Slovácký region letos nemá na dobré zprávy štěstí. Počátkem roku se dostal na pokraj konkursu kdysi největší producent civilních letadel v zemi, Letecké závody Kunovice (EURO 5/2004), v létě vyvrcholila úplatkářská aféra ve fotbale postihem uherskohradišťského klubu 1. FC Synot (EURO 19/2004), předminulý týden začal soud s Josefem Kozumplíkem, majitelem kunovického producenta kol Joko. Ten nyní stojí před soudem kvůli zhruba čtyřiadvacetimilionovému dluhu na daních, sociálním a zdravotním pojištění a hrozí mu až osmileté vězení.
CykloMiss.
Osmatřicetiletý Kozumplík se v cyklobyznysu pohybuje od začátku devadesátých let. Začít vyrábět bicykly bylo alespoň pro něj logickým krokem. K oboru měl blízko, za totalitního režimu zkoušel štěstí jako cyklista, lepších sportovních výsledků dosáhl jako triatlonista. Jeho obchodnickou kariéru odstartovalo v roce 1991 založení společnosti Joko (název firmy je odvozené od prvních písmen jeho jmen). Kunovická společnost začala produkovat stejnojmenná kola a Kozumplík byl v polovině devadesátých let považován v rámci slováckého regionu za úspěšného podnikatele.
Joko sponzorovalo soutěž Miss České republiky, v roce 1996 firma založila vlastní profesionální cyklistickou stáj a Kozumplík vyrukoval s úmyslem vybudovat největší kolařské impérium v Česku. „Chceme vyrábět až 350 tisíc kol ročně a kralovat českému trhu,“ prohlásil, když ke kunovické firmě přikoupil sobotínský Velamos a poté i Favorit Rokycany. Postupně začal budovat obrovský propletenec společností, provázený nejasnými převody majetku a obchodních značek zmiňovaných cyklofirem.
Do Vaduzu.
Ještě v první polovině 90. let byl Velamos Sobotín s roční produkcí čtvrt milionu kol největším domácím výrobcem bicyklů. Přes společnosti EB Brokers, Expandia a Dixon CZ se na začátku roku 1998 dostal do majetku brněnské společnosti Czech Bike. V té sice Kozumplík nefiguruje přímo, ale jedná za ni s dodavateli a například telefonní linky má přesměrované do kunovického Joka. V roce 1998 prodal Czech Bike 90 procent Velamosu společnosti Kovl Kunovice, kterou vlastnil Kozumplíkův bratr Vladislav (i zde je název firmy odvozený od prvních písmen jmen).
V roce 2001 se majitelem Velamosu stala lichtenštejnská společnost Welt Marketing Consulting (WMC) z Vaduzu. Na tom by nebylo nic divného, kdyby WMC nesídlila na zcela stejné adrese jako jiná lichtenštejnská firma S. A. F., která prostřednictvím české společnosti ovládá Joko Bike, další z firem „Kozumplíkovy struktury“. Na Velamos byl na jaře roku 2002 vyhlášen konkurs, který trvá dosud. Podle konkursního správce Marka Třísky však byla ještě před vyhlášením úpadku vyvedena naprostá většina majetku Velamosu na společnosti Czech Bike a Kovl. Produkce bicyklů v sobotínském areálu je v současnosti značně nepravidelná, zakázku od zakázky, pod hlavičkou společnosti Velbike, kterou ovládá Kovl Kunovice.
Zpět na místo činu.
Podobně se do „struktury“ firem kunovického cyklobosse dostal i rokycanský Favorit. Ten byl rozprodán v kuponové privatizaci a přes různé investiční fondy a olomouckou firmu Olpran se na konci roku 1998 dostal do „staré známé“ společnosti Czech Bike. Po jejím prodeji Kovlu a poté lichtenštejnské firmě WMC výroba kol v Rokycanech neustále klesala a na podzim roku 2001 poslal Krajský soud v Plzni kvůli téměř dvousetmilionovým dluhům Favorit do konkursu. Ještě předtím prodala rokycanská společnost podstatnou část výrobní technologie včetně strojů, aniž by následně došlo k zaplacení ceny, kunovickému Joku. Tehdejší majitelé se pokusili pár týdnů před vyhlášením konkursu vyvést asi tři a půl tisíce již vyrobených kol do Czech Bike.
