Průmyslová výroba v únoru meziročně zpomalila růst na 13 procent po lednovém revidovaném zvýšení o 16,4 procenta.
Foto: Profimedia.cz
K růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů. V porovnání s předchozím měsícem byla produkce po očištění od sezonních vlivů vyšší o 0,2 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 12,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.
“Po lednovém překvapivě vysokém růstu průmyslové výroby přinesla únorová data mírné zklamání. I tak si však průmysl nadále udržuje poměrně vysokou dynamiku a již sedmý měsíc v řadě vykázal dvouciferný růst,“ komentoval čísla za únor Miroslav Frayer z Komerční banky. Za to český průmysl podle něj vděčí především oživení u klíčových obchodních partnerů České republiky v čele s Německem.
“Také únorové výsledky průmyslové produkce potvrzují růstový trend nastoupený v loňském roce. Dobré vyhlídky českého průmyslu předznamenaly již únorové konjunkturální průzkumy ČSÚ, které potvrdily mírný optimismus podnikatelů v průmyslu. Příznivý vývoj českého průmyslu pak i nadále připisujeme rostoucí průmyslové produkci v zemích eurozóny, zejména pak u našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera Německa. Nových průmyslových zakázek v eurozóně přibylo na začátku tohoto roku o 21,2 %, nové německé zakázky si polepšily o 25 %,“ říká ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu Jaroslav Vomastek.
Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů se v únoru meziročně zvýšila o 26,2 procenta, uvedli statistici. K růstu průmyslové produkce podle nich dále přispěla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků s růstem o 26,2 procenta a výroba strojů a zařízení se zvýšením o 19,7 procenta.
„Oživení výroby v Česku táhne zejména automobilový průmysl a jeho dodavatelé. Přísun nových zakázek, především ze západní Evropy, dodává podnikům optimismus, nicméně stále drží náklady na uzdě. „Úsporný režim“ očekáváme i po celý letošní rok. Dobrou zprávou je, že bychom již letos měli vidět více přijímaných než propouštěných. Podniky tak budou opět řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Tématem stále zůstává tlak na marže a rostoucí a těžko předvídatelné ceny surovin. Vybraní tuzemští výrobci, zejména z automobilového, elektrotechnického či chemického průmyslu, dostanou také pravděpodobně možnost nahradit svou produkcí výpadek japonských továren postižených přírodní katastrofou,“ říká Petr Smutný, partner v oddělení Podnikových financí a restrukturalizací, PwC ČR.
Průmyslová produkce nejvíce naopak klesla v odvětvích výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (pokles o 9,7 procenta), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (pokles o 1,3 procenta) a výroba potravinářských výrobků, která se snížila 2,3 procenta.
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách se meziročně zvýšily o 12,3 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků vzrostly v běžných cenách o 21,5 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách meziročně vzrostly o 4,5 procenta.
Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně vzrostla o 12,5 procenta. Nové zakázky ze zahraničí přitom vzrostly o 18,2 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky pouze o tři procenta. K meziročnímu růstu nových zakázek celkem nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s růstem o 10,8 procenta, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků se zvýšením o 25,3 procenta a výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, kde nových zakázek přibylo skoro o třetinu. Nové zakázky klesly v odvětví výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, a to 8,5 procenta.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky se v letošním únoru meziročně zvýšil o 3,5 procenta. Měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně v únoru vzrostla o čtyři procenta na průměrných 23.552 Kč. Průmyslová produkce podle údajů zveřejněných Eurostatem v lednu v zemích evropské sedmadvacítky meziročně vzrostla po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 6,8 procenta.
