S přibývajícím počtem lidí na planetě je stále obtížnější zajistit hodnotnou výživu všech obyvatel Země. Český startup Sens Food přišel s řešením udržitelného stravování prostřednictvím potravin, které jsou oblíbené v exotických zemích, ale Evropané se na ně stále dívají poněkud s nedůvěrou – hmyzu.
„Nápad dělat jídlo s hmyzem se zrodil už v roce 2015. Tehdy jsme narazili na knihu Jedlý hmyz vydanou Organizací spojených národů, když jsme ji přečetli, nestačili jsme se divit, proč ještě na regálech supermarketů jídlo s hmyzem není. To jsme se společně s mým spoluzakladatelem Danielem Vachem rozhodli změnit,“ vzpomíná Radek Hušek, spoluzakladatel Sens Foods.
Udržitelnější potraviny
Oba společníci spolu pracovali už v předchozím podnikání. Při studiu vysoké školy založili elektronický obchod, ten pak úspěšně prodali a prostředky použili na investici do Sens Foods.
„Myšlenka nebyla dělat potravinářství. Naše myšlenka byla změnit lidskou stravu na udržitelnější a zdravější. To nás žene od počátku a je hlavní vizí firmy – hmyz jako běžná surovina. Výzva to byla obrovská. Vytvořit produkt, dostat ho na výrobní linky, prodávat přes internet a dostat do supermarketů. Všechno bylo pro nás nové,“ pokračuje Radek Hušek.
Byli byste schopni pozřít hmyz?
Jejich cílem není jen „ekologický“ přínos jejich výrobků. „Každý Sens produkt přináší několik dalších inovací a byl by super i bez cvrččí mouky. Tato hmyzí bílkovina tomu ale přidá bezkonkurenční výživové hodnoty, a navíc ještě obrovskou myšlenku – udržitelný protein, který v roce 2050 nakrmí deset miliard lidí na planetě,“ předpovídá Radek Hušek.
| Proč jíst cvrčky? |
|---|
| Společnost Sens Food vznikla v roce 2015 s cílem představit hmyz jako běžnou stravu. Podle jeho zakladatelů živočišná bílkovina v mnoha směrech svými účinky předčí tu rostlinnou. Bílkovina z cvrčků je stejně kvalitní jako živočišná bílkovina pocházející z masa domácích zvířat. Navíc při jezení hmyzu je riziko přenosu nemocí na člověka minimální, protože cvrčci mají k člověku dále než savci chovaní na maso. Hmyz rovněž obsahuje vysoké množství zdravých tuků, je bohatý na vápník, zinek a takzvané hemové železo, které je lepší než železo získávané z rostlin. Pro chov hmyzu nejsou potřeba žádná antibiotika. Cvrčci potřebují dvanáctkrát méně krmiva než dobytek a o polovinu méně krmiva než prasata i drůbež. |
Na začátku museli vyřešit hlavní překážku, proč žádná jídla s hmyzem nebyla v regálech českých supermarketů. „Celý projekt je založen na překonání mnoha těžkých problémů. Prvním byla legislativa – v České republice se nedal prodávat hmyz. To už jsme zvládli překonat a zlegalizovat produkty s hmyzem, ale tehdy jsme kvůli tomu museli založit firmu ve Velké Británii. Překonávání předsudků je druhý problém, se kterým se setkáváme. A jak vidíme, je to ten náročnější, který nás bude provázet ještě dlouho. Začali jsme se zaměřením na inovativní uživatele, kteří rádi zkoušejí nové věci. Tuto fázi jsme již zvládli a nyní míříme na širší skupinu spotřebitelů,“ popisuje Radek Hušek další postup.
O tyčinky je zájem v Německu
Typickým zákazníkem firmy jsou nyní především mladí lidé ve větších městech, kteří často sportují a vědí, že kvalitní bílkoviny jsou základem stravy. „Další velká skupina zákazníků se snaží nějakým způsobem omezit konzumaci masa nebo snížit dopad své stravy na životní prostředí. Ti vědí, že jeden hovězí steak odpovídá cestě autem z Prahy do Brna. S nimi souzní naše vize, a proto volí naše produkty,“ zmiňuje Radek Hušek.
Protože „hmyzí“ konkurence je na trhu málo, srovnává startup svoje produkty spíše s širší nabídkou kvalitních, přírodních proteinových tyčinek nebo chlebů na trhu. Ale ani tam zatím není nabídka příliš široká. V Česku ani v dalších evropských zemích.
Radek Hušek (uprostřed) a Daniel Vach (vpravo) rozjeli byznys s jídlem připraveným z hmyzu. Kromě zákonů museli překonávat také předsudky zákazníků. U mladé generace už se ale tyčinky z cvrččí mouky prosazují jako zdravá a šetrná alternativa k jiným proteinovým výrobkům.
„Od začátku jsme věděli, že s naším produktem budeme úspěšnější v zahraničí. Nakonec změna stravy se nedá dělat jen v jedné zemi. Úspěšně se nyní orientujeme na Německo, kde jsme v supermarketech Rewe, Edeka nebo Tegut,“pokračuje Radek Hušek.
Kromě západního souseda se chce startup prosadit také v dalších německy mluvících zemích, tedy Rakousku a Švýcarsku, v kompletním takzvaném DACH regionu. Jednání probíhají také s partnery z Británie a mezi cílové regiony patří též Skandinávie.
Od Berlína po Thajsko
Firma má nyní svoje kanceláře v Praze, v Berlíně a v severothajském Čiang Mai. Zatímco v evropských pobočkách firma zaměstnává sedm lidí, v Thajsku pracuje na největší cvrččí farmě na světě dalších šest zaměstnanců. Kromě toho spolupracuje s desítkami specializovaných externistů, od výživových odborníků po konzultanty legislativy nebo designéry.
Startup chce být součástí zásadní změny ve stravování, která podle jeho zakladatelů nyní přichází. „Jsme na prahu třetí evoluce jídla. Po zaměření čistě na chuť, době fastfoodů se lidé zaměřili i na zdraví, což bylo vidět posledních deset let. Nyní ale chtějí víc. Spotřebitelé se zajímají, z jaké farmy pochází maso, jak se chytala ryba do konzervy nebo jestli je obal kompostovatelný. Nechtějí velké značky. Nevěří většině produktů prodávaných v supermarketu. Sens bude lídrem této změny,“ uzavírá Radek Hušek.
Článek vyšel v magazínu Profit
