Téměř polovinu z každé koruny, vynaložené na pracovní místo, získává stát Daňové zatížení práce je v České republice nebezpečné hlavně proto, že je skryté. Ani zaměstnanec si často neuvědomuje, že stojí firmu nejméně o třetinu více, než kolik ukazuje jeho výplatní páska.
Téměř polovinu z každé koruny, vynaložené na pracovní místo, získává stát
Daňové zatížení práce je v České republice nebezpečné hlavně proto, že je skryté. Ani zaměstnanec si často neuvědomuje, že stojí firmu nejméně o třetinu více, než kolik ukazuje jeho výplatní páska.
Víme, kolik peněz vyplácí firma svým zaměstnancům? Zdánlivě jednoduchá otázka, přesnou odpověď však zná kromě zaměstnavatele málokdo. Rozhodně to není částka, která odpovídá hrubé mzdě. Zaměstnavatel platí za každého zaměstnance ještě odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Upravme hrubou mzdu
Z pravicové strany politického spektra se již delší dobu ozývají návrhy, aby se do hrubé mzdy zaměstnance započítávala i ta část pojistného, kterou hradí zaměstnavatel. Pak by totiž zaměstnanci teprve pochopili, jak vysoké jsou odvody do sociálního a zdravotního systému (26 procent hrubé mzdy na sociální pojištění, 13,5 na zdravotní pojištění). Daňové zatížení by přestalo být skryté a lépe by se proti němu bojovalo. „Daňové sazby v České republice sice na první pohled vypadají přiměřeně, existuje ale skryté zdanění práce v podobě pojistného placeného firmami. Celkové zatížení práce v České republice patří k nejvyšším nejen mezi zeměmi střední a východní Evropy, ale je vysoké i ve srovnánmí se zeměmi EU,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Online.
Z evropských států je práce více zatížena jen v Dánsku a Německu. Srovnatelná s ČR je v Belgii. V Maďarsku a Polsku je zatížení práce zhruba o deset procentních bodů nižší. Na Slovensku je oproti ČR poloviční.
„Pokud sečteme všechny náklady na pracovní sílu, vyjde nám, že Česká republika patří mezi relativně drahé země. Stát získá z každé koruny, kterou firma vynaloží na pracovní sílu, 35 až 51 procent, podle výše mzdy a odečitatelných položek. U minimální mzdy získá stát z každé koruny vynaložené na pracovní sílu 35 haléřů, u průměrné mzdy zhruba 41 haléř a u nejvyšších mezd je již celkové zdanění práce více než padesátiprocentní,“ upozorňuje Marek.
Novela Zákoníku práce
V budoucnu bychom mohli o celkové výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění mít jasno všichni. Přehled by dávaly výplatní pásky. Umožnit to má návrh novely Zákoníku práce, který předkládají poslanci ODS. „Cílem novely je ukázat každému člověku skutečné náklady na jeho mzdu. Jsou o třetinu vyšší než jeho hrubá mzda. A také jde o to každému ukázat, kolik ve skutečnosti odvádí na sociální a zdravotní pojištění, aby si mohl porovnat, kolik za ty velké peníze nakonec dostává,“ říká předkladatel návrhu a šéf klubu poslanců ODS Vlastimil Tlustý. S návrhem nesouhlasí ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který považuje za samozřejmé, že páteří zdravotního a důchodového pojištění jsou zaměstnavatelé. Škromach odmítá přistoupit na myšlenku, že vysoké odvody zvyšují nezaměstnanost, protože podnikatelé nemají dostatek prostředků pro vytváření nových pracovních míst a raději zaměstnávají pracovníky tzv. švarcsystémem. Škromach nebere vážně argumenty, poukazující na bezzubost dotačních programů na vytváření pracovních míst, místo nichž by mělo nastoupit plošné snížení odvodové zátěže. Koaliční partner sociálních demokratů Unie svobody-DEU však v tomto ohledu svou pravicovou orientaci nezapře a jde ještě dál než ODS. Navrhuje, aby se odvody zaměstnavatele staly součástí hrubé mzdy. Pak by se daňové zatížení projevilo naplno. Například zaměstnanec s hrubým příjmem 27 tisíc korun by bral čistého 14 tisíc. Daň a odvody by snížily jeho příjmy o polovinu.
