BusinessWeek se pustil do louskání čísel, aby posoudil možná pro a proti
Nepříliš známé firmě zabývající se investičním poradenstvím Institutional Shareholder Services (ISS) se patrně podařilo to, nač by nestačily ani miliony dolarů vynaložené na kampaň podporující akvizici: vychýlit jazýček vah ve prospěch napadané koupě společnosti Compaq Computer firmou Hewlett-Packard (HP). V úterý 5. března totiž tato poradenská firma z marylandského Rockvillu doporučila, aby institucionální investoři, kontrolující 23 procent akcií společnosti HP, hlasovali ve prospěch fúze. Nikde sice není psáno, že tak učiní všichni, ISS však už v minulosti výrazně ovlivnila nejeden výsledek hlasování. Pod tlakem se tak ocitá člen představenstva a odpůrce akvizice Walter Hewlett, který naopak přesvědčil vlastníky 21 procent akcií, aby se postavili proti. „Kdyby byl poměr obrácený, byl by s fúzováním dávno konec,“ komentuje to Steven Milunovich, analytik společnosti Merrill Lynch & Co. „Teď je to jako při sázení na dostihy.“
Akcionáři si přitom svého favorita budou muset vybrat už brzy. Od vydání doporučení do okamžiku hlasování 19. března budou z obou táborů sílit hlasy pro i proti plánovanému obchodu za 22 miliard USD. Pro 900 tisíc akcionářů firmy HP může být úsilí proklestit se houštinou argumentů a protiargumentů stejná dřina jako zdolávání štítů Skalistých hor. Dokonce i burzovní analytici se zdráhají vyčíslit, jak by mohlo společné hospodaření sloučených firem vypadat. Nezbývá tedy než se ptát: Dá doposud největší fúze technologických podniků vzniknout počítačovému kolosu, anebo dalšímu pofúznímu zmatku?
Z finančního rozboru, který zpracoval BusinessWeek za pomoci Banc of America Securities, vyplývá, že bude-li HP pokračovat osamoceně, v nejbližší budoucnosti poroste rychleji a bude ziskovější. V dlouhodobější perspektivě by však zisky dua HP-Compaq mohly být o poznání tučnější. To ovšem jen za předpokladu, že se obě impéria podaří sloučit hladce, aniž by ztratila na dynamice nebo se slila do zpackaného hybridu.
Pro opatrnějšího investora je bezpečnější vsadit na sólovou dráhu HP. Kdyby se ekonomické klima vyvíjelo příznivě, mohl by čistý zisk společnosti v kalendářním roce 2002 dosáhnout 2,3 miliardy USD, tedy o 54 procent více než zhruba před rokem. Sloučený subjekt by byl sice podstatně větší, nicméně výnosy by stouply méně výrazně - zisky by se v roce 2002 zvedly jen o 50 procent na 2,7 miliardy USD. A protože by fúzí podstatně vzrostl počet vydaných, ale dosud neuhrazených akcií HP, činil by zisk na akcii samostatného HP 1,17 USD, zatímco u sloučeného subjektu jen 0,89 USD.
Pro odvážného investora, který věří, že si management s integrací firem poradí, má fúze svou logiku. Výnosy celku HP-Compaq by už od roku 2004 mohly začít růst daleko energičtěji. V té době by se sloučeným firmám mohlo podařit zvýšit zisk o 30 procent na 5,6 miliardy USD. Naproti tomu samostatně hospodařící společnost HP by ve stejném roce mohla dosáhnout čistého příjmu 3,4 miliardy USD, což značí pouze desetiprocentní růst výnosů. „Pokud se to HP povede, cena akcií by se mohla vyšplhat ke 30 dolarům,“ říká investor, který od 1. ledna nakoupil více než deset milionů akcií. Dnes se jejich cena drží na 20 USD za kus.
Při realizaci tak složité fúze se toho však může hodně pokazit: šéfové nového subjektu musejí dokázat řídit produkci natolik rozmanitou, že obsáhne inkoustové tiskové kazety za 25 USD i superpočítače za tři miliony, a současně se vypořádat se sociálními aspekty. Z výplatních listin bude totiž třeba vyškrtnout minimálně patnáct tisíc zaměstnanců. Není divu, že i viceprezident ISS Patrick McGurn tvrdí: „Moje první reakce [na loňské zářijové oznámení fúze] byla stejná jako Walterova. V první chvíli mě napadlo, že si dělají legraci.“ Ovšem po dvaceti schůzkách a nesčetných hodinách podrobného studia plánu managementu na vzájemné propojení společností se tým poradenské firmy přidal na stranu vedení. McGurn k tomu podotýká: „Naše důvěra dostoupila takové úrovně, že jsme riziko označili za zvládnutelné.”
