N e d o s t u p n é ú v ě r y
Ekonomická veřejnost očekává od postupného zlevňování úvěrů oživení. Výrazná neochota bank poskytovat nové úvěry, označovaná ve světě jako credit crunch, však může přidržet ekonomiku v recesi klidně ještě jeden až dva roky. Odborníci se obávají, že tento jev může přerůst v největší hrozbu globální ekonomiky.
Můžete dotlačit krávu k vodě, ale nemůžete ji donutit pít. Tak se dá obrazně charakterizovat situace, kdy Česká národní banka ve snaze podpořit ekonomiku snižuje úrokové sazby, ale její snaha se míjí účinkem. Peníze se sice zlevňují, ovšem nových úvěrů nepřibývá. Důvod je jednoduchý - banky mají dost starostí s těmi starými a raději investují do jistých, byť třeba i méně výnosných dluhových nástrojů. Navíc právě teď se jim naskytla velmi výhodná investice, protože Ministerstvo financí vydalo pětimiliardovou emisi státních dluhopisů s velmi zajímavým úrokem 11,45 procenta.
V aktivech bank tak postupně narůstá podíl státních dluhopisů či pokladničních poukázek na úkor úvěrů. I guvernér ČNB Josef Tošovský minulý týden uvedl, že poslední krok banky, jímž výrazně snížila základní sazby, nebude mít vliv na úvěrovou expanzi, neboť velké peněžní domy jsou nyní opatrné při poskytování úvěrů. Credit crunch svíral například americkou ekonomiku v letech 1991 až 1993 a v tomtéž desetiletí i Japonsko. V obou případech opakované snižování úrokových sazeb neoživovalo hospodářství a resece se protahovala. Teď se na novém kontinentu opět vynořuje credit crunch ze záhrobí a zasahuje finanční sektor. Důvodem je krach jednoho z velkých takzvaných hedge funds. Ten si půjčoval u bank a investoval do cenných papírů. Jeho krach ohrozil věřitele a ti už nechtějí úvěrovat finanční sektor. Za mořem se proto začíná odvíjet diskuse, zda snížení úrokových sazeb tamní centrální bankou Fed bude mít žádaný účinek. Místopředsedkyně Fed Alice Rivlinová minulý týden prohlásila, že tato banka monitoruje finanční trhy, zda nevykazují známky kritického nedostatku úvěrů, jinak řečeno credit crunch. Svět se nyní bojí, že se nedostatek úvěrů rozšíří do všech ostatních sektorů a stane se největší hrozbou globální ekonomiky.
Podle člena představenstva společnosti Patria Finance Vladimíra Kreidla se naše ekonomika ocitla nyní ve stejné situaci a levnější peníze nepovedou k jejímu rozhýbání.
Strach
Banky v současné době řeší problémy s dostatečnou kapitálovou přiměřeností (poměr kapitálu banky k rizikově váženým aktivům), a to lze buď posílením kapitálu, nebo tak, že banky zastaví poskytování nových úvěrů, uvedl Kreidl. „Peněžní ústavy přitom tvrdí, že v období recese nelze poskytovat nové úvěry. Prostě se bojí. Navíc je tlačí ke zdi i nové opatření centrální banky, které jim přikazuje tvořit stoprocentní rezervy ke všem ztrátovým úvěrům jištěným nemovitostmi, což klade nesmírně vysoké nároky na tvorbu rezerv, dodal.
Meziroční přírůstky objemu nových korunových úvěrů se v naší ekonomice snižují již dobrých pět let (viz graf). Zatímco například v létě 1993 dosahovaly až dvaceti procent, letos to bylo méně než pět procent. I přírůstky všech úvěrů poskytnutých do naší ekonomiky, tedy včetně zahraničních, mají klesající tendenci. Zahraniční půjčky sice v minulých letech přibývaly mohutněji, ale i ty letos výrazně ochably. Credit crunch by mohl v příštím roce změnit přírůstky na absolutní úbytky úvěrů.
Facky z obou stran
Českou ekonomiku tak může po delší době potkat situace, s níž už nepočítala. V uplynulých letech ji trápila vysoká cena peněz, zatímco poptávka byla nad-měrná. Letos se situace otočila. Začátkem roku nastal prudký pokles poptávky a centrální banka od jara pomalu snižovala své sazby. Trh ji ve zlevňování peněz dokonce předstihl. Základní sazba mezibankovního trhu PRIBOR klesala rychleji než základní sazby centrální banky. Credit crunch a ochabující poptávka v západní Evropě teď mohou způsobit situaci, kdy bude dostávat facky z obou stran. Nebude poptávka a nebudou ani úvěry.
Experti naznačují, že nedostatek úvěrů je již hlavním problémem exportérů. Podle nich mají leckteří zakázky i přes nepříjemnou sílu koruny, ovšem nejsou s to profinancovat výrobu. Nakonec jeden z našich největších podniků, ZPS Zlín, je dobrým příkladem. Je schopen vyrábět i prodávat, ovšem jeho finanční náklady jej táhnou pod vodu. Také ČKD není ani po restrukturalizaci schopno sehnat nové peníze.
Konec zlatých časů
Neochota bank půjčovat spolu s vysokou cenou úvěrů již naši ekonomiku negativně ovlivnila. Výrazně se podílela na poklesu stavební výroby i omezení růstu průmyslu, který se jinak hřál na výsluní akcelerujícího exportu. Restrikce, částečně řízená centrální bankou přes úvěry a částečně samovolná kvůli rostoucí neochotě bank půjčovat, zatlačila do propadu i maloobchod. Podle Kreidla se totiž první známky credit crunch objevují již od jara.
