Po šesti krizových letech se francouzská banka Crédit Lyonnais zbaví státní pupeční šňůry. Mělo by se to stát do konce prvního pololetí. Privatizace je jedním z požadavků Evropské komise výměnou za souhlas s masivní státní podporou, které banku zachránily od pádu. Týden po překvapivém návrhu Banque Nationale de Paris (BNP), který spočívá ve vytvoření trojaliance s Paribas a Société Générale, zveřejnila francouzská vláda svůj úmysl zahájit privatizaci státní Crédit Lyonnais.
Cílem vlády je vytvořit „tvrdé jádro spřátelených akcionářů , kteří by ovládali v bance 30 až 33 procent jejích akcií. Další část by byla ještě před létem uvedena, pokud to podmínky dovolí, na burzu, a podíl státu by se měl zúžit pod deset procent. Na zaměstnance by měl taky připadnout desetipro centní díl, sdělilo francouzské ministerstvo financí.
O členství ve skupině akcionářů, kteří by mohli ovládnout až třetinu banky, už projevily zájem francouzské banky Paribas, Société Générale, BNP a Crédit Agricole stejně jako německá pojišťovna Allianz či francouzská AXA. Signály zájmu však přicháze jí i od dalších ústavů, které se chtějí podílet na „otevřené, průhledné a nediskriminační privatizaci, jak ji hlásá vláda. Francouzský kabinet vedl dlouho spor s bruselskou Evropskou komisí o státní pomoci bance, která tím získávala náskok před konkurencí navzdory špatným aktivům. Komisař pověřený hospodářskou soutěží Karel van Miert vyčíslil, že na záchranu banky vydal stát od roku 1995 patnáct až dvaadvacet miliard e ur. Rozhovory s komisí nakonec skončily kompromisem. Banka se vzdala některých svých zahraničních dcer a soustředila se na hlavní dvě aktivity: drobné bankovnictví ve Francii a investiční bankovnictví v zahraničí.