Podle statistik je snadné pochopit, proč se fúze analytikům ISS zamlouvá. HP by totiž vedle největšího tržního podílu na trhu tiskáren, PC, ale i archivace a zálohování dat byl také druhým největším výrobcem serverů a třetím nejrozsáhlejším poskytovatelem technologických služeb. Firemní sňatek by zdvojnásobil počet prodejců na patnáct tisíc, a HP by díky tomu namísto dnešních několika stovek nejbohatších společností mohl přilákat podnikové klienty všech velikostí. „Bez fúze by HP neměl dostatek prodejců na to, aby konkuroval Sunu nebo IBM,“ tvrdí analytik společnosti JB Ventures John B. Jones.
Největší výhrou by však byly zdroje likvidních prostředků. Nový počítačový Goliáš by totiž neměl jen jednu, nýbrž hned dvě „dojné krávy“. Z devítimiliardového trhu s inkoustovými tiskovými kazetami firmě HP každoročně přitéká přes dvě miliardy dolarů zisku. Fúze by kromě toho dala vzniknout dvakrát větší divizi oprav počítačů, než jakou disponuje HP dnes a z níž jí ročně plyne zisk v hodnotě jedné miliardy. Společnost tvrdí, že by pak nový subjekt mohl věnovat na výzkum a vývoj více než čtyři miliardy dolarů. Tedy o 2,6 miliardy více, než HP vynakládá nyní.
Z obrovských úspor nákladů by královsky těžili rovněž investoři. HP prohlašuje, že zrušením nadpočetných administrativních oddělení by se roční úspory do roku 2004 vyšplhaly na 2,5 miliardy USD. Větší část miliardových nákladů na fúzi by si tak společnost pravděpodobně odepsala již v roce 2002. Dále se firma domnívá, že v důsledku rušení přebytečných sortimentních skupin a útoku konkurentů, kteří budou v mezičase, kdy se vedení bude soustřeďovat na fúzi, usilovat o přetáhnutí jejích zákazníků, klesne v letech 2002 a 2003 odbyt o pět procent. Dokonce i kdyby tržby za tyto dva roky sklouzly o 7,5 procenta (což se spíše blíží odhadům většiny analytiků), čistá marže HP by podle analýzy BusinessWeeku přesto v roce 2004 vzrostla z dnešních 3,4 na 6,5 procenta.
To je ta optimističtější verze. Řada věcí se však nemusí povést. Pro začátek například není zaručeno, že fúze najde lék na to, co HP na trhu počítačových služeb a produktů pro podnikatelskou klientelu v objemu 9,2 miliardy USD skutečně trápí. V sektoru, zahrnujícím servery, archivaci a zálohování dat a software, totiž firma za čtvrtletí končící 31. lednem vykázala provozní marži minus osm procent, zatímco v předchozím kvartále si do účetní knihy vepsala minus šest procent. A na obzoru se rýsují další potíže. Dnes jí z třetiny obchodů s velmi výkonnými servery s operačním systémem Unix plyne slušná zisková marže, přičemž spolu s firmou Sun Microsystems drží největší tržní podíl v oblasti. Většina analytiků ale očekává, že poté, co podniky obnoví investice do technologického vybavení, předčí ji na tomto poli Sun a IBM, protože oba rivalové nabízejí novější modely Unixu. Zároveň obchodování se servery vybavenými procesory Intel v objemu 1,6 miliardy dolarů je nadále zdrojem červeného inkoustu.
Koupě Compaqu firmě pomůže, ovšem není jasné nakolik. Pro začátek uveďme, že i Compaq má na trhu produktů a služeb pro podnikatelskou klientelu určité problémy. V roce 2001, kdy vyschl tok výdajů firem na technologické vybavení, poklesl prodej v sektoru o 25 procent. Podle společnosti Gartner navíc loňské agresivní snižování cen serverů ze strany Dell Computer a IBM ukrojilo ze 14,8 procenta tržního podílu Compaqu celé jedno procento. Standardní servery vybavené procesory Intel, v jejichž prodeji si Compaq drží čelnou příčku, se rychle stávají komoditou s nepatrnou ziskovou marží.
