Pod dokumentem o zachování chladné hlavy na kapitálových trzích je podepsán generální ředitel Investiční společnosti ČSOB Jan Barta.
Foto: Profimedia
V posledních týdnech ovládly titulní strany novin a obálky časopisů zprávy mezinárodního rozměru. Řeč je samozřejmě o přírodní katastrofě v Japonsku a dění v Libyi. Zdá se, že na tento stav si do budoucna budeme muset zvyknout, protože se zřejmě nejedná o poslední přírodní katastrofu a naneštěstí ani o poslední revoluci. V obou případech jde samozřejmě o nešťastné události. Z hlediska dění na kapitálových trzích je však potřeba zachovat racionální přístup, protože řada investorů má tendenci reagovat emocionálně, nést se na vlně paniky a překotně prodávat, čímž si škodí. Paradoxně tak vytváří investiční příležitost pro ostatní.
Japonsko se umí zotavit
Kolísavost finančních trhů v kontextu s událostmi v Japonsku bude pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat. Samozřejmě, že přírodní katastrofa tohoto rozsahu má v krátkodobém výhledu na ekonomiku negativní dopad. Ale už v mírně dlouhodobějším horizontu jí to může více než prospět. Akcie v posledních týdnech zlevnily spíše na základě sentimentu spojeného s katastrofou, navzdory příznivým zprávám ze světové ekonomiky.
Pokud k přírodní katastrofě tohoto rozměru dojde v takové zemi jakou je Japonsko, jež má k dispozici dostatek prostředků k obnově své výrobní základny, je šance, že se vše brzy vrátí k normálu. Například po zemětřesení v Kóbe, ke kterému došlo v polovině ledna 1995, japonské ekonomice trvalo pouhý měsíc, než se dostala zpátky na úroveň produkce před katastrofou. Obnova a rekonstrukce se tehdy projevily pozitivně v ekonomickém růstu již ve třetím čtvrtletí stejného roku. Samozřejmě je potřeba zohlednit, že z hlediska počtu obětí se jednalo o katastrofu třetinového rozměru ve srovnání s poslední tragédií.
V Japonsku byly nejvíce ekonomicky poznamenány především pojišťovny a výrobci elektřiny, jejichž rozvodové sítě byly zčásti zničeny. Index Nikkei 225 od katastrofy výrazně ztrácel a těžce byly postiženy i západní akciové trhy. Na druhé straně sektory, které pravděpodobně budou těžit z procesu obnovy, jako je například stavebnictví, uzavíraly na klíčových burzách i po tragédii podstatně výše a mohou i v budoucnu z této situace profitovat. Vše tedy nasvědčuje tomu, že okamžitý výprodej těchto titulů by nyní mohl být předčasný.
Události v Africe ovlivní především cenu ropy
Situace v Libyi má spolu s celkovou nestabilitou regionu a zhoršující se dostupností nalezišť dopad především na rostoucí cenu ropy. S ní se rovněž zvyšují inflační tlaky, což je jeden z hlavních důvodů, proč dojde k rychlejšímu růstu úrokových sazeb, než se původně předpokládalo. Tyto okolnosti mohou mít za následek také zpomalení ekonomického růstu, a to zejména ve státech, které patří mezi výrazné odběratele libyjských ropných zásob. Těch naštěstí není mnoho. Libyjská ropa patří co do kvality mezi ty nejlepší, nicméně okolní svět na ní není zcela závislý a dokáže se obejít i bez těchto zdrojů.
Situace v tomto regionu se bude jistě i v následujícím období promítat do zvýšené volatility na akciových trzích, nicméně současnou situaci lze stejně jako v případě Japonska považovat spíše za příležitost k nákupu. Už z toho důvodu, že v poslední době padala hodnota akcií i těch firem, které v nedávné minulosti vykazovaly velmi pěkné zisky.
Ne každý má však prostor aktivně se o dění na akciových trzích zajímat a hledat investiční příležitosti v krizových obdobích. Obecně lze tedy říci, že podobnými událostmi bývají nejméně zasaženi investoři, kteří své prostředky rozkládají. Vhodná skladba portfolia pak omezí dopady na jejich investice. Pro konzervativní klienty lze rovněž jako vhodné řešení doporučit zvýšení podílu ochranných strategií v portfoliu, jako jsou například zajištěné fondy.
