Sobotka chce revokovat vládní usnesení
Ministr financí Bohuslav Sobotka vyhověl požadavkům ČSOB, která odmítá vládou plánovaný prodej společnosti Trustfin americkému výrobci pletacích strojů Monarch Knitting Machinery. V nejbližších dnech by mělo ministerstvo předložit vládě návrh revokace příslušného vládního usnesení. Tento postup vyvolá patrně spor Sobotky s ministrem průmyslu Jiřím Rusnokem.
Původní verze byla schválena 9. prosince loňského roku. Šlo o to, že vláda potřebovala řešit dva klíčové problémy. Především hrozící konkurs na ZVI, dceřinou společnost Trustfinu, která je výrobcem kanonu Plamen pro bitevník L-159. Druhým problémem byl spor s Monarchem o osud společného podniku Trustfin-Vanguard, který americký výrobce založil s českou společností pro vývoj a výrobu středních pletacích strojů. Pro svůj projekt získali Američané dokonce významnou investiční pobídku. Po krachu Investiční a Poštovní banky (IPB) převzala kontrolu nad firmou ČSOB a spolupráci ukončila. Američané se domáhají náhrady škody a chtějí vyvolat mezinárodní arbitráž. (EURO 4/2003).
Proto měl vlastník Trustfinu, společnost Tarpa z kajmanské struktury pozůstalé po IPB, převést podnik na stát, konkrétně na Českou konsolidační agenturu (ČKA). Zestátněný Trustfin by potom prodal ZVI Vojenskému opravárenskému podniku Šternberk a ČKA pak zbytek Trustfinu Monarchu. Přitom by byly oba podniky oddluženy.
Nežádoucí Monarch.
Vysoký úředník ministerstva financí pro týdeník EURO uvedl, že ČSOB nejprve s převodem Trustfinu na stát souhlasila. Na základě tohoto souhlasu vzniklo příslušné vládní usnesení. Když však ČSOB ze schváleného usnesení zjistila, že stát chce podnik okamžitě přeprodat Monarchu, začali její představitelé tvrdit, že s navrženým postupem nikdy nesouhlasili a Tarpa Trustfin státu nevydá.
Jenže věc má ještě jeden háček, a tím jsou pohledávky, které drží ČKA a Trustfin a ZVI je nejsou schopny uhradit. Jejich splatnost vypršela na konci loňského roku a po schválení vládního usnesení je ČKA prodloužila jen do konce února, ačkoli se ministr Sobotka dožadoval srpnového termínu. Pokud by se nic nestalo, hrozil by již v březnu podniku bankrot.
Vláda má proto na základě představ ministerstva financí zrušit své původní usnesení a přijmout nové, v němž ČKA dostane úkol především prodloužit splatnost úvěrů do konce září letošního roku. Tarpa si ponechá Trustfin a pouze prodá ZVI Vojenskému opravárenskému závodu. Ten koupí za korunu dluh ZVI u ČKA ve výši 200 milionů. Agentura potom zruší veškerá svá zástavní práva na majetek ZVI.
Jenže výrobce kanonu Plamen má ještě dluh vůči fondu Accord, což je vlastník Tarpy. Jeho výše dosahuje téměř 140 milionů. ČKA má tuto pohledávku odkoupit od Accordu za sto procent nominální hodnoty.
A co ÚOHS?
Celkové náklady této operace, které se promítnou ve ztrátě ČKA, dosáhnou zhruba výše 1,5 miliardy korun. Jenže může to dopadnout i hůře. Lze především očekávat, že ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok nebude spokojen s řešením, které nechává otevřený spor s Monarchem, který jednak ohrožuje výrobu pletacích strojů v Česku a jednak hrozí značnými finančními ztrátami v případě mezinárodní arbitráže.
Revokace vládního usnesení má navíc i legislativní háčky a obsahuje zbytečně komplikovaná řešení. Především prodej pohledávky ve výši 200 milionů Vojenskému opravárenskému závodu je státní pomocí, kterou by měl patrně schvalovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zatímco tuto pomoc by úřad patrně schválil, těžko by akceptoval odkup pohledávky Accordu za sto procent nominálu. Bonita této pohledávky je totiž podstatně nižší a rozdíl mezi nominálem a tržní hodnotou je také státní pomoc. Navíc zahraničnímu subjektu z daňového ráje.
Levá hra.
Zásadní otázkou je, proč ČSOB, která ovládá fond Accord, klade tento požadavek. Podílové listy fondu totiž mají přejít na ČKA. Odkupem pohledávek za nadsazenou cenu by agentura vlastně dotovala svůj vlastní majetek, navíc legislativně velmi nešikovnou cestou. Jediným vysvětlením je, že ČSOB usiluje o to, aby si podílové listy Accordu i druhého kajmanského fondu Tritton ponechala, případně je ještě velmi dlouho držela.
Pokusy ČKA získat podílové listy uplatněním opce zatím váznou na požadavku ČSOB, která se domáhá, aby ČNB rozšířila svůj závazek vyplývající ze Smlouvy o odškodnění z roku 2000. Vyplývá to z návrhu dohody o definitivním vypořádání transakce, kterou ČSOB předložila loni na podzim ministerstvu financí. Jako podmínka předání zbylých aktiv IPB státu se v ní uvádí nové prohlášení ČNB, že uhradí škody, které ČSOB v souvislosti s kauzou IPB vznikly. Toto prohlášení má být ve znění, jaké vyhovuje ČSOB. Jenže na to centrální banka odmítá přistoupit a jejím jediným prohlášením je, že se cítí být zavázána Smlouvou o odškodnění z června 2000, na jejímž základě mají být ČSOB proplaceny neevidované závazky IPB a škody, které v souvislosti s tím vzniknou. Pokud toto prohlášení nestačí, lze se domnívat, že ČSOB chce, aby jí stát uhradil i další škody, které vznikly, když spravovala aktiva zkrachovalé IPB. To je však právně velice problematické.