Carlton S. Fiorina, generální ředitelka HP, je přesvědčena, že než se snažit před trendem utéct, je lepší se jej pokusit zvrátit ve svůj prospěch. Zatímco dnes převážná část zisku v odvětví plyne z prodeje serverů se systémem Unix pro náročné zákazníky, časem budou většinu funkcí schopny zajišťovat i levnější servery s procesory Intel, využívajícími nový čip Itanium a software Windows nebo Linux. Zatímco na trhu se systémy Unix se očekává šestiprocentní růst, trh s modely vybavenými Windows nebo Linuxem podle Fioriny poté, co se osvědčí i v náročnějších počítačových úkolech, poroste o 20 procent ročně. Společnost International Data, zabývající se průzkumem trhu, dokonce očekává, že celosvětový výnos z prodeje serverů vybavených Windows a Linuxem do roku 2005 předstihne zařízení s technologií Unix.
I za předpokladu, že plán Fioriny bude fungovat, cesta k cíli nebude bez překážek. Proč? Novince firmy Intel, čipu Itanium, se nedaří uchytit tak, jak HP a Compaq doufaly. Čip je rychlý, ovšem programů, jejichž operační systém by jej využíval, zatím mnoho nevzniklo. Než čip přijme široká počítačová veřejnost, uplynou pravděpodobně nejméně tři roky, jak usuzuje výkonný viceprezident společnosti Compaq Michael Winkler. Vzhledem k tomu, že obě společnosti oznámily, že zhruba do roku 2005 přestanou v serverech pro náročné systémy používat vlastní čipy, začnou se zákazníci, kteří potřebují poslední výkřiky technologické módy se špičkovým výkonem, možná poohlížet po nových modelech IBM nebo Sunu. Vzhledem k tomu, že základem projektů v oblasti IT je u celé řady podnikových klientů především velký server, HP by mohla přijít i o příjmy z archivace a zálohování dat, softwaru a servisu. „Neúspěch čipu Itanium by vedle zhoršeného výnosu zároveň vážně ohrozil schopnost HP vystupovat jako dodavatel komplexních řešení IT,“ říká Joel Wagonfeld, analytik společnosti Banc of America Securities.
Začlenění jednotky osobních počítačů Compaq v hodnotě 15,2 miliardy USD představuje ještě větší riziko. Na první pohled vypadají statistiky slibně. Jak uvádějí analytici z NPD Intelect, fúze by k výnosné produkci domácích osobních počítačů HP s padesátiprocentním podílem na maloobchodních prodejích v USA přidala Compaq, kapitálově slušně vybavenou dvojku na trhu počítačů pro podnikový sektor (první pozici zaujímá firma Dell). Ve prospěch Compaqu ostatně hovoří i jeho současná horečná aktivita zaměřená na dosažení supervýkonnosti: firma využívá možností outsourcingu, zefektivňuje distribuci a podporuje prodej po internetu. Vloni se Compaqu podařilo zdvojnásobit obrátkovost zásob - údaj vyjadřující kolikrát za rok projdou veškeré produkty firmy jejími výrobními prostory - na 62, ovšem na Dell s hodnotou 97 dosud nedosáhl.
V Compaqu se toho musí změnit daleko více. Navzdory zmíněnému pokroku zaznamenala v roce 2001 jeho divize PC ztrátu ve výši 587 milionů USD. Má-li Fiorina z prodeje PC skutečně vyšetřit na zamýšlený tříprocentní provozní zisk, bude nutné, aby Compaq zvýšil úspory z efektivity a HP jeho příkladu následoval. „Compaq i celé odvětví musí být rentabilní. Máme ještě značné rezervy,“ přiznává generální ředitel Compaqu Michael D. Capellas, „Je nejvyšší čas to napravit.“ Budou-li se však prodeje HP i nadále do značné míry uskutečňovat prostřednictvím počítačových dealerů, udrží si Dell se svým úsporným modelem výrazně výhodnější postavení, a to mu v budoucnu umožní bez jediné kapky potu rozpoutat cenovou bitvu o zákazníka. Jak říká generální ředitel společnosti Michael S. Dell: „Dell má značný náskok a neustále ho zvyšuje.“
Pokud jde o postavení na trhu služeb, akvizicí Compaqu si HP pomůže jen zčásti. Fúze zdvojnásobí aktivity společnosti na poli údržby a podpory. V ostatních oblastech služeb, jako je poradenství či outsourcing, velkým přínosem nebude. Ve sloučeném podniku z těchto aktivit poplyne méně než 20 procent výnosů ze služeb. Vzhledem k tomu, že právě ony jsou klíčem k opatřování významnějších kontraktů s vládními i obchodními organizacemi, bude podle analytiků pro HP zřejmě nutná další akvizice a ta se bezprostředně po sloučení s Compaqem jeví jako nepravděpodobná.
