Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v pondělí představil ještě před svým odvoláním ministr financí Andrej Babiš (ANO), čelí kritice. Podle koaličních sociálních demokratů v návrhu chybí miliardy korun, ministerstvo financí dnešní výtky ČSSD odmítlo. Víc peněz z rozpočtu chtějí ale také někteří ministři ANO a lidovců. Babišův nástupce ve funkci Ivan Pilný (ANO) uvedl, že po ministrech bude chtít úspory v jejich resortech.
Podle ČSSD je Babišův návrh rozpočtu šitý horkou jehlou a chybí v něm miliardy korun mimo jiné na spolufinancování fondů EU nebo na investice. „Řádově se jedná o několik desítek miliard korun napříč všemi resorty,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí vyčíslilo požadavky ministrů za ČSSD na zhruba 30 miliard Kč. Ministr Pilný návrh rozpočtu označil za kvalitní, schodek 50 miliard korun je podle něj nepřekročitelný.
Z ministrů ČSSD šéfka školství Kateřina Valachová v návrhu rozpočtu postrádá zhruba 4,4 miliardy korun pro vysoké školy, podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové chybí 6,2 miliardy korun na růst platů v sociálních službách, na zvýšení příspěvků na péči a na investice do domů pro seniory nebo zdravotně postižené. Víc o 4,3 miliardy korun pro zdravotnictví by chtěl ministr Miloslav Ludvík, především na investice a spolufinancování projektů z evropských fondů. Ministrovi vnitra Milanu Chovancovi chybí peníze na boj s terorismem.
Jak vypadá poslední Babišův rozpočet? Přečtěte si více
Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Jiřím Havlíčkem (ČSSD) bude požadovat zvýšení peněz o zhruba čtyři miliardy korun. Prostředky mají jít třeba na kofinancování evropských dotací a na zahlazování následků hornické činnosti. Ministerstvo zahraničí má v návrhu o 800 milionů korun méně, než žádalo. Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) chce jeho resort peníze zejména na kybernetickou bezpečnost nebo ekonomickou diplomacii a požadavky vycházejí ve velké míře z mezinárodních závazků Česka.
Proti požadavkům ministerstev hájí návrh rozpočtu spolu s Pilným také Babiš. „My jsme to připravovali několik měsíců, rozpočet byl konzultován v koalici,“ řekl. Doplnil, že i v předchozích letech byly rozdíly mezi představami jednotlivých resortů a návrhem ministerstva financí kolem sta miliard korun, nakonec se ale podařilo dospět k dohodě. Ministři se podle Babiše chovají rozpočtově neodpovědně a nedostatečně čerpají evropské peníze.
Víc peněz, než je v návrhu, chtějí ale také ministři zastupující ve vládě hnutí ANO. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) návrh nezohledňuje potřeby regionů České republiky, když pro MMR počítá s meziročním poklesem o 11,3 miliardy korun na 4,7 miliardy. Další jednání o růstu peněz chce ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), když podle návrhu by měl příští rok s méně penězi než letos hospodařit jeho úřad i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ťok proti tomu poukázal na chystané dopravní stavby.
V případě ministerstva obrany, které vede Martin Stropnický (ANO), návrh na příští tři roky počítá s nárůstem výdajů na obranu na 1,16 procenta hrubého domácího produktu. Vládní koalice se přitom zavázala, že do roku 2020 půjde na obranu 1,4 procenta HDP. V nárůst během jednání v příštích měsících věří ministerstvo obrany i poslanci branného výboru.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka o vývoji rozpočtu:
Jízda na vlně rozpočtového triumfalismu skončila
Přidat devět miliard korun oproti letošku chce ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zejména na spolufinancování evropského Programu rozvoje venkova a na národní dotace. Návrh rozpočtu mu naopak peníze snižuje o 4,93 miliardy na 47 miliard korun. Ministerstvu kultury vedenému lidovcem Danielem Hermanem návrh zvyšuje rozpočet o víc než půl miliardy na 13,2 miliardy korun, peníze mají jít na platy a na oslavy výročí 1918 a 1968.
Přes nespokojenost jednotlivých ministerstev návrh státního rozpočtu u většiny z nich a dalších státních úřadů počítá s meziročním růstem výdajů. Největší růst, o 32,6 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 11,7 miliardy korun. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva dopravy, a to o 12 miliard korun. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.
O rozpočtu dále čtěte:
