Průmyslová produkce v ČR se v lednu meziročně zvýšila o 3,2 procenta, hodnota nových zakázek vzrostla o 14,9 procenta, dnes o tom informoval Český statistický úřad. Výsledek zhruba odpovídá tržnímu konsenzu agentury Reuters (+3,1 %), v prosinci průmyslová výroba vzrostla o dvě procenta.
Foto: Profimedia.cz
Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla průmyslová výroba o 0,7 procenta, letošní leden měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den více. Po očištění od sezonních vlivů (včetně vlivu počtu pracovních dnů) byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,6 procenta.
K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěly výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +2,0 procentního bodu, růst o 9,8 %), výroba elektrických zařízení (příspěvek +0,9 p.b., růst o 17,4 %) a výroba chemických látek a chemických přípravků (příspěvek +0,3 p.b., růst o 9,7 %).
Průmyslová produkce naopak nejvíce klesla ve výrobě základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (příspěvek -0,24 p.b., pokles o 5,1 %), výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (příspěvek -0,22 p.b., pokles o 1,8 %) a výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,21 p.b., pokles o 6,3 %).
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách meziročně vzrostly o 7,7 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 12,8 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách se zvýšily o tři procenta.
“Situace českých podniků je mnohem lepší, než se zdálo koncem loňského roku. I jednání evropských politiků naznačují, že se začíná rýsovat řešení fiskální krizi eurozóny. Právě to je kritické i pro růst tuzemského průmyslu, neboť právě do eurozóny směřuje největší část českého exportu. Jestli bude Evropa dále stagnovat, nebo poroste, se ale rozhodne v Asii, která je klíčovým odbytištěm její produkce. České podniky by tak měly být připraveny na několik scénářů vývoje. Pečlivě by měly sledovat své hotovostní toky a pracovní kapitál. Případná úsporná opatření by měla být selektivní, aby si podnik příliš neomezil svůj manévrovací prostor a dokázal využít i nenadálých růstových příležitostí,“ říká Petr Smutný, partner v oddělení Podnikových financí a restrukturalizací PwC Česká republika.
Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně vzrostla o 14,9 procenta. Nové zakázky ze zahraničí přitom vzrostly o 17,4 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 10,5 procenta. K meziročnímu růstu nových zakázek celkem nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +9,5 procentního bodu, růst o 30,4 %). Nové zakázky naopak klesly především v odvětví výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,8 procentního bodu, pokles o 6,9 %).
„První letošní data z českého průmyslu vyznívají pozitivně. Průmyslová výroba meziročně roste z části díky vyššímu počtu pracovních dní. K růstu přispěly opět především automobilky následované výrobou elektrických zařízení a chemie,“ uvedl pro agenturu Mediafax Petr Dufek, analytik ČSOB. Velmi příznivé jsou podle něj především údaje o nových zakázkách. „Ty potvrzují naše očekávání, že na malování superčerných scénářů pro českou ekonomiku je ještě dost času,“ míní analytik.
Průměrný evidenční počet pracovníků v podnicích s 50 a více zaměstnanci v průmyslu se ve sledovaném období meziročně zvýšil o 1,1 procenta. Průměrná měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 5,6 procenta na 25 683 Kč.