Čeho by na druhou stranu mohl dosáhnout HP ve stávající podobě? Za prvé, řada analytiků se shoduje, že kdyby se společnost za každou cenu nesnažila ovládnout co největší část trhu, mohla by omezit ztráty z prodeje PC a serverů. Podle názoru Martina Reynoldse, analytika společnosti Gartner, by se HP naopak vyplatilo zabezpečit si zisk tím, že se místo na cenovou konkurenci zaměří na udržení cenové hladiny. To by možná odradilo spořily, jimž jde o co nejnižší cenu, ne však zákazníky, jejichž nároky jsou komplexnější a kteří jsou ochotni k vyšším investicím. Vezměme si jako příklad leteckou společnost, která chce svým klientům zpříjemnit let četbou časopisů šitých každému přímo na míru. Tisk a výroba by probíhala přímo na letišti, stačilo by jen určit téma, řekněme souhrn článků zabývajících se bojem HP o ovládnutí Compaqu, které v posledním týdnu otiskly celostátní deníky. Takový systém by vyžadoval celou soustavu serverů, paměťové techniky, softwaru, tiskáren a poradenských služeb. Společnosti, jež by takové komplexní řešení zaujalo, by zřejmě akceptovaly i poněkud vyšší cenu počítačů HP. Ve firmě se momentálně takový systém testuje.
Ve své specializovanější podobě by HP rovněž mohl více těžit z licenčního prodeje svých tiskáren. Společnosti se podařil krok správným směrem v podobě inkoustových tiskáren se zdokonaleným rozlišením a multifunkčních zařízení (tiskárna, kopírka a fax v jednom). V posledním čtvrtletí činil jejich podíl na celkem pětimiliardových prodejích tiskových technologií 32 procent. A protože barevný tisk fotografií spolyká více inkoustu než běžné dokumenty, stimuluje obchod s inkoustovými tiskárnami také prodej vysoce ziskových inkoustových tiskových kazet.
Pokud jde o tisk, budoucnost HP se rýsuje v růžových barvách - jestli se ovšem společnost nenechá příliš rozptýlit záležitostmi spojenými s fúzí. Vedení nedávno upozornilo na fakt, že v oblasti komerčního tisku vznikají na tiskárnách typu HP pouhá čtyři procenta dokumentů. Zbytek - školicí manuály, výroční zprávy a reklamní letáky - obstarávají ofsetové tiskárny, které si za své služby účtují úctyhodné sumy. Už řadu let se HP zaobírá myšlenkou na změnu: poskytnout organizacím méně nákladné tiskárny, které se kvalitou vyrovnají ofsetovým, ale budou přímo zabudovány do firemního informačního systému.
Bude HP schopen svou vizi realizovat? Ať dopadne hlasování o sloučení jakkoli, Fiorina se o to pokusí. Jen několik dní po zveřejnění úmyslu koupit Compaq oznámila společnost převzetí Indigo Technologies, výrobce velmi rychlých a kvalitních tiskáren s ročním obratem ve výši jedné miliardy dolarů. Půdu pro zavádění co nejucelenějších aktivit připravuje již druhým rokem Bill McGlynn, šéf divize zaměřené na nové příležitosti v oblasti komerčního tisku. Asistuje velkým podnikům při zavádění tiskových technologií a nezbytného příslušenství: serverů, softwaru pro sledování a realizaci vztahů a kontaktů se zákazníky (customer-tracking software) a poradenských služeb. Pokud se McGlynnovi do pěti let podaří dosáhnout pětimiliardového obratu, jak si předsevzal, mohly by provozní marže u tiskáren, serverů a další techniky do roku 2004 zvednout roční zisk o 200 milionů USD. „Jedinečnost HP spočívá v jeho schopnosti poskytovat komplexní služby,“ chválí společnost profesor Frank Romano z ústavu pro řízení a výzkum tisku na Rochester Institute of Technology.
Bude Compaq pro HP v tomto směru představovat pomoc, anebo přítěž? Zastánci fúze pochopitelně tvrdí, že koupě přinese výhody, i kdyby neměla HP zajistit nic kromě dvojnásobného množství potenciálních kupců z řad manažerů IT. Analytici se přesto netají obavami, že si management kvůli starostem s fúzí nenajde na využití skýtajících se příležitostí čas. Proces budování superpočítačové firmy s ambicí konkurovat hypervýkonnému Dellu i technologicky zdatnému IBM totiž může zaměstnat veškerou mozkovou kapacitu celého managementu. Stejně jako před majitelem restaurace, jehož cílem je získat převahu jak nad místním McDonaldem, tak nad luxusním podnikem Le Cirque, leží i před vedením společnosti nelehký úkol. A před akcionáři obtížné rozhodování.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
