Paskov, poslední šachtu v ostravské části revíru.
A postupně budou následovat i další provozy na karvinské straně. „Podle neoficiálních informací se odhaduje při postupném útlumu těžby snižování počtu zaměstnanců v rozsahu zhruba jeden tisíc osob každý rok,“ stojí v dokumentu, který pro vládu připravil Jiří Cienciala, její zmocněnec pro Moravskoslezský kraj.
A jak píše dál, nikdo zatím nezaručil, že ani poslední fungující doly nakonec nepřijdou o zákazníky. „Vážným problémem se stává dovoz polského – státem dotovaného – uhlí, kterému nelze v České republice cenově konkurovat. Není nijak zajištěno, aby tradiční odběratelé uhlí z Karvinska nepřešli na polské uhlí, a nezlikvidovali tak OKD,“ upozorňuje zmocněnec.
Přečtěte si rozhovor s novým hejtmanem:
Ivo Vondrák: Jak udělat z horníků ajťáky
Hejtman Ivo Vondrák tvrdí, že v kraji dnes pro propuštěné havíře existují volná místa a rozbíhá se systém rekvalifikací. Je však otázkou, kolik z nich skutečně do nové práce nastoupí. Vláda sice schválila plán, podle nějž budou horníci ještě tři roky po odchodu ze šachty dostávat až osm tisíc korun měsíčně, ale na výplatu, na niž byli zvyklí z OKD, se už asi nikde nedostanou.
A zatímco se politici v posledních letech soustředili na klopýtající těžbu uhlí, objevila se v regionu další rána. Do krize se dostává hutnictví, obor mnoho desítek let provázaný s černým uhlím. Za citelným poklesem zisku českých oceláren – mezi lety 2014 a 2015 spadl z 10,2 miliardy na 3,1 miliardy korun před zdaněním – může levná surovina z Číny.
Poměrně bolestivé zjištění bylo, když do úpadku sklouzlo několik podniků z holdingu Vítkovice Machinery Group Jana Světlíka. V ohrožení je téměř 1500 pracovních míst. Světlík se do smyčky dostal i kvůli projektu turecké elektrárny Adularya. Například za vícepráce v hodnotě několika stovek milionů neviděl ani korunu.
Surovina budoucnosti
Experti se shodují, že základem je, aby v regionu zůstávali vzdělaní mladí lidé. Ti dokážou oblast znovu nakopnout. Dnes jejich exodus neovlivňuje jen neradostná sociální situace, ale i špatné životní prostředí a zničené ovzduší.
I když se záchranné plány soustředí především na průmysl, důležitější zřejmě bude důraz na ekologii. A rozhodně nejde jen o tlak na průmyslové podniky. Řešit se musí lokální topeniště, doprava i znečištění z Polska.
Zánik těžebního průmyslu je proto ideální příležitostí, jak rozjet novou éru regionu. Za svůj rozvoj vděčí černému uhlí, surovina budoucnosti se ale jmenuje čistý vzduch.