V České republice žije něco kolem 10,5 milionu obyvatel. Vlastnímu podnikání se pak věnuje zhruba každý desátý, respektive konkrétně 1,07 milionu z nich. Vyplývá to z průzkumu, který na základě dat České správy sociálního zabezpečení vztahujících se ke konci letošního června zpracoval sesterský server Podnikatel.cz.
Z tohoto podhledu se jednalo o dosavadní rekord, jehož rostoucí tendence je patrná již od poloviny roku 2014. Osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které svoji živnost provozují jako hlavní ekonomickou činnost, úřady evidovaly lehce přes 626 tisíc, tedy o necelé čtyři desítky tisíc méně než před 10 lety. Těch, které podnikání berou jako přivýdělek ke stálému zaměstnání, bylo více než 444 tisíc, což je opět absolutní maximum.
Navzdory těmto rekordním číslům by se však našlo i několik na první pohled méně líbivých statistik. Letošní červen, červenec a srpen se do tabulek zapíšou jako měsíce, během nichž bylo tempo zakládání nových živností nejpomalejší za poslední čtyři roky. Ve sledovaném období začalo podnikat „jen“ 14 547 lidí, tedy o bezmála tři tisícovky ekonomicky aktivních osob méně než o rok dříve.
„Zatímco loni v létě panoval po uvolnění krizových opatření ve společnosti poměrně velký optimismus, po podzimních a zimních zkušenostech byli letos Češi opatrnější a do podnikání se tolik nehrnuli,“ vysvětluje příčiny poklesu analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.
Nedávno skončený srpen byl v tomto ohledu druhým nejslabším měsícem vůbec. Na podnikání se v jeho průběhu vrhlo pouhých 4 885 lidí, což je o 1 167 osob méně než ve stejném období roku 2020, kdy mělo Česko za sebou vůbec první vlnu koronavirové nákazy. Horší statistiky letos vykázal už jen měsíc červenec.
Nikoliv útlum, ale stabilizace
Že by se v důsledku slabších prázdninových měsíců začal počet OSVČ snižovat, se však rozhodně říct nedá. Jedná se spíše o „stabilizaci celé situace“, jak podotkla Kameníčková. S menším objemem nově vzniklých živností totiž ubylo i lidí, kteří se podnikání rozhodli přerušit nebo ukončit.
Co se první uvedené skupiny týče, k přerušené své nezávislé ekonomické činnosti se v průběhu uplynulého měsíce odhodlalo celkem 5 126 živnostníků, což je v meziročním srovnání o 2 202 OSVČ méně. Současně s tím se jedná o přibližné stejný počet lidí, jaký úřady evidovaly v období před covidem.
Dobrou zprávou je rovněž skutečnost, že ubývá ukončených živností, a to už několik měsíců za sebou. Během srpna se s podnikáním rozhodlo nadobro seknout 1 723 osob. Ještě v červenci se přitom toto číslo pohybovalo nad hranicí dvou tisícovek. Konečné údaje se ale od těch aktuálních mohou ve výsledku ještě o něco lišit směrem nahoru, neboť informace o tom, kdo ze živnostníků ukončil svoji nezávislou činnost, přibývají v rejstříku s určitou mírou zpoždění.
Na 10 zaniklých živnosti připadá 22 nových
Lepší vypovídací hodnotu poskytne následující ukazatel. Zatímco v roce 2019, tedy posledním předcovidovém, připadlo během letních měsíců na 10 zaniklých živostí 15 nových, letos se daný poměr drží na hranici deseti ku dvaadvaceti.
Překvapením pak není, že největší podíl aktivních živnostníků eviduje napříč republikou Praha, kde se jich nachází celých 18 procent. Po ní následuje s třinácti procenty kraj Středočeský. Na opačném konci žebříčku jsou – z makroekonomického hlediska – tradičně problematičtější regiony, jakými jsou kraj Moravskoslezský a Karlovarský (oba po 10 procentech), respektive kraj Ústecký. V něm má trvalé bydliště jen devět procent tuzemských podnikatelů.