Credit crunch bohužel nastupuje v době, kdy by jediný motor naší ekonomiky - průmysl tažený exportem - začal zřejmě oslabovat i z jiných důvodů. Především v zimě by měla nastat krize poptávky v Evropské unii, do níž směřuje většina exportu. Svůj vliv může mít i pokles nebo zastavení růstu v sousedním Slovensku. Kritický nedostatek úvěrů tento vliv ještě znásobuje.
Světlo v tunelu
Jediné, co by tak mohlo v příštím roce pomoci, je očekávané zvýšení reálných mezd. K tomu určitě dojde v rozpočtové sféře a zřejmě i mimo ni. Protože letošní rok se nesl ve znamení poklesu reálných příjmů, pro ten příští lze čekat zesílení tlaků na zvyšování platů. Když nic jiného, své jistě odpracuje výrazný pokles inflace. Analytici celkově očekávají zhruba tříprocentní přírůstek reálných příjmů.
„Je to jediné světlo v tunelu. Je však otázkou, za jak dlouho lidé přizpůsobí své výdaje změně ve svých příjmech, upozorňuje Kreidl.
Kromě tohoto argumentu je zde také očekávaný růst nezaměstnanosti a skepse a strach, který to mezi lidmi vyvolá. Maloobchod se ale zřejmě již dotkl dna, a pokud neporoste, bude snad alespoň stagnovat. Ať tak či onak, prognózy, které hlásají v příštím roce růst hrubého domácího produktu až ke dvěma procentům, se ve světle nové situace zdají být přehnaně optimistické. Český statistický úřad již zareagoval a dnes má představit revizi své dosavadní předpovědi, jež se pohybovala mezi jedním a dvěma procenty. Naopak optimistické zůstává ministerstvo financí s 1,8 procenta. Nejpesimističtější je The Economist. Ten počítá s osmi desetinami.
Koruna nezůstane stranou
Důsledků credit crunch nemusí zůstat ušetřena ani koruna. Její kurz může začít výrazněji klesat. Tím, jak nižší sazby nebudou mít žádné účinky na ekonomiku, bude je zřejmě centrální banka dál snižovat a atraktivnost vysokých výnosů z korunových vkladů klesne. „Díky nízkým úrokům a dlouhotrvajícímu poklesu bych si dovedl představit korunu na devatenácti za marku. Nebude to ale hned, protože investorům se zhroutily takové trhy, jako je Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. To ponechá vklady v českých bankách stále poměrně výnosné při relativně malém riziku. Koruna tak může zůstat třeba ještě čtyři měsíce silná, ale pak přijde prudký pokles, tvrdí Kreidl. Vedle snižování úroků může poklesu kurzu koruny napomoci i očekávání zvratu v dosud pozitivním vývoji obchodní bilance. Navíc možný nárůst maloobchodu může podnítit vyšší přírůstky dovozu, a tím opět podpořit prudký pokles koruny.
Trh očekává další pokles úroků. Je to zřejmé z vývoje na mezibankovním trhu, kde například roční sazby jsou i po posledních krocích Tošovského ústavu až o procentní bod nižší než sazby krátkodobé, třeba měsíční. Odstup se snížil proti původnímu stavy pouze zhruba o půl procentního bodu. Trh je tedy přesvědčen, že úroky půjdou během krátké doby dolů a v dnešních dlouhodobých sazbách vidí dobrou příležitost pro výdělek.
Investoři se tedy zatím zřejmě příliš neobávají ani možného znehodnocení naší měny. Při investicích do koruny totiž odečítají od slíbeného výnosu riziko poklesu kurzu při zpětném převodu investice z korun do marek či dolarů.
Očekávání analytiků, že uvolnění měnové politiky ČNB může vést k rok očekávané devalvaci někam k dvaceti korunám za marku, může být jen další falešnou předpovědí. Ostatně i samotné kroky centrální banky z minulého pondělí vedly zatím spíše k tlakům na posílení naší měny.
Očistná lázeň
Credit crunch a jím udržovaná dlouhotrvající stagnace nemusí mít jen negativní dopady. Může přinést další pročištění ekonomiky a přinutit vlastníky a manažery podniků k hledání strategických partnerů. Díky pokroku ve změnách vlastnických vztahů v českém hospodářství může jít o lázeň očistnou a nikoliv likvidační. Lze přitom očekávat, že dopadne především na menší a střední podniky. Ty velké, pokud splácejí, si totiž přístup k úvěrům zachovají lépe.
„Velkou část malých a středních podniků převzaly zahraniční banky. Velkým domácím ústavům se tak zvýšil podíl těch, které za moc nestojí, a nebudou jim chtít půjčovat, dodává k tomu analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl. „Na velké klienty pobočky zahraničních peněžních ústavů nemají dostatečnou bilanční sumu, a tak se domácí obři soustředí spíš na ně. Jestli to vše bude očistnou lázní, nevím. Restrikce totiž postihuje spíš ty, kteří platí, a ti, kteří by měli zmizet, coby úmyslní neplatiči, zůstávají. Možná jsme pokročili v restrukturalizaci stále ještě málo na to, aby byla recese očistnou, uzavírá.
Meziroční přírustky bankovních úvěrů (30 KB)