Vzhledem k tomu, že se konkursnímu správci Viktoru Liškovi nepodařilo najít pro rokycanskou továrnu kupce, byla na Favorit vyhlášena dražba. K překvapení všech se do ní přihlásil jediný zájemce, společnost Bike Technology & Public Relations (BTPR), kterou do předloňska ovládal Josef Kozumplík a nyní ji vlastní jeho o rok mladší bratr Vladislav. Favorit byl nakonec vydražen za 25,5 milionu korun a i když se sourozenci neměli k placení, k uhrazení kupní ceny nakonec došlo. „Pan Kozumplík opět začal slibovat, že pro nás dojedná spoustu kontaktů, a že se nemusíme bát o práci. Za první tři měsíce ale nesehnal nic a začal nás posílat domů,“ vzpomíná v časopise Respekt šéf rokycanských odborářů Miroslav Tangler. Letos v červnu výroba ve Favoritu definitivně skončila a BTPR přestěhovala technologie do Kunovic.
Dojel na stát.
S velkými problémy se v současnosti potýká i „domácí“ Joko, které před osmi lety vyrábělo sto tisíc kol ročně a s čtyřiadvaceti vlastními prodejnami ovládalo zhruba pětadvacet procent českého cyklotrhu. „V Kunovicích běží výroba, respektive montáž kol, na minimum. Firma spíš momentálně působí jako velkoobchod,“ tvrdí nejmenovaný zdroj. Týdeník EURO se opakovaně pokoušel kontaktovat Josefa Kozumplíka, bohužel však neúspěšně. Ani internetové stránky Joka nejsou aktivní.
Kozumplíka, na jehož fyzickou osobu byl na podzim roku 2002 vyhlášen konkurs, si začala všímat policie, loni v dubnu dokonce skončil kvůli neplacení daní, sociálního a zdravotního pojištění ve vazbě. Po sedmi týdnech se dostal na čtyřmilionovou kauci na svobodu, je však stíhaný dál a letos 31. srpna stanul před uherskohradišťským okresním soudem. Soudce Martin Turek, který má Kozumplíkův případ na starosti, týdeníku EURO řekl, že odhadovaný dluh státu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám činí asi 24 milionů korun. „Výše způsobené škody je jedním z kritérií při ukládání výše trestu. Trestní sazba se v takovýchto případech pohybuje od dvou do osmi let,“ tvrdí Turek.
Jednání bylo kvůli předvolání svědků odročeno na říjen. „Prozatím proběhlo jen čtení listinných důkazů, samotný spis má již teď přes 3200 stran. Vzhledem k okolnostem není možné očekávat rychlé uzavření případu,“ říká Turek. Podle něj jen státní zástupce navrhuje předvolat asi 30 svědků, například znalce, který by měl z účetnictví Kozumplíkových firem zjistit, zda měl v určitý den dostatek finančních prostředků na zaplacení dluhů.
Devalvace byznysu.
Martin Havlena ze společnosti Universe Agency, která prodává kola Author Bikes, tvrdí, že některá Kozumplíkova obchodní rozhodnutí byla naprosto nesmyslná. „Od začátku dělal tento byznys úplně špatně. Na produkci kol neměl připravenu pořádnou kalkulaci, výroba byla špatně organizovaná, obchody uzavíral nahodile,“ vzpomíná Havlena. Politikou extrémně nízkých cen prý Kozumplík devalvoval českou kolařinu v zahraničí, částečně i lokální trh. „Tím, že byl tlačen na cenu, musel používat nekvalitní materiály nebo výprodejové zboží. Vždy jsem byl spíš rád než nerad, že tu byl, ale posledních pět let se jeho produkty s našimi vůbec nepřekrývaly, neměli jsme spolu problém,“ dodává. Fakt, že budování Kozumplíkova impéria došlo tak daleko, prý ilustruje poměry v Česku. „Mohl s podnikáním v jeden čas skončit a užívat si alespoň nějakých peněz, ale byl zaslepen megalomanstvím, že bude největší a nejlepší. Všechny peníze prodrbal, je to takový Jožka Copperfield. Je ale až obdivuhodné a smutně úsměvné, že došel tak daleko a že mu vše procházelo,“ uzavírá Havlena.
